Mladí tyranosauři dokázali změnit ekosystém. Vytlačili jiné velké predátory, naznačuje studie

Nová studie ukázala, že všude, kde tyranosauři získali dominantní postavení, převzala jejich mláďata ekologickou roli středně velkých šelem. A ty pak rychle vyhynuly.

Výzkum, který provedl Thomas Holtz z Marylandské univerzity, vycházel ze starších úvah – vědci si už dříve všímali, že v místech, kde převládali tyranosauři, byla je velmi malá různorodost středně velkých dinosauřích predátorů. Paleontologové tomu pro důležitější výzkum příliš nevěnovali pozornost, ale Holtz se na tento fenomén zaměřil a ověřil, že je pravdivý.

Současně prokázal, že tyto druhy nemohly zmizet kvůli nedostatku potravy; býložravých dinosaurů, kteří tvořili jejich kořist, totiž neubývalo. To naznačuje, že středně velcí predátoři nezmizeli kvůli úbytku své kořisti, ale že jejich ekologickou roli převzal jiný druh. Podle Holtze to byli s nejvyšší pravděpodobností právě mladí tyranosauři. Studie vyšla 17. června 2021 v časopise Canadian Journal of Earth Sciences.

„V historii dinosaurů byste ve většině společenstev našli řadu typů predátorů různých velikostí – od malých velikostí lišky až po občasné obry,“ popsal Holtz. „Přibližně před 95 až 80 miliony let vidíme posun. Opravdu velcí dravci, větší než slon, jako tyranosauři a jim příbuzní, se stávají vrcholovými predátory a dravci střední velikosti, řekněme šelmy velikosti levharta až buvola, buď chybí, nebo jsou velmi vzácné,“ doplňuje palenotolog.

Obvykle by se taková dramatická změna u predátorů časově shodovala se změnou u jejich kořisti. Buď by se při absenci predátorů dramaticky zvýšil počet druhů kořisti, nebo by také ubylo druhů kořisti, což by možná naznačovalo, proč predátoři zmizeli. Skutečnost, že Holtz nezjistil žádnou změnu v druhové rozmanitosti kořisti, ale naznačuje, že ekologickou roli chybějících predátorů střední velikosti i nadále nějací tvorové plnili.

Rychlejší a obratnější

S nejvyšší pravděpodobností šlo o mladé tyranosaury. Už starší práce Holtze a dalších autorů totiž přinesly důkazy o tom, že byli rychlejší a obratnější než jejich rodiče a pravděpodobně lovili kořist podobnější té, kterou se živili rychlejší a obratnější dinosauři střední velikosti.

Je možné, že jak se tyranosauři vyvíjeli a rostli a stávali se dominantními, jejich mláďata předstihovala ostatní masožravé dinosaury střední velikosti. Je ale také možné, že ostatní masožravce zlikvidovalo něco jiného a tyranosauři jednoduše nastoupili, aby zaplnili vzniklou mezeru. K posunu k dominanci tyranosaurů a vymizení středně velkých dravců došlo během dlouhé mezery ve fosilním záznamu, takže vědci nedokážou přesně říct, co se stalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 22 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
včera v 11:41‌‌

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
včera v 11:35‌‌

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
včera v 09:24‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.