Lékaři poprvé transplantovali geneticky upravenou prasečí ledvinu živému člověku

Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvnímu na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital (MGH) to oznámila s tím, že 62letému pacientovi se po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn. Podle deníku The New York Times (NYT) dává průlom naději statisícům Američanů s nemocnými ledvinami.

Chirurgové čtyřhodinovou transplantaci provedli v sobotu, uvádí prohlášení MGH. Nová ledvina podle lékařů záhy začala vytvářet moč. Orgán byl odebraný z prasete, na němž spolupracovníci nemocnice provedli desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem.

Experiment navazuje na roky pokroku v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Po desetiletí koncept nefungoval, neboť lidský organismus zvířecí tkáň odmítal, napsala agentura AP, v posledních letech se však lékařům podařilo pacientům transplantovat prasečí srdce. Dva muži, kteří jej v USA dostali loni a předloni, ovšem zemřeli do několika týdnů.

Prasečí ledvina připravená k transplantaci
Zdroj: Massachusetts General Hospital

„Úspěch této transplantace je vyvrcholením úsilí tisíců vědců a lékařů trvajícího několik desetiletí,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z lídrů projektu MGH Tatsuo Kawai. „Je nám ctí, že jsme při tomto milníku sehráli významnou roli. Doufáme, že tento přístup k transplantacím nabídne záblesk naděje milionům pacientů po celém světě, kteří trpí na selhání ledvin,“ dodal.

Nemocnice také vyzdvihuje odvahu pacienta Richarda Slaymana, který si nechal orgán voperovat. Muž se mnoho let potýkal s cukrovkou a na konci roku 2018 dostal novou ledvinu od zesnulého dárce. Po necelých pěti letech ale transplantovaná ledvina začala selhávat a Slayman musel znovu začít chodit na dialýzu, což je procedura, při níž je uměle nahrazována funkce ledvin.

Pokud by se z transplantací ledvin z geneticky upravených zvířat stala běžná praxe, dialýza by se mohla stát přežitkem, řekl NYT další člen týmu MGH Leonardo Riella. Na dialýzu musí v USA chodit přes 800 tisíc lidí a více než 100 tisíc jich v zemi čeká na transplantaci ledviny. Každý rok tisíce takovýchto pacientů umírají.

Transplantace prasečí ledviny člověku
Zdroj: Massachusetts General Hospital

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...