Mladí tyranosauři dokázali změnit ekosystém. Vytlačili jiné velké predátory, naznačuje studie

Nová studie ukázala, že všude, kde tyranosauři získali dominantní postavení, převzala jejich mláďata ekologickou roli středně velkých šelem. A ty pak rychle vyhynuly.

Výzkum, který provedl Thomas Holtz z Marylandské univerzity, vycházel ze starších úvah – vědci si už dříve všímali, že v místech, kde převládali tyranosauři, byla je velmi malá různorodost středně velkých dinosauřích predátorů. Paleontologové tomu pro důležitější výzkum příliš nevěnovali pozornost, ale Holtz se na tento fenomén zaměřil a ověřil, že je pravdivý.

Současně prokázal, že tyto druhy nemohly zmizet kvůli nedostatku potravy; býložravých dinosaurů, kteří tvořili jejich kořist, totiž neubývalo. To naznačuje, že středně velcí predátoři nezmizeli kvůli úbytku své kořisti, ale že jejich ekologickou roli převzal jiný druh. Podle Holtze to byli s nejvyšší pravděpodobností právě mladí tyranosauři. Studie vyšla 17. června 2021 v časopise Canadian Journal of Earth Sciences.

„V historii dinosaurů byste ve většině společenstev našli řadu typů predátorů různých velikostí – od malých velikostí lišky až po občasné obry,“ popsal Holtz. „Přibližně před 95 až 80 miliony let vidíme posun. Opravdu velcí dravci, větší než slon, jako tyranosauři a jim příbuzní, se stávají vrcholovými predátory a dravci střední velikosti, řekněme šelmy velikosti levharta až buvola, buď chybí, nebo jsou velmi vzácné,“ doplňuje palenotolog.

Obvykle by se taková dramatická změna u predátorů časově shodovala se změnou u jejich kořisti. Buď by se při absenci predátorů dramaticky zvýšil počet druhů kořisti, nebo by také ubylo druhů kořisti, což by možná naznačovalo, proč predátoři zmizeli. Skutečnost, že Holtz nezjistil žádnou změnu v druhové rozmanitosti kořisti, ale naznačuje, že ekologickou roli chybějících predátorů střední velikosti i nadále nějací tvorové plnili.

Rychlejší a obratnější

S nejvyšší pravděpodobností šlo o mladé tyranosaury. Už starší práce Holtze a dalších autorů totiž přinesly důkazy o tom, že byli rychlejší a obratnější než jejich rodiče a pravděpodobně lovili kořist podobnější té, kterou se živili rychlejší a obratnější dinosauři střední velikosti.

Je možné, že jak se tyranosauři vyvíjeli a rostli a stávali se dominantními, jejich mláďata předstihovala ostatní masožravé dinosaury střední velikosti. Je ale také možné, že ostatní masožravce zlikvidovalo něco jiného a tyranosauři jednoduše nastoupili, aby zaplnili vzniklou mezeru. K posunu k dominanci tyranosaurů a vymizení středně velkých dravců došlo během dlouhé mezery ve fosilním záznamu, takže vědci nedokážou přesně říct, co se stalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 56 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 3 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 5 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...