Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.

O sto padesát milionů let dřív, než na Zemi lovili tyranosauři, se po ní pohybovali bizarní krokodýlovití tvorové, kteří vizuálně připomínali křížence mezi chrty a aligátory. Nově jednoho takového pravěkého predátora popsali britští výzkumníci, kteří mu dali jméno Galahadosuchus jonesi: na počest učitele, který inspiroval jednoho z autorů práce k vědecké kariéře.

Kosti tohoto tvora vědci vykopali už před půlstoletím, ale tehdy neměli nástroje, které by jim o úlomcích jeho fosilií prozradily víc. Teď už je mají a využili je k tomu, aby rekonstruovali podobu a vlastnosti zvířete, které Zemi obývalo před 215 miliony lety právě na území dnešní Velké Británie.

Krokodýlovitý predátor žil na souši a byl velmi rychlý; měl štíhlé protáhlé končetiny, díky nimž dokázal lovit v podrostu malé plazy, obojživelníky a rané savce, kteří tehdy tuto část světa obývali.

Co je skryto ve jméně

První část názvu druhu pochází od Galahada, rytíře známého z artušovských legend pro svou morální bezúhonnost a „rovnou páteř“ – podle autorů to odráží vzpřímený postoj tohoto krokodýlovitého tvora. Druhá část názvu ctí Davida Rhysa Jonese, učitele na škole Ysgol Uwchradd Aberteifi v Cardiganu ve Walesu, který učil hlavního autora článku.

„Pojmenovali jsme ho po mém středoškolském učiteli fyziky,“ potvrzuje hlavní autor nové studie Ewan Bodenham. „Pan Jones byl opravdu skvělý učitel – nejenže uměl věci dobře vysvětlit, ale bylo vidět, že ho věda opravdu zajímá. Myslím, že mě to opravdu inspirovalo. Také mi nedovolil usnout na vavřínech. Byl velmi dobrý v tom, jak lidi motivovat a pomáhat studentům dosáhnout toho nejlepšího, čeho jsou schopni. A především je to velmi vtipný, upřímný a milý člověk,“ popsal výzkumník.

Vědci si původně mysleli, že se jedná o jiného zástupce stejné skupiny zvířat, predátora jménem Terrestrisuchus gracilis. Jenže detailní analýza prokázala, že nově popsaný druh se v drobných detailech odlišuje. Paleontologové předpokládají, že se díky nim Galahadosuchus mohl pohybovat ještě rychleji než jeho už tak rychlí příbuzní.

Na velkou kořist si ale troufnout nemohl: chrta totiž připomínal nejen stavbou těla a rychlostí, ale také rozměry – měřil podle všeho přibližně kolem jednoho metru.

Krasový krokodýl

Během období pozdního triasu, kdy tvor žil, byla tato oblast pobřežním prostředím, kde dominoval vápencový krasový systém. To znamená, že půda byla tvořena měkkým vápencem, který v průběhu času posely propadliny a jeskyně podobně, jako je tomu dnes na Balkánském poloostrově nebo ve velké části jihovýchodní Asie.

To znamená, že pozůstatky zvířat, která uhynula na povrchu, byly posléze spláchnuty do těchto jeskyní a poté pokryty sedimentem. V průběhu času se pukliny naplnily kostmi nejrůznějších zvířat, která v této oblasti žila před asi 230 až 200 miliony let. Tyto jámy jsou nyní pro paleontology „eldorádem“, kde pro ně leží ekvivalent mnoha zlatých pokladů.

Našli tam už pozůstatky některých z nejstarších známých dinosaurů, jako jsou thecodontosaurus a pendraig, ale také celou řadu dalších zvířat, která žila ve stejné době po jejich boku. Je zde obrovský „výběr“ menších plazů, jako je cryptovaranoides, který je považován za jednoho z nejstarších známých ještěrů, nebo threordatoth, rohaté zvíře podobné ještěrovi z rodu, který do současnosti nepřežil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 1 hhodinou

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 1 hhodinou

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 6 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...