Lékaři poprvé transplantovali geneticky upravenou prasečí ledvinu živému člověku

Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvnímu na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital (MGH) to oznámila s tím, že 62letému pacientovi se po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn. Podle deníku The New York Times (NYT) dává průlom naději statisícům Američanů s nemocnými ledvinami.

Chirurgové čtyřhodinovou transplantaci provedli v sobotu, uvádí prohlášení MGH. Nová ledvina podle lékařů záhy začala vytvářet moč. Orgán byl odebraný z prasete, na němž spolupracovníci nemocnice provedli desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem.

Experiment navazuje na roky pokroku v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Po desetiletí koncept nefungoval, neboť lidský organismus zvířecí tkáň odmítal, napsala agentura AP, v posledních letech se však lékařům podařilo pacientům transplantovat prasečí srdce. Dva muži, kteří jej v USA dostali loni a předloni, ovšem zemřeli do několika týdnů.

Prasečí ledvina připravená k transplantaci
Zdroj: Massachusetts General Hospital

„Úspěch této transplantace je vyvrcholením úsilí tisíců vědců a lékařů trvajícího několik desetiletí,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z lídrů projektu MGH Tatsuo Kawai. „Je nám ctí, že jsme při tomto milníku sehráli významnou roli. Doufáme, že tento přístup k transplantacím nabídne záblesk naděje milionům pacientů po celém světě, kteří trpí na selhání ledvin,“ dodal.

Nemocnice také vyzdvihuje odvahu pacienta Richarda Slaymana, který si nechal orgán voperovat. Muž se mnoho let potýkal s cukrovkou a na konci roku 2018 dostal novou ledvinu od zesnulého dárce. Po necelých pěti letech ale transplantovaná ledvina začala selhávat a Slayman musel znovu začít chodit na dialýzu, což je procedura, při níž je uměle nahrazována funkce ledvin.

Pokud by se z transplantací ledvin z geneticky upravených zvířat stala běžná praxe, dialýza by se mohla stát přežitkem, řekl NYT další člen týmu MGH Leonardo Riella. Na dialýzu musí v USA chodit přes 800 tisíc lidí a více než 100 tisíc jich v zemi čeká na transplantaci ledviny. Každý rok tisíce takovýchto pacientů umírají.

Transplantace prasečí ledviny člověku
Zdroj: Massachusetts General Hospital

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...