Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.
Na zákrok se experti z IKEMu připravovali dva roky. Považují ho za první podobnou transplantaci na světě, která uspěla.
Pacient jménem Pavel byl hospitalizován s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil už před dvěma lety, tehdy se ale dobře neujalo nové tenké střevo, které se takzvaně odhojilo, a lékaři je proto museli téměř celé odstranit.
„Po první transplantaci to bylo emočně náročné, nic se mi nechtělo. Postupem času se to srovnalo a snažil jsem se dělat zase vše, co mi to dovolilo. Snažil jsem se zase začlenit do běžného života. Velkou oporou mi byla hlavně rodina,“ vzpomíná pacient na první zákrok.
Lékaři kvůli nečekaným komplikacím hledali řešení. „Připadalo v úvahu vyměnit jen tenké střevo, to by ale znamenalo vysoké riziko jeho opětovného odhojení. Proto jsme zvolili výměnu opět všech orgánů dutiny břišní. Museli jsem ale ponechat již transplantovanou stěnu břišní,“ popsal možnosti přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Lékaři se obávali, že problémy budou tentokrát s původní operovanou břišní stěnou.
Jeden pacient, dva dárci
„Po důkladném zvážení a zahraničních konzultacích jsme se rozhodli pro tuto variantu. Pacient má všechny orgány v dutině břišní od druhého dárce, stěna břišní od prvního mu zůstala,“ dodal Froněk. Jejímu odmítnutí tělem pacienta a jeho novými játry lékaři zabránili tím, že operovanému dočasně dali i novou slezinu.
„Imunologicky je zásadní fakt, že odhojení stěny břišní brání transplantovaná játra. Musí ale být od stejného dárce. Toto pravidlo jsme nemohli dodržet. Příprava proto byla složitá a dlouhá. Chtěli jsme si být jistí, že jsme připraveni včetně léků, které brání případnému odhojení. Z důvodu rizika odhojení jsme pacientovi transportovali dočasně i slezinu, tu jsme odstranili tři dny po operaci,” doplňuje Froněk.
Operace byla podle IKEMu technicky i imunologicky velmi náročná, provedení při takto komplexní transplantaci se výrazně liší od běžné transplantace jednoho orgánu. Perfektní koordinace lékařského týmu proto byla klíčová. Náročnost zákroku naznačuje i délka anestezie. V tomto případě trvala celkem deset hodin včetně invazivního zajištění a předchozí radiologické intervence. Celkem operace trvala patnáct hodin.
Po třech měsících se podle svých slov pacient cítí dobře.
Podobné výkony podle IKEMu vyzkoušeli lékaři také například v Belgii nebo Anglii, ale dosud se orgány i břišní stěna transplantovaly jen od jednoho dárce.
