Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.

O sto padesát milionů let dřív, než na Zemi lovili tyranosauři, se po ní pohybovali bizarní krokodýlovití tvorové, kteří vizuálně připomínali křížence mezi chrty a aligátory. Nově jednoho takového pravěkého predátora popsali britští výzkumníci, kteří mu dali jméno Galahadosuchus jonesi: na počest učitele, který inspiroval jednoho z autorů práce k vědecké kariéře.

Kosti tohoto tvora vědci vykopali už před půlstoletím, ale tehdy neměli nástroje, které by jim o úlomcích jeho fosilií prozradily víc. Teď už je mají a využili je k tomu, aby rekonstruovali podobu a vlastnosti zvířete, které Zemi obývalo před 215 miliony lety právě na území dnešní Velké Británie.

Krokodýlovitý predátor žil na souši a byl velmi rychlý; měl štíhlé protáhlé končetiny, díky nimž dokázal lovit v podrostu malé plazy, obojživelníky a rané savce, kteří tehdy tuto část světa obývali.

Co je skryto ve jméně

První část názvu druhu pochází od Galahada, rytíře známého z artušovských legend pro svou morální bezúhonnost a „rovnou páteř“ – podle autorů to odráží vzpřímený postoj tohoto krokodýlovitého tvora. Druhá část názvu ctí Davida Rhysa Jonese, učitele na škole Ysgol Uwchradd Aberteifi v Cardiganu ve Walesu, který učil hlavního autora článku.

„Pojmenovali jsme ho po mém středoškolském učiteli fyziky,“ potvrzuje hlavní autor nové studie Ewan Bodenham. „Pan Jones byl opravdu skvělý učitel – nejenže uměl věci dobře vysvětlit, ale bylo vidět, že ho věda opravdu zajímá. Myslím, že mě to opravdu inspirovalo. Také mi nedovolil usnout na vavřínech. Byl velmi dobrý v tom, jak lidi motivovat a pomáhat studentům dosáhnout toho nejlepšího, čeho jsou schopni. A především je to velmi vtipný, upřímný a milý člověk,“ popsal výzkumník.

Vědci si původně mysleli, že se jedná o jiného zástupce stejné skupiny zvířat, predátora jménem Terrestrisuchus gracilis. Jenže detailní analýza prokázala, že nově popsaný druh se v drobných detailech odlišuje. Paleontologové předpokládají, že se díky nim Galahadosuchus mohl pohybovat ještě rychleji než jeho už tak rychlí příbuzní.

Na velkou kořist si ale troufnout nemohl: chrta totiž připomínal nejen stavbou těla a rychlostí, ale také rozměry – měřil podle všeho přibližně kolem jednoho metru.

Krasový krokodýl

Během období pozdního triasu, kdy tvor žil, byla tato oblast pobřežním prostředím, kde dominoval vápencový krasový systém. To znamená, že půda byla tvořena měkkým vápencem, který v průběhu času posely propadliny a jeskyně podobně, jako je tomu dnes na Balkánském poloostrově nebo ve velké části jihovýchodní Asie.

To znamená, že pozůstatky zvířat, která uhynula na povrchu, byly posléze spláchnuty do těchto jeskyní a poté pokryty sedimentem. V průběhu času se pukliny naplnily kostmi nejrůznějších zvířat, která v této oblasti žila před asi 230 až 200 miliony let. Tyto jámy jsou nyní pro paleontology „eldorádem“, kde pro ně leží ekvivalent mnoha zlatých pokladů.

Našli tam už pozůstatky některých z nejstarších známých dinosaurů, jako jsou thecodontosaurus a pendraig, ale také celou řadu dalších zvířat, která žila ve stejné době po jejich boku. Je zde obrovský „výběr“ menších plazů, jako je cryptovaranoides, který je považován za jednoho z nejstarších známých ještěrů, nebo threordatoth, rohaté zvíře podobné ještěrovi z rodu, který do současnosti nepřežil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 20 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.