Teplota v Antarktidě poprvé v dobách měření přesáhla 20 stupňů Celsia

V Antarktidě byla poprvé naměřena teplota přesahující 20 stupňů Celsia. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovali vědci. Rekord 20,75 stupně Celsia byl zaznamenán 9. února na Seymourově ostrově.

Na jižní polokouli panuje nyní léto. Seymourův ostrov, který je domovem argentinské vědecké základny Marambio, se nachází poblíž Antarktického poloostrova – úzkého pruhu pevniny táhnoucího se směrem k Argentině.

„Nikdy za celou historii měření jsme nezaznamenali takto vysokou teplotu,“ uvedl brazilský vědec Carlos Schaefer, který se specializuje na studium permafrostu (věčně zmrzlé půdy).

Argentinská základna Esperanza ležící na severním výběžku Antarktického poloostrova ohlásila již 6. února teplotu 18,3 stupně Celsia, která představuje rekord pro pevninskou část Antarktidy.

Dvacet let studia

Podle Schaefera byla rekordní teplota pro celou Antarktidu naměřena na Seymourově ostrově v rámci dvacetiletého brazilského projektu zaměřeného na dopad klimatických změn na věčně zmrzlou půdu. Vědci teplotu měří na 23 různých odlehlých monitorovacích stanicích v Antarktidě.

Schaefer řekl, že teploty na Antarktickém poloostrově, souostroví Jižní Shetlandy, ostrově Jamese Rosse a dalších ostrovech v oblasti značně kolísají. Po ochlazení v prvním zkoumaném desetiletí následně výrazně vzrostly. Podle expertů podílejících se na brazilském projektu je to zřejmě způsobeno klimatickým jevem El Niňo a změnami mořských proudů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 44 mminutami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 18 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 20 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 21 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 23 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled