Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.

O sto padesát milionů let dřív, než na Zemi lovili tyranosauři, se po ní pohybovali bizarní krokodýlovití tvorové, kteří vizuálně připomínali křížence mezi chrty a aligátory. Nově jednoho takového pravěkého predátora popsali britští výzkumníci, kteří mu dali jméno Galahadosuchus jonesi: na počest učitele, který inspiroval jednoho z autorů práce k vědecké kariéře.

Kosti tohoto tvora vědci vykopali už před půlstoletím, ale tehdy neměli nástroje, které by jim o úlomcích jeho fosilií prozradily víc. Teď už je mají a využili je k tomu, aby rekonstruovali podobu a vlastnosti zvířete, které Zemi obývalo před 215 miliony lety právě na území dnešní Velké Británie.

Krokodýlovitý predátor žil na souši a byl velmi rychlý; měl štíhlé protáhlé končetiny, díky nimž dokázal lovit v podrostu malé plazy, obojživelníky a rané savce, kteří tehdy tuto část světa obývali.

Co je skryto ve jméně

První část názvu druhu pochází od Galahada, rytíře známého z artušovských legend pro svou morální bezúhonnost a „rovnou páteř“ – podle autorů to odráží vzpřímený postoj tohoto krokodýlovitého tvora. Druhá část názvu ctí Davida Rhysa Jonese, učitele na škole Ysgol Uwchradd Aberteifi v Cardiganu ve Walesu, který učil hlavního autora článku.

„Pojmenovali jsme ho po mém středoškolském učiteli fyziky,“ potvrzuje hlavní autor nové studie Ewan Bodenham. „Pan Jones byl opravdu skvělý učitel – nejenže uměl věci dobře vysvětlit, ale bylo vidět, že ho věda opravdu zajímá. Myslím, že mě to opravdu inspirovalo. Také mi nedovolil usnout na vavřínech. Byl velmi dobrý v tom, jak lidi motivovat a pomáhat studentům dosáhnout toho nejlepšího, čeho jsou schopni. A především je to velmi vtipný, upřímný a milý člověk,“ popsal výzkumník.

Vědci si původně mysleli, že se jedná o jiného zástupce stejné skupiny zvířat, predátora jménem Terrestrisuchus gracilis. Jenže detailní analýza prokázala, že nově popsaný druh se v drobných detailech odlišuje. Paleontologové předpokládají, že se díky nim Galahadosuchus mohl pohybovat ještě rychleji než jeho už tak rychlí příbuzní.

Na velkou kořist si ale troufnout nemohl: chrta totiž připomínal nejen stavbou těla a rychlostí, ale také rozměry – měřil podle všeho přibližně kolem jednoho metru.

Krasový krokodýl

Během období pozdního triasu, kdy tvor žil, byla tato oblast pobřežním prostředím, kde dominoval vápencový krasový systém. To znamená, že půda byla tvořena měkkým vápencem, který v průběhu času posely propadliny a jeskyně podobně, jako je tomu dnes na Balkánském poloostrově nebo ve velké části jihovýchodní Asie.

To znamená, že pozůstatky zvířat, která uhynula na povrchu, byly posléze spláchnuty do těchto jeskyní a poté pokryty sedimentem. V průběhu času se pukliny naplnily kostmi nejrůznějších zvířat, která v této oblasti žila před asi 230 až 200 miliony let. Tyto jámy jsou nyní pro paleontology „eldorádem“, kde pro ně leží ekvivalent mnoha zlatých pokladů.

Našli tam už pozůstatky některých z nejstarších známých dinosaurů, jako jsou thecodontosaurus a pendraig, ale také celou řadu dalších zvířat, která žila ve stejné době po jejich boku. Je zde obrovský „výběr“ menších plazů, jako je cryptovaranoides, který je považován za jednoho z nejstarších známých ještěrů, nebo threordatoth, rohaté zvíře podobné ještěrovi z rodu, který do současnosti nepřežil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 10 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.