Lékaři z IKEMu transplantovali pacientovi pět orgánů najednou

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.

Na zákrok se experti z IKEMu připravovali dva roky. Považují ho za první podobnou transplantaci na světě, která uspěla.

Pacient jménem Pavel byl hospitalizován s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil už před dvěma lety, tehdy se ale dobře neujalo nové tenké střevo, které se takzvaně odhojilo, a lékaři je proto museli téměř celé odstranit.

„Po první transplantaci to bylo emočně náročné, nic se mi nechtělo. Postupem času se to srovnalo a snažil jsem se dělat zase vše, co mi to dovolilo. Snažil jsem se zase začlenit do běžného života. Velkou oporou mi byla hlavně rodina,“ vzpomíná pacient na první zákrok.

Lékaři kvůli nečekaným komplikacím hledali řešení. „Připadalo v úvahu vyměnit jen tenké střevo, to by ale znamenalo vysoké riziko jeho opětovného odhojení. Proto jsme zvolili výměnu opět všech orgánů dutiny břišní. Museli jsem ale ponechat již transplantovanou stěnu břišní,“ popsal možnosti přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Lékaři se obávali, že problémy budou tentokrát s původní operovanou břišní stěnou.

Jeden pacient, dva dárci

„Po důkladném zvážení a zahraničních konzultacích jsme se rozhodli pro tuto variantu. Pacient má všechny orgány v dutině břišní od druhého dárce, stěna břišní od prvního mu zůstala,“ dodal Froněk. Jejímu odmítnutí tělem pacienta a jeho novými játry lékaři zabránili tím, že operovanému dočasně dali i novou slezinu.

„Imunologicky je zásadní fakt, že odhojení stěny břišní brání transplantovaná játra. Musí ale být od stejného dárce. Toto pravidlo jsme nemohli dodržet. Příprava proto byla složitá a dlouhá. Chtěli jsme si být jistí, že jsme připraveni včetně léků, které brání případnému odhojení. Z důvodu rizika odhojení jsme pacientovi transportovali dočasně i slezinu, tu jsme odstranili tři dny po operaci,” doplňuje Froněk.

Operace byla podle IKEMu technicky i imunologicky velmi náročná, provedení při takto komplexní transplantaci se výrazně liší od běžné transplantace jednoho orgánu. Perfektní koordinace lékařského týmu proto byla klíčová. Náročnost zákroku naznačuje i délka anestezie. V tomto případě trvala celkem deset hodin včetně invazivního zajištění a předchozí radiologické intervence. Celkem operace trvala patnáct hodin.

Po třech měsících se podle svých slov pacient cítí dobře.

Podobné výkony podle IKEMu vyzkoušeli lékaři také například v Belgii nebo Anglii, ale dosud se orgány i břišní stěna transplantovaly jen od jednoho dárce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 15 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 20 hhodinami
Načítání...