Pacient strana 2 z 5

V nymburské nemocnici je po kybernetickém útoku z minulého týdne obnovena funkčnost více než třetiny počítačů z celkových zhruba 250, funguje už i magnetická rezonance. Většina lékařů může vystavovat e-recepty, nefunkční zůstává babybox, informoval mluvčí zdravotnického zařízení Jan Záruba.

Česko stojí před otevřením politické debaty o případné legalizaci asistované sebevraždy nebo eutanazie. Ústavní soud ve svém aktuálním nálezu apeluje na zákonodárce, aby se problematikou začali zabývat. Souvisí to i s případem muže, jehož žádost o eutanazii soudy zamítly. ČT oslovila politické strany, některé už připravují vlastní návrhy.

Péče o pacienty v nymburské nemocnici je po kybernetickém útoku na informační systémy zajištěna, nefunguje jen magnetická rezonance, mimo provoz je i babybox, uvádí nemocnice. Její jednatel Martin Dvořák dopoledne řekl, že návrat ke standardnímu fungování, na němž intenzivně pracují zaměstnanci IT, bude postupný a může trvat několik dní. Útok ochromil nemocnici v úterý ráno, nikdo z pacientů nebyl ohrožen, jednoho muselo zařízení přeložit jinam.

Je úspěšnější než lékařští profesionálové, je rychlejší než oni a je výrazně levnější, tvrdí Microsoft o svém novém nástroji umělé inteligence, který společnost představila na konci června. Podle firmy otevírá model „cestu k lékařské superinteligenci“.

Pacienti mají od 1. ledna postupně dostávat možnost opouštět lékařské ordinace i špitály bez papírů v ruce. Ministerstvo zdravotnictví se chystá po vzoru Portálu občana spustit Portál lékaře a Portál pacienta. „Cílem je přenést papírový svět do světa digitálního,“ říká ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.

Léčebné konopí na tlumení bolestí může předepisovat už přes sedmdesát praktických lékařů. Od dubna mají možnost žádat o registraci státní lékový ústav. Mnozí ale kritizují složitý proces. Podle ústavu systém funguje dobře a je uživatelsky přívětivý. I někteří pacienti však říkají, že trvá dlouho, než se k látce dostanou – s překážkami se setkávají také v lékárnách. Nově jim doktoři mohou předepsat konopí až na tři měsíce.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

Je světový den astmatu. V Česku jím trpí až milion lidí. Přibývá i těžkých pacientů, pro něž je vhodná biologická terapie. Zatím ji podstupuje čtrnáct set z nich. Podle specializovaného národního centra by ji ve skutečnosti potřeboval až desetinásobek.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Nadměrná vyšetření metodou CT – neboli výpočetní tomografie – mohou být původcem každého dvacátého případu rakoviny v USA. Do budoucna před tím varuje nová studie, která pracovala s výsledky více než 60 milionů pacientů. V Česku je počet těchto vyšetření nižší a studie slouží především jako varování, míní přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert.

Češi každým rokem přibírají, přes šedesát procent lidí a každé čtvrté dítě trpí nadváhou nebo obezitou. Jak je těžké shazovat nadbytečná kila? Jaké zdravotní problémy obezita přináší? Mohou za obezitu u dětí jejich rodiče? A proč je důležité rozlišovat mezi hladem a chutí? Tématu se věnoval publicistický pořad České televize Fenomén doby.

Cítit radost, vděčnost a lásku v posledních chvílích lidem s nevyléčitelným smrtelným onemocněním už dva roky pomáhá Sanitka splněných snů. Dosud naplnila přání stovce pacientů a zájem dál roste. Jednatřicetiletému Ondřeji Míčkovi s nádorem na mozku například umožnila společně se synem navštívit vytoužené muzeum.

Nebývalý zájem o zápis do registrů dárců kostní dřeně znamená naději nejen pro vážně nemocnou dvouletou Madlen s hematologickým onemocněním, ale také pro další dospělé i dětské pacienty. Registry i po dvou týdnech přijímají denně stovky až tisíce lidí. Na vhodného dárce zatím marně čeká například devítiletý Matěj ze Zlína s vzácnou poruchou krvetvorby.

Čím dál víc praktických lékařů má v péči pacienta s neobvyklou nemocí. V problematice se i líp orientují. Ukázal to průzkum asociace pro vzácná onemocnění. Zároveň ale upozorňuje na potíže s včasným určením správné diagnózy. Se vzácnou vývojovou vadou se potýká také sedmnáctiměsíční Viktorie – má pouze devět obratlů.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

Veselý obličej panáčka nebo nápadné zvuky pomáhají při lékařském vyšetření očí u dětí do tří let. Přístroj jako součást preventivní prohlídky využívají především dětští lékaři, v současnosti jím disponuje na 450 ordinací. Jen loni screening absolvovala bezmála čtvrtina malých pacientů. V případě, že pediatr odhalí problém, doporučí návštěvu specialisty. Ten pak navrhne další řešení, přičemž platí, že čím dřív se vada odhalí, tím větší šance na záchranu ostrého zraku je.

Soud v Ostravě začal rozplétat spor o osmnáct vytrhaných zubů. Pacient požaduje po zubaři odškodné skoro čtyři miliony korun. Tvrdí, že mu stomatolog vytrhal zdravé zuby, a pak ho neodborně léčil. Lékař si za svým postupem stojí a oponuje, že muž si potíže způsobil sám, protože navzdory telefonickým i písemným varováním nechodil na kontroly. Případ řeší i policie.

Vláda chce změnit pravidla, podle kterých si lidé připlácejí za péči u lékařů nad rámec zdravotního pojištění – například za komfortnější kyčelní kloub, oční čočku nebo operační metodu. Pokud si je pacient vybere teď, musí kromě zdravotnického prostředku zaplatit i celý zákrok. To by se mělo podle kabinetu změnit, lidé by dopláceli pouze rozdíl mezi základním materiálem nebo postupem, který hradí pojišťovna, a zvolenou dražší variantou. Opozice se obává, že lékaři začnou preferovat pacienty, kteří jsou ochotni si připlatit.

Slovenská sněmovna zrušila možnost stíhat za mimořádné situace lékaře, kteří by odmítli pracovat v nemocnicích. Schválila také další změny, na nichž se loni v prosinci dohodla vláda s lékařskými odbory (LOZ) a po kterých nespokojení lékaři hromadně odvolali podané výpovědi. Balík zákonů při hlasování sněmovny podpořili vládní poslanci a většina nezařazených zákonodárců. Opozice předlohu nepodpořila, když tvrdila, že část změn nepomůže pacientům.