Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.

O sto padesát milionů let dřív, než na Zemi lovili tyranosauři, se po ní pohybovali bizarní krokodýlovití tvorové, kteří vizuálně připomínali křížence mezi chrty a aligátory. Nově jednoho takového pravěkého predátora popsali britští výzkumníci, kteří mu dali jméno Galahadosuchus jonesi: na počest učitele, který inspiroval jednoho z autorů práce k vědecké kariéře.

Kosti tohoto tvora vědci vykopali už před půlstoletím, ale tehdy neměli nástroje, které by jim o úlomcích jeho fosilií prozradily víc. Teď už je mají a využili je k tomu, aby rekonstruovali podobu a vlastnosti zvířete, které Zemi obývalo před 215 miliony lety právě na území dnešní Velké Británie.

Krokodýlovitý predátor žil na souši a byl velmi rychlý; měl štíhlé protáhlé končetiny, díky nimž dokázal lovit v podrostu malé plazy, obojživelníky a rané savce, kteří tehdy tuto část světa obývali.

Co je skryto ve jméně

První část názvu druhu pochází od Galahada, rytíře známého z artušovských legend pro svou morální bezúhonnost a „rovnou páteř“ – podle autorů to odráží vzpřímený postoj tohoto krokodýlovitého tvora. Druhá část názvu ctí Davida Rhysa Jonese, učitele na škole Ysgol Uwchradd Aberteifi v Cardiganu ve Walesu, který učil hlavního autora článku.

„Pojmenovali jsme ho po mém středoškolském učiteli fyziky,“ potvrzuje hlavní autor nové studie Ewan Bodenham. „Pan Jones byl opravdu skvělý učitel – nejenže uměl věci dobře vysvětlit, ale bylo vidět, že ho věda opravdu zajímá. Myslím, že mě to opravdu inspirovalo. Také mi nedovolil usnout na vavřínech. Byl velmi dobrý v tom, jak lidi motivovat a pomáhat studentům dosáhnout toho nejlepšího, čeho jsou schopni. A především je to velmi vtipný, upřímný a milý člověk,“ popsal výzkumník.

Vědci si původně mysleli, že se jedná o jiného zástupce stejné skupiny zvířat, predátora jménem Terrestrisuchus gracilis. Jenže detailní analýza prokázala, že nově popsaný druh se v drobných detailech odlišuje. Paleontologové předpokládají, že se díky nim Galahadosuchus mohl pohybovat ještě rychleji než jeho už tak rychlí příbuzní.

Na velkou kořist si ale troufnout nemohl: chrta totiž připomínal nejen stavbou těla a rychlostí, ale také rozměry – měřil podle všeho přibližně kolem jednoho metru.

Krasový krokodýl

Během období pozdního triasu, kdy tvor žil, byla tato oblast pobřežním prostředím, kde dominoval vápencový krasový systém. To znamená, že půda byla tvořena měkkým vápencem, který v průběhu času posely propadliny a jeskyně podobně, jako je tomu dnes na Balkánském poloostrově nebo ve velké části jihovýchodní Asie.

To znamená, že pozůstatky zvířat, která uhynula na povrchu, byly posléze spláchnuty do těchto jeskyní a poté pokryty sedimentem. V průběhu času se pukliny naplnily kostmi nejrůznějších zvířat, která v této oblasti žila před asi 230 až 200 miliony let. Tyto jámy jsou nyní pro paleontology „eldorádem“, kde pro ně leží ekvivalent mnoha zlatých pokladů.

Našli tam už pozůstatky některých z nejstarších známých dinosaurů, jako jsou thecodontosaurus a pendraig, ale také celou řadu dalších zvířat, která žila ve stejné době po jejich boku. Je zde obrovský „výběr“ menších plazů, jako je cryptovaranoides, který je považován za jednoho z nejstarších známých ještěrů, nebo threordatoth, rohaté zvíře podobné ještěrovi z rodu, který do současnosti nepřežil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.