Lékaři z IKEMu transplantovali pacientovi pět orgánů najednou

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.

Na zákrok se experti z IKEMu připravovali dva roky. Považují ho za první podobnou transplantaci na světě, která uspěla.

Pacient jménem Pavel byl hospitalizován s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil už před dvěma lety, tehdy se ale dobře neujalo nové tenké střevo, které se takzvaně odhojilo, a lékaři je proto museli téměř celé odstranit.

„Po první transplantaci to bylo emočně náročné, nic se mi nechtělo. Postupem času se to srovnalo a snažil jsem se dělat zase vše, co mi to dovolilo. Snažil jsem se zase začlenit do běžného života. Velkou oporou mi byla hlavně rodina,“ vzpomíná pacient na první zákrok.

Lékaři kvůli nečekaným komplikacím hledali řešení. „Připadalo v úvahu vyměnit jen tenké střevo, to by ale znamenalo vysoké riziko jeho opětovného odhojení. Proto jsme zvolili výměnu opět všech orgánů dutiny břišní. Museli jsem ale ponechat již transplantovanou stěnu břišní,“ popsal možnosti přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Lékaři se obávali, že problémy budou tentokrát s původní operovanou břišní stěnou.

Jeden pacient, dva dárci

„Po důkladném zvážení a zahraničních konzultacích jsme se rozhodli pro tuto variantu. Pacient má všechny orgány v dutině břišní od druhého dárce, stěna břišní od prvního mu zůstala,“ dodal Froněk. Jejímu odmítnutí tělem pacienta a jeho novými játry lékaři zabránili tím, že operovanému dočasně dali i novou slezinu.

„Imunologicky je zásadní fakt, že odhojení stěny břišní brání transplantovaná játra. Musí ale být od stejného dárce. Toto pravidlo jsme nemohli dodržet. Příprava proto byla složitá a dlouhá. Chtěli jsme si být jistí, že jsme připraveni včetně léků, které brání případnému odhojení. Z důvodu rizika odhojení jsme pacientovi transportovali dočasně i slezinu, tu jsme odstranili tři dny po operaci,” doplňuje Froněk.

Operace byla podle IKEMu technicky i imunologicky velmi náročná, provedení při takto komplexní transplantaci se výrazně liší od běžné transplantace jednoho orgánu. Perfektní koordinace lékařského týmu proto byla klíčová. Náročnost zákroku naznačuje i délka anestezie. V tomto případě trvala celkem deset hodin včetně invazivního zajištění a předchozí radiologické intervence. Celkem operace trvala patnáct hodin.

Po třech měsících se podle svých slov pacient cítí dobře.

Podobné výkony podle IKEMu vyzkoušeli lékaři také například v Belgii nebo Anglii, ale dosud se orgány i břišní stěna transplantovaly jen od jednoho dárce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.