Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 procenta. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou ve čtvrtek zveřejnila OSN.
Globální ekonomika loni rostla nejpomaleji za dekádu, uvedla OSN. Evropu letos čeká jen slabý vzestup
OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení.
„V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná,“ varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright.
Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko.
Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry.
- Evropa by měla v roce 2020 růst o pouhých 1,6 procenta, uvádí studie OSN. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé Unie a některé budou expandovat i o více než čtyři procenta.
- Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky.
Světová banka minulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 procenta.
Kozul-Wright však nepovažuje za významnější problém pro globální růst současnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Problémy obchodního systému podle něj pochází z doby před Trumpem. Podle něj existují velmi vážné systémové problémy, které byly do určité míry příčinou krize a nepodařilo se je vyřešit. Jsou mezi nimi nadměrná důvěra v měnovou politiku, rekordní úroveň zadlužení a stagnující investice, napsala agentura Reuters.