Mladí tyranosauři dokázali změnit ekosystém. Vytlačili jiné velké predátory, naznačuje studie

Nová studie ukázala, že všude, kde tyranosauři získali dominantní postavení, převzala jejich mláďata ekologickou roli středně velkých šelem. A ty pak rychle vyhynuly.

Výzkum, který provedl Thomas Holtz z Marylandské univerzity, vycházel ze starších úvah – vědci si už dříve všímali, že v místech, kde převládali tyranosauři, byla je velmi malá různorodost středně velkých dinosauřích predátorů. Paleontologové tomu pro důležitější výzkum příliš nevěnovali pozornost, ale Holtz se na tento fenomén zaměřil a ověřil, že je pravdivý.

Současně prokázal, že tyto druhy nemohly zmizet kvůli nedostatku potravy; býložravých dinosaurů, kteří tvořili jejich kořist, totiž neubývalo. To naznačuje, že středně velcí predátoři nezmizeli kvůli úbytku své kořisti, ale že jejich ekologickou roli převzal jiný druh. Podle Holtze to byli s nejvyšší pravděpodobností právě mladí tyranosauři. Studie vyšla 17. června 2021 v časopise Canadian Journal of Earth Sciences.

„V historii dinosaurů byste ve většině společenstev našli řadu typů predátorů různých velikostí – od malých velikostí lišky až po občasné obry,“ popsal Holtz. „Přibližně před 95 až 80 miliony let vidíme posun. Opravdu velcí dravci, větší než slon, jako tyranosauři a jim příbuzní, se stávají vrcholovými predátory a dravci střední velikosti, řekněme šelmy velikosti levharta až buvola, buď chybí, nebo jsou velmi vzácné,“ doplňuje palenotolog.

Obvykle by se taková dramatická změna u predátorů časově shodovala se změnou u jejich kořisti. Buď by se při absenci predátorů dramaticky zvýšil počet druhů kořisti, nebo by také ubylo druhů kořisti, což by možná naznačovalo, proč predátoři zmizeli. Skutečnost, že Holtz nezjistil žádnou změnu v druhové rozmanitosti kořisti, ale naznačuje, že ekologickou roli chybějících predátorů střední velikosti i nadále nějací tvorové plnili.

Rychlejší a obratnější

S nejvyšší pravděpodobností šlo o mladé tyranosaury. Už starší práce Holtze a dalších autorů totiž přinesly důkazy o tom, že byli rychlejší a obratnější než jejich rodiče a pravděpodobně lovili kořist podobnější té, kterou se živili rychlejší a obratnější dinosauři střední velikosti.

Je možné, že jak se tyranosauři vyvíjeli a rostli a stávali se dominantními, jejich mláďata předstihovala ostatní masožravé dinosaury střední velikosti. Je ale také možné, že ostatní masožravce zlikvidovalo něco jiného a tyranosauři jednoduše nastoupili, aby zaplnili vzniklou mezeru. K posunu k dominanci tyranosaurů a vymizení středně velkých dravců došlo během dlouhé mezery ve fosilním záznamu, takže vědci nedokážou přesně říct, co se stalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 11 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 15 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 17 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 20 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...