Mladí tyranosauři dokázali změnit ekosystém. Vytlačili jiné velké predátory, naznačuje studie

Nová studie ukázala, že všude, kde tyranosauři získali dominantní postavení, převzala jejich mláďata ekologickou roli středně velkých šelem. A ty pak rychle vyhynuly.

Výzkum, který provedl Thomas Holtz z Marylandské univerzity, vycházel ze starších úvah – vědci si už dříve všímali, že v místech, kde převládali tyranosauři, byla je velmi malá různorodost středně velkých dinosauřích predátorů. Paleontologové tomu pro důležitější výzkum příliš nevěnovali pozornost, ale Holtz se na tento fenomén zaměřil a ověřil, že je pravdivý.

Současně prokázal, že tyto druhy nemohly zmizet kvůli nedostatku potravy; býložravých dinosaurů, kteří tvořili jejich kořist, totiž neubývalo. To naznačuje, že středně velcí predátoři nezmizeli kvůli úbytku své kořisti, ale že jejich ekologickou roli převzal jiný druh. Podle Holtze to byli s nejvyšší pravděpodobností právě mladí tyranosauři. Studie vyšla 17. června 2021 v časopise Canadian Journal of Earth Sciences.

„V historii dinosaurů byste ve většině společenstev našli řadu typů predátorů různých velikostí – od malých velikostí lišky až po občasné obry,“ popsal Holtz. „Přibližně před 95 až 80 miliony let vidíme posun. Opravdu velcí dravci, větší než slon, jako tyranosauři a jim příbuzní, se stávají vrcholovými predátory a dravci střední velikosti, řekněme šelmy velikosti levharta až buvola, buď chybí, nebo jsou velmi vzácné,“ doplňuje palenotolog.

Obvykle by se taková dramatická změna u predátorů časově shodovala se změnou u jejich kořisti. Buď by se při absenci predátorů dramaticky zvýšil počet druhů kořisti, nebo by také ubylo druhů kořisti, což by možná naznačovalo, proč predátoři zmizeli. Skutečnost, že Holtz nezjistil žádnou změnu v druhové rozmanitosti kořisti, ale naznačuje, že ekologickou roli chybějících predátorů střední velikosti i nadále nějací tvorové plnili.

Rychlejší a obratnější

S nejvyšší pravděpodobností šlo o mladé tyranosaury. Už starší práce Holtze a dalších autorů totiž přinesly důkazy o tom, že byli rychlejší a obratnější než jejich rodiče a pravděpodobně lovili kořist podobnější té, kterou se živili rychlejší a obratnější dinosauři střední velikosti.

Je možné, že jak se tyranosauři vyvíjeli a rostli a stávali se dominantními, jejich mláďata předstihovala ostatní masožravé dinosaury střední velikosti. Je ale také možné, že ostatní masožravce zlikvidovalo něco jiného a tyranosauři jednoduše nastoupili, aby zaplnili vzniklou mezeru. K posunu k dominanci tyranosaurů a vymizení středně velkých dravců došlo během dlouhé mezery ve fosilním záznamu, takže vědci nedokážou přesně říct, co se stalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...