Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.

O sto padesát milionů let dřív, než na Zemi lovili tyranosauři, se po ní pohybovali bizarní krokodýlovití tvorové, kteří vizuálně připomínali křížence mezi chrty a aligátory. Nově jednoho takového pravěkého predátora popsali britští výzkumníci, kteří mu dali jméno Galahadosuchus jonesi: na počest učitele, který inspiroval jednoho z autorů práce k vědecké kariéře.

Kosti tohoto tvora vědci vykopali už před půlstoletím, ale tehdy neměli nástroje, které by jim o úlomcích jeho fosilií prozradily víc. Teď už je mají a využili je k tomu, aby rekonstruovali podobu a vlastnosti zvířete, které Zemi obývalo před 215 miliony lety právě na území dnešní Velké Británie.

Krokodýlovitý predátor žil na souši a byl velmi rychlý; měl štíhlé protáhlé končetiny, díky nimž dokázal lovit v podrostu malé plazy, obojživelníky a rané savce, kteří tehdy tuto část světa obývali.

Co je skryto ve jméně

První část názvu druhu pochází od Galahada, rytíře známého z artušovských legend pro svou morální bezúhonnost a „rovnou páteř“ – podle autorů to odráží vzpřímený postoj tohoto krokodýlovitého tvora. Druhá část názvu ctí Davida Rhysa Jonese, učitele na škole Ysgol Uwchradd Aberteifi v Cardiganu ve Walesu, který učil hlavního autora článku.

„Pojmenovali jsme ho po mém středoškolském učiteli fyziky,“ potvrzuje hlavní autor nové studie Ewan Bodenham. „Pan Jones byl opravdu skvělý učitel – nejenže uměl věci dobře vysvětlit, ale bylo vidět, že ho věda opravdu zajímá. Myslím, že mě to opravdu inspirovalo. Také mi nedovolil usnout na vavřínech. Byl velmi dobrý v tom, jak lidi motivovat a pomáhat studentům dosáhnout toho nejlepšího, čeho jsou schopni. A především je to velmi vtipný, upřímný a milý člověk,“ popsal výzkumník.

Vědci si původně mysleli, že se jedná o jiného zástupce stejné skupiny zvířat, predátora jménem Terrestrisuchus gracilis. Jenže detailní analýza prokázala, že nově popsaný druh se v drobných detailech odlišuje. Paleontologové předpokládají, že se díky nim Galahadosuchus mohl pohybovat ještě rychleji než jeho už tak rychlí příbuzní.

Na velkou kořist si ale troufnout nemohl: chrta totiž připomínal nejen stavbou těla a rychlostí, ale také rozměry – měřil podle všeho přibližně kolem jednoho metru.

Krasový krokodýl

Během období pozdního triasu, kdy tvor žil, byla tato oblast pobřežním prostředím, kde dominoval vápencový krasový systém. To znamená, že půda byla tvořena měkkým vápencem, který v průběhu času posely propadliny a jeskyně podobně, jako je tomu dnes na Balkánském poloostrově nebo ve velké části jihovýchodní Asie.

To znamená, že pozůstatky zvířat, která uhynula na povrchu, byly posléze spláchnuty do těchto jeskyní a poté pokryty sedimentem. V průběhu času se pukliny naplnily kostmi nejrůznějších zvířat, která v této oblasti žila před asi 230 až 200 miliony let. Tyto jámy jsou nyní pro paleontology „eldorádem“, kde pro ně leží ekvivalent mnoha zlatých pokladů.

Našli tam už pozůstatky některých z nejstarších známých dinosaurů, jako jsou thecodontosaurus a pendraig, ale také celou řadu dalších zvířat, která žila ve stejné době po jejich boku. Je zde obrovský „výběr“ menších plazů, jako je cryptovaranoides, který je považován za jednoho z nejstarších známých ještěrů, nebo threordatoth, rohaté zvíře podobné ještěrovi z rodu, který do současnosti nepřežil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 36 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.