Nadměrná CT vyšetření mohou být za pěti procenty případů rakoviny v USA, varuje studie

Nadměrná vyšetření metodou CT – neboli výpočetní tomografie – mohou být původcem každého dvacátého případu rakoviny v USA. Do budoucna před tím varuje nová studie, která pracovala s výsledky více než 60 milionů pacientů. V Česku je počet těchto vyšetření nižší a studie slouží především jako varování, míní přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert.

„Jedná se o velmi kvalitně zpracovanou studii, která pochází se Spojených států amerických, kde je tento problém podstatně větší než v České republice. Můžeme si všimnout, že se tam provádělo zhruba jedno a půl CT vyšetření na pacienta za rok. V tuzemsku je to podstatně méně,“ přiblížil Lambert.

Lékař sdělil, že CT vyšetření představuje malé riziko, ale zároveň zdůraznil, že mnohem větší riziko by pro pacienta znamenalo, kdyby vyšetření nepodstoupil. „Přístroje jsou kalibrovány a nad riziky je určitý dohled, který provádí jak úřad jaderné bezpečnosti, tak například i místní oddělení radiační ochrany,“ dodal.

Nahrávám video
Studio 6: Lékař Lukáš Lambert k rizikům vyšetření CT
Zdroj: ČT24

Studie podle něj představuje především zdvižený varovný prst, který má vést k zamyšlení, zda jsou všechna vyšetření CT odůvodněná.

„Chtěl bych hlavně říct, že pokud je to vyšetření indikováno, tak aby se ho lidé nebáli podstupovat. Musí vědět, že určité riziko tam je, že to není bez ‚ztráty kytičky‘ a musí při tom vyšetření spolupracovat, aby vyšlo dobře hned na první pokus. Pokud je to vyšetření indikované, tak je určitě potřeba ho podstoupit,“ sdělil lékař.

Riziko roste lineárně

Lambert vysvětlil, že neexistuje konkrétní práh rizikového počtu vyšetření pomocí CT. „Čím víc záření lidské tělo absorbuje, tím je větší riziko, že v budoucnu dojde k tomuto efektu, že se relativně zvýší riziko vzniku nádoru. Nicméně to riziko se zvýší velmi minimálně. Odhaduje se, že přibližně na tisíc CT vyšetření se vytvoří jeden maligní nádor někdy hodně dlouho v budoucnu,“ prohlásil lékař.

Podle Lamberta lze z odhadu studie přepočítat, že v Česku následkem ozáření vznikne jeden nádor ze sta. „Musím upozornit, že se jedná o maligní nádory, které vzniknou, ne maligní nádory, na které by pacient umřel. To by byla řekněme tak čtvrtina z toho,“ dodal.

Lékař vysvětlil, že rentgeny, které se používají například u zubaře, jsou několikanásobně méně nebezpečné. „Při CT vyšetření dostává lidské tělo odhadem stonásobně vyšší dávku záření. U rentgenového vyšetření plic, hrudníku i například u dentálního rentgenu jsou ty dávky minimální. Odpovídají zhruba jednomu dni radiační zátěže z přírodních zdrojů,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...