NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.

Náraz vesmírného tělesa do Země by měl strašlivé následky. Právě taková událost způsobila například jedno z největších vymírání v historii planety, když před 66 miliony lety dopad Chicxulubského asteroidu vyhladil dinosaury. Astronomové sledují řadu těchto objektů a na základě jejich dráhy předpovídají, jak je pravděpodobné, že by se mohly střetnout se Zemí.

Šance na to jsou prakticky nulové. Například u asi nejsledovanějšího a nejznámějšího Apophisu se v současné době udává asi 0,0001procentní pravděpodobnost, že by mohl Zemi při svém dalším průletu zasáhnout. I další pozorované asteroidy mají podobně miniaturní šanci, že by mohly naší planetě uškodit. Donedávna nejrizikovější byl asi půlkilometrový Bennu, u něhož je pravděpodobnost srážky 0,037 procenta, další je s 0,0029 procenty 1,2 kilometru velká planetka 29075 (1950 DA) nebo třistametrový asteroid 2023 TL4 s pravděpodobností srážky 0,00055 procent.

Nově objevený asteroid 2024 YR4 je z tohoto hlediska zcela výjimečný. Pravděpodobnost srážky totiž podle vědců dosahuje 1,2 procenta, je tedy asi o dva řády vyšší než u Bennu. Stále to znamená, že kolize prakticky nehrozí. Pro zajímavost: při objevení Apophisu se u něj uváděla asi dvouprocentní pravděpodobnost srážky, což ale vědci rychle korigovali.

Riziko se bude upřesňovat

Planetku objevil varovný systém ATLAS na konci loňského prosince, když prolétala asi 830 tisíc kilometrů od Země. V současné době už planetu minula a vzdaluje se od ní, ale její dráha ji k ní opět přivede už za necelé čtyři roky, v prosinci roky 2028.

Uvedená pravděpodobnost kolize se bude velmi brzy upřesňovat, podobně, jako tomu bylo u ostatních výše popsaných asteroidů. Je to běžný postup, ke kterému dochází vždy s tím, jak astronomové získávají přesnější údaje o pohybu tělesa Sluneční soustavou. Podle Centra pro studium objektů blízkých Zemi při NASA se výsledné pravděpodobnosti mohou od prvních odhadů lišit i mnohonásobně, podobně jako u Apophisu.

I kdyby ke srážce došlo, nepředstavovalo by to katastrofu rozměrů z doby před 66 miliony lety. Na rozdíl od Apophisu, Bennu a dalších má totiž 2024 YR4 poměrně drobné rozměry. Zatímco jeho další dráha je ještě nejistá, rozměry se dají určit snadněji: měří v průměru jen 55 metrů. Pro srovnání: asteroid Chicxulub mohl mít v průměru mezi deseti a patnácti kilometry.

Nejvyšší pravděpodobnost srážky podle NASA hrozí při průletu roku 2032, pak by se měla dráha planetky změnit tak, že při každém dalším letu kolem Země bude tato šance klesat. NASA se přitom dívala na možné scénáře do roku 2074, dál z výše popsaných důvodů už stále nižší a nižší pravděpodobnosti neřešila.

Analýza také popisuje, jaké by byly následky možného nárazu do Země. Jaderná bomba, kterou USA svrhly na Hirošimu, měla sílu asi 15 kilotun. Asteroid 2024 YR4 by uvolnil energii asi pětsetkrát větší, pravděpodobně tedy asi osm megatun. Odpovídá to zhruba polovině odhadované síly slavného tunguzského meteoritu.

I to jsou ale jen odhady, jež se mohou zásadně změnit, protože síla dopadu nevychází jen z rozměrů planetky, ale také její rychlosti, složení, a dokonce i úhlu, pod nímž by vstoupila do atmosféry.

Ochrana Země

Dobrou zprávou také je, že lidstvo už v současné době umí nebezpečný objekt mířící na Zemi zničit, respektive ho odklonit tak, aby ji minul.

Na podzim roku 2022 totiž americká vesmírná agentura NASA oznámila, že uspěla její mise DART. Ta nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Agentura původně plánovala tímto kosmickým šťouchnutím zkrátit dobu oběhu asteroidu o deset minut, podařilo se jí to ale dokonce o dvaatřicet minut. „Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo. DART je výsledkem mezinárodních snah a je odpovědností nás všech bránit naši planetu. Je jediná, kterou máme,“ komentoval tehdy výsledek ředitel NASA Bill Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 44 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...