Vědci objevili pozůstatky možná největšího dinosaura v dějinách

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického tvora, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na fosilie bohatá.

Dinosaurus patřil mezi sauropody, tedy velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Nově objevený jedinec byl zřejmě ještě větší než jeho příbuzný Patagotitan – největší známý dinosaurus. Příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 miliony let a dosahovali velikosti až 37,2 metru, uvádí vědci v odborném časopise Cretaceous Research.

„Je to obrovský dinosaurus, ale očekáváme, že najdeme ještě další části kostry při dalších expedicích, abychom mohli s jistotou říci, jak velký doopravdy byl,“ uvedl Alejandro Otero, paleontolog z přírodovědného muzea v argentinském La Plata.

Země obrů

Fosilie podobných obřích sauropodů našli odborníci na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ty největší z nich – včetně pozůstatků dinosaurů vážících více než 40 tun – však byly objeveny právě v Patagonii.

Dokud vědci neprovedou analýzu dinosauří stehenní či pažní kosti, nelze s jistotou určit, kolik pradávný obr vážil. Dosud nalezené fosilie však naznačují, že by částečně odkrytý jedinec „mohl být považován za jednoho z největších“. Není zatím jasné ani to, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil – vědci ale zatím nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.

Těžké hledání rekordmana

Patagotitan byl sice zřejmě největším pozemským tvorem všech dob, ale nebyl nejtěžším. Argentinosauři sice byli podobně dlouzí, ale měli asi výrazně větší hmotnost – zatímco patagotitan vážil až 77 tun, argentinosaurus mohl vážit až 110 tun, tedy jako 12 slonů afrických. 

Obecně jsou ale tyto odhady velikosti i hmotnosti nesmírně obtížné – paleontologové je odhadují jen na základě několika kosterních úlomků; proto je nález každé další fosilie nesmírně důležitý a vždy takové odhady upřesňuje.

Srovnání velikosti dinosaurů
Zdroj: Wikimedia Commons

Ani to ale nestačí na ještě mohutnějšího tvora, jímž je plejtvák obrovský, ten ale žije ve vodě, nikoliv na souši. Plejtváci mohou vážit až 190 tun a jsou tedy nejtěžšími zvířaty v historii planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.