První transplantace geneticky upravené prasečí ledviny člověku je úspěch. Pacient je už doma

Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.

Úspěch nejnovější operace představuje nový průlom v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Pokud by se taková transplantace stala rozšířeným postupem, mohla by být alternativou pro statisíce lidí čekající na orgány od dárců.

Slayman při svém propuštění uvedl, že nyní může trávit čas se svými nejbližšími „bez břemene dialýzy“, tedy procedury, při níž je funkce ledvin nahrazována přístrojem. „Dnešek představuje nový začátek nejen pro mě, ale i pro ně,“ řekl v odkaze na pacienty čekající na transplantaci.

„Moje rekonvalescence postupuje hladce a v tomto okamžiku žádám soukromí,“ dodal.

Transplantace prasečí ledviny člověku
Zdroj: Massachusetts General Hospital

Genetická úprava jako základ

Muž, kterému selhávala lidská ledvina transplantovaná v roce 2018, dostal orgán z geneticky upraveného prasete 16. března. Na zvířeti provedli spolupracovníci nemocnice desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem. Lékaři uvedli, že nová ledvina začala vytvářet moč krátce poté, co byla Slaymanovi do těla voperována.

Jednalo se teprve o třetí případ, kdy živý pacient dostal orgán z geneticky modifikovaného prasete. Dva muži, kterým v USA loni a předloni voperovali prasečí srdce, zemřeli do několika týdnů po zákroku.

Lékař MGH Leonardo Riella, který se na experimentální léčbě podílel, minulý měsíc řekl deníku The New York Times, že používání zvířecích orgánů má potenciál nahradit nejen běžné transplantace, ale také dialýzu, bez níž se ve Spojených státech neobejde přes půl milionu lidí. V Česku čištění krve přístrojem v roce 2022 potřebovalo přes 11 tisíc lidí, informovali nedávno odborníci při Světovému dni ledvin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 3 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 5 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.