Pacient strana 2 z 5

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Když pojišťovna nechce proplatit léčbu vzácného onemocnění, není to kvůli penězům. V Interview ČT24 to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Překážku, kvůli které pojišťovna odmítla uhradit například léčbu dvouletého Martina experimentálním lékem za sto milionů, podle něj představovaly pochyby, zda by taková léčba mohla být úspěšná. Zároveň ale Dvořáček – též někdejší ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – zapochyboval o cenách, o které si výrobci léků za podobné přípravky říkají, a varoval, že mohou strmě růst. Pomoci by mohly společné evropské nákupy.

Ukrajina kromě bojových starostí hledá cestu, jak se postarat o válečné veterány. Jejich zranění často vyžadují dlouhou následnou léčbu. Rehabilitačních center je ale v zemi málo a jsou přeplněná. Pomoct se rozhodly české kraje: přidají peníze na projekt v Užhorodě.

Městská nemocnice Ostrava začala na oddělení neurochirurgie využívat mobilní rentgen s rameny ve tvaru O. Přístroj téměř za 25 milionů korun rozšiřuje možnosti diagnostiky. Přínosem pro pacienty bude kratší doba operace i pobytu v nemocnici, menší ztráty krve i nižší riziko reoperací, informovala mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská.

Krajská nemocnice v Liberci má od tohoto týdne ve zkušebním provozu na oddělení nukleární medicíny přístroj PET/CT, který představuje špičku v diagnostice u onkologických onemocnění. Liberecká nemocnice byla posledním z komplexních onkologických center v zemi, která tento přístroj neměla.

Loni v tuzemsku požádalo o změnu pohlaví rekordních 208 lidí. Jde o meziroční nárůst o šest procent. ČT to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Žádostí přitom každým rokem přibývá. Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise resortu zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je kastrace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.

Lékaři z pražské Fakultní nemocnic Bulovka na odpolední schůzce se zástupci ministerstva zdravotnictví představili konkrétní podmínky, za kterých jsou ochotni pracovat. Minulý týden část z nich přestala sloužit přesčasy. Protestují tak proti odvolání dosavadního primáře. Konflikt s vedením nemocnice se pokouší urovnat právě resort zdravotnictví, pod který nemocnice spadá.

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.

Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.

Roste nápor na zubní pohotovosti. Řada pacientů je vyhledává i proto, že se jim nedaří najít stálého zubaře. Lékaře přes pojišťovnu nemá asi pětina lidí v Česku. Někteří bez akutních potíží pohotovostní službu navíc zneužívají. Po tom, co v poslední době některé pohotovosti zkrátily nebo ukončily provoz, se kraje snaží situaci řešit a jednají i s ministerstvem.

Poslední chvíle prožít doma mezi nejbližšími si přeje skoro každý, ale ne každému se to splní. Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny nově zřizuje tým mobilní paliativní péče, který tuto cestu otevírá. Deset zdravotníků se zatím stará o patnáct pacientů.

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Na léčbu Martina, který trpí vzácnou nemocí AADC syndrom, se vybralo přes sto milionů korun. Chlapec tak může dostat lék Upstaza, který by mu mohl zachránit život. Tento přípravek patřící mezi takzvané genové terapie byl schválený teprve před rokem.

Několik dětí školního věku ve středu v brněnské městské části Židenice pobodaly sršně. Zdravotníci ošetřili čtrnáct pacientů, devět z nich poté převezli do Dětské nemocnice v Brně. Žádné dítě nebylo ve vážném stavu, uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Hnízdo zlikvidovali hasiči, řekl jejich mluvčí Jaroslav Mikoška.

Radiologické oddělení Městské nemocnice Ostrava (MNO) má nový počítačový tomograf (CT). Jeho pořízení včetně stavebních úprav vyšlo téměř na 42 milionů korun. Přístroj výrazně zkracuje dobu vyšetření a pro pacienta znamená i menší radiační zátěž. Nemocnice ho pořídila z programu React-EU, sdělil ředitel nemocnice Petr Uhlig.

Krajský soud v Praze uznal Nemocnici Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku vinnou z podvodného vykazování péče. Souhlasil s patnáctimilionovým trestem, na kterém se nemocnice dohodla se státním zastupitelstvím. Způsobenou škodu přes 19 milionů korun zařízení již zdravotním pojišťovnám uhradilo. Soud schválil dohodu o vině a trestu mezi státním zastupitelstvím a nemocnicí, obě strany se vzdaly práva na odvolání.

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Sluchový kmenový implantát může pomoci neslyšícím, u kterých selhaly běžně dostupné metody. Zatím ho má jediné dítě v Česku. Malý Tadeáš ho dostal před necelým rokem a poprvé tak slyšel svět kolem sebe. Teď už chlapec s pomocí logopedky dělá pokroky.

Přes 150 tisíc lidí může trpět Alzheimerovou chorobou, které byl ve čtvrtek věnován mezinárodní den. Podle pojišťoven i pacientských organizací zároveň s tím narůstají počty lidí, kterým je tato nemoc diagnostikována. Způsobuje nezvratné změny v mozku a zatím není léčitelná. Některé seniorské domovy se proto snaží prodloužit soběstačnost nemocného v rámci svých nových projektů.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) teď není politická podpora. ODS to už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) vyšší spoluúčast odmítá jedenatřicet procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje šedesát devět procent Čechů. Za zásadní problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.

Lékaři v brněnské dětské nemocnici zkoušejí unikátní metodu prodlužování kostí.  Mají v péči už tři pacienty. Rozdílná délka končetin může být způsobena vrozenou vadou, po úrazu, infekci nebo onkologické léčbě. Posledních padesát let se kosti dětí prodlužovaly pomocí zevních fixátorů, teď je titanový hřeb uvnitř.

Známý psychiatr Jan Cimický se podle obžaloby měl od roku 1979 do roku 2019 dopustit 39 trestných činů na ženách. Nejvážnější případ popsala před dvěma lety pro ČT jedna z obětí, kterou měl Cimický sexuálně zneužívat za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Vyšetřování málem spadlo pod stůl kvůli promlčení, přihlásily se ale další ženy. Případ teď míří před soud a proces by měl začít v listopadu. Pro pořad 168 hodin Natáčela Darina Vlková.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna po opozičních výhradách. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu, kterou opoziční poslanci označovali za nedostatečnou, nyní posoudí zdravotnický výbor ve zkrácené třicetidenní lhůtě.