První transplantace geneticky upravené prasečí ledviny člověku je úspěch. Pacient je už doma

Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.

Úspěch nejnovější operace představuje nový průlom v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Pokud by se taková transplantace stala rozšířeným postupem, mohla by být alternativou pro statisíce lidí čekající na orgány od dárců.

Slayman při svém propuštění uvedl, že nyní může trávit čas se svými nejbližšími „bez břemene dialýzy“, tedy procedury, při níž je funkce ledvin nahrazována přístrojem. „Dnešek představuje nový začátek nejen pro mě, ale i pro ně,“ řekl v odkaze na pacienty čekající na transplantaci.

„Moje rekonvalescence postupuje hladce a v tomto okamžiku žádám soukromí,“ dodal.

Transplantace prasečí ledviny člověku
Zdroj: Massachusetts General Hospital

Genetická úprava jako základ

Muž, kterému selhávala lidská ledvina transplantovaná v roce 2018, dostal orgán z geneticky upraveného prasete 16. března. Na zvířeti provedli spolupracovníci nemocnice desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem. Lékaři uvedli, že nová ledvina začala vytvářet moč krátce poté, co byla Slaymanovi do těla voperována.

Jednalo se teprve o třetí případ, kdy živý pacient dostal orgán z geneticky modifikovaného prasete. Dva muži, kterým v USA loni a předloni voperovali prasečí srdce, zemřeli do několika týdnů po zákroku.

Lékař MGH Leonardo Riella, který se na experimentální léčbě podílel, minulý měsíc řekl deníku The New York Times, že používání zvířecích orgánů má potenciál nahradit nejen běžné transplantace, ale také dialýzu, bez níž se ve Spojených státech neobejde přes půl milionu lidí. V Česku čištění krve přístrojem v roce 2022 potřebovalo přes 11 tisíc lidí, informovali nedávno odborníci při Světovému dni ledvin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 5 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...