Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.
První transplantace geneticky upravené prasečí ledviny člověku je úspěch. Pacient je už doma
Úspěch nejnovější operace představuje nový průlom v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Pokud by se taková transplantace stala rozšířeným postupem, mohla by být alternativou pro statisíce lidí čekající na orgány od dárců.
Slayman při svém propuštění uvedl, že nyní může trávit čas se svými nejbližšími „bez břemene dialýzy“, tedy procedury, při níž je funkce ledvin nahrazována přístrojem. „Dnešek představuje nový začátek nejen pro mě, ale i pro ně,“ řekl v odkaze na pacienty čekající na transplantaci.
„Moje rekonvalescence postupuje hladce a v tomto okamžiku žádám soukromí,“ dodal.
Transplantace prasečí ledviny člověku
Genetická úprava jako základ
Muž, kterému selhávala lidská ledvina transplantovaná v roce 2018, dostal orgán z geneticky upraveného prasete 16. března. Na zvířeti provedli spolupracovníci nemocnice desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem. Lékaři uvedli, že nová ledvina začala vytvářet moč krátce poté, co byla Slaymanovi do těla voperována.
Jednalo se teprve o třetí případ, kdy živý pacient dostal orgán z geneticky modifikovaného prasete. Dva muži, kterým v USA loni a předloni voperovali prasečí srdce, zemřeli do několika týdnů po zákroku.
Lékař MGH Leonardo Riella, který se na experimentální léčbě podílel, minulý měsíc řekl deníku The New York Times, že používání zvířecích orgánů má potenciál nahradit nejen běžné transplantace, ale také dialýzu, bez níž se ve Spojených státech neobejde přes půl milionu lidí. V Česku čištění krve přístrojem v roce 2022 potřebovalo přes 11 tisíc lidí, informovali nedávno odborníci při Světovému dni ledvin.
