Tunguzskou explozi, která byla tisíckrát silnější než atomová bomba z Hirošimy, vědci zkoumají i po více než sto letech. Spekuluje se o výbuchu meteoritu či malé komety. Čeští vědci teď odhalili při zkoumání stromů v tamní oblasti nové skutečnosti.
Tunguzská katastrofa se před sto lety otiskla do paměti stromů. Čeští vědci odhalili nová fakta
V oblasti centrální Sibiře v dnešním Krasnojarském kraji došlo 30. června 1908 ke katastrofě apokalyptických rozměrů. Exploze, jejíž původ není doposud vysvětlen, měla sílu tisíckrát větší než bomba svržená na Hirošimu. Další dílek do skládačky této záhadné události přidal tým vědců v čele s doc. Güntherem Kletetschkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich výsledky nedávno publikoval odborný časopis Tree Ring Research.
Za původce takzvané tunguské události bylo již označeno ledascos – od mimozemských těles typu asteroidu či komety po antihmotu či dokonce malou černou díru. Ať už byl však původce výbuchu a následné tlakové vlny jakýkoliv, několik faktů o ní můžeme tvrdit prakticky s jistotou. K explozi došlo pravděpodobně ve výšce asi 6 kilometrů nad zemí a tlaková vlna, která ji následovala, pak pokácela stromy v oblasti o průměru asi 50 kilometrů.
Dobový snímek z Tungusky
Ty, které stály kolmo pod epicentrem, zůstaly stát. Jejich větve však byly oholené tak, že připomínaly stojící sirky. Nebyly to však jediné stojící stromy, i v širším okolí několik výjimečně odolných jedinců, většinou modřínů, stát zůstalo. A právě o tyto stromy, které byly identifikovány pomocí fotografií pořízených po výbuchu, se zajímal vědecký tým, jehož členem byl i doc. Günter Kletetschka.
Mnohaletý výzkum stromů přinesl ovoce
„Výprava, jíž jsem byl členem, do oblasti zamířila při stoletém výročí exploze, tedy v roce 2008. Podařilo se nám odebrat vzorky dřeva stromů – nejprve jen vrty a díky spolupráci s italskými kolegy, kteří v oblasti v té době také pracovali, i celé disky průřezů stromů,“ vzpomíná Kletetschka.
A proč si vlastně vědci povolali na pomoc dřevo stromů? Letokruhy vznikají tak, že na jaře roste dřevo rychleji (tzv. „jarní dřevo“) – dělivé pletivo stromu (kambium) má na jaře relativně velké buňky. V druhé polovině roku přibývá dřevo pomaleji (tzv. „letní dřevo“), buňky jsou menší a vytvářejí na průřezu charakteristický pruh. „K tunguské události došlo na přelomu června a července. To způsobilo, že se v tomto roce v některých přežívajících stromech pozdní dřevo vůbec nevyvinulo,“ vysvětluje Kletetschka.
Ke zkoumání dřeva využil tým metodu rentgenové fluorescence, s jejíž pomocí lze poměrně snadno a především neinvazivně identifikovat atomy různých prvků ve vzorku. Tato metoda ukázala, že v kůře stromů rostoucích v této oblasti, se vyskytují anomálie v zastoupení vápníku a stroncia.
Zkoumaná vrstva letokruhů však vykázala velmi podobné znaky: tedy jako kdyby se vlastnosti kůry v době exploze „otiskly“ do vlastností dřeva. Toto je zásadní objev – ani podrobné rešerše v dostupné literatuře nenaznačily, že by již byl známý nějaký mechanismus, jímž by se chemické informace z kůry otiskly do dřeva. „Zajímavé však bylo, že tyto anomálie jsme pozorovali hlavně v letech, které události předcházely – 1904, 1905 a další,“ doplňuje Kletetschka.
Dvě české hypotézy
Tento jev volá po vysvětlení. Vědci přišli v článku se dvěma hypotézami, obě souvisí s tlakovou vlnou. Podle první představy se ohnutím obnažily a porušily kořeny a strom přišel o možnost využívat pro svou výživu látky z vnějšího prostředí. Rostoucí pletivo (floem) se proto obrátilo ke získávání vápníku a stroncia z kořenového systému, čímž byly přírůstky dřeva z těsně předcházející doby (xylem) o tyto látky obohaceny.
Podle druhé hypotézy tlaková vlna způsobila, že se materiál z kůry „vstříknul“ do předcházejících letokruhů skrze vodorovné kanálky v jeho struktuře.
„Původ exploze je tedy stále zahalen tajemstvím. Naše zjištění říká v první řadě to, že k události opravdu došlo a že dokázala dřevo stromu proměnit zcela jedinečným a rozpoznatelným způsobem. Tento objev umožňuje všem dalším badatelům najít dřevo, které prodělalo nějakou podobnou zkušenost,“ dodávají vědci.
