První transplantace geneticky upravené prasečí ledviny člověku je úspěch. Pacient je už doma

Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.

Úspěch nejnovější operace představuje nový průlom v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Pokud by se taková transplantace stala rozšířeným postupem, mohla by být alternativou pro statisíce lidí čekající na orgány od dárců.

Slayman při svém propuštění uvedl, že nyní může trávit čas se svými nejbližšími „bez břemene dialýzy“, tedy procedury, při níž je funkce ledvin nahrazována přístrojem. „Dnešek představuje nový začátek nejen pro mě, ale i pro ně,“ řekl v odkaze na pacienty čekající na transplantaci.

„Moje rekonvalescence postupuje hladce a v tomto okamžiku žádám soukromí,“ dodal.

Transplantace prasečí ledviny člověku
Zdroj: Massachusetts General Hospital

Genetická úprava jako základ

Muž, kterému selhávala lidská ledvina transplantovaná v roce 2018, dostal orgán z geneticky upraveného prasete 16. března. Na zvířeti provedli spolupracovníci nemocnice desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem. Lékaři uvedli, že nová ledvina začala vytvářet moč krátce poté, co byla Slaymanovi do těla voperována.

Jednalo se teprve o třetí případ, kdy živý pacient dostal orgán z geneticky modifikovaného prasete. Dva muži, kterým v USA loni a předloni voperovali prasečí srdce, zemřeli do několika týdnů po zákroku.

Lékař MGH Leonardo Riella, který se na experimentální léčbě podílel, minulý měsíc řekl deníku The New York Times, že používání zvířecích orgánů má potenciál nahradit nejen běžné transplantace, ale také dialýzu, bez níž se ve Spojených státech neobejde přes půl milionu lidí. V Česku čištění krve přístrojem v roce 2022 potřebovalo přes 11 tisíc lidí, informovali nedávno odborníci při Světovému dni ledvin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...