Archeologové v indonéské jeskyni objevili zatím nejstarší důkaz chirurgické amputace. Na místě našli 31 tisíc let staré tělo, které vykazovalo známky odstranění nohy. Jejich objev posouvá první provedení této komplikované operace o více než 24 tisíc let. Podle archeologů se o osobu po zákroku starala její starověká komunita několik let až do její smrti.
Poprvé se operovalo před 31 tisíci lety. Byla to amputace, zjistili archeologové
Archeoložka Melandri Vloková, která ostatky zkoumala, řekla, že operace byla „zcela určitě“ provedena, patrně v době, kdy šlo ještě o dítě. Růst a hojení kostí ve zbytku nohy naznačují, že dotyčný se zotavil, žil nejméně dalších šest až devět let a zemřel pravděpodobně ve věku kolem dvaceti let. Výzkumníci výsledky popsali v odborném časopise Nature.
Vědci ostatky objevili v jeskyni Liang Tebo v provincii Východní Kalimantan na indonéském ostrově Borneo. Na místě se nachází jedny z nejstarších skalních uměleckých děl na světě.
Jeden ze tří výzkumníků, kteří hrob vykopali, Tim Maloney z Griffithovy univerzity v Austrálii, uvedl, že byl z nálezu „nadšený a vyděšený“ zároveň.
Nález nejstaršího operovaného těla
„Velmi opatrně jsme odhrnuli nánosy a zaznamenali spodní polovinu ostatků. Viděli jsme, že chybí levá noha, ale také to, že úlomky kostí ve zbývající části jsou neobvyklé,“ řekl Maloney. „Takže jsme byli nadšeni, protože mohlo jít o řadu možností, včetně chirurgického zákroku,“ dodal.
Tým následně požádal Vlokovou, která působí na univerzitě v Sydney, aby ostatky prozkoumala. „Při takovém nálezu je to směs vzrušení a smutku, protože se to stalo člověku, který zažil tolik bolesti, i když to bylo před 31 tisíci lety,“ uvedla Vloková.
Důkazů o operaci je dost
Archeologové jsou přesvědčeni, že se jednalo o operaci, a nikoli o nějaký druh trestu nebo rituálu, protože tělo vykazovalo známky, že o něj bylo pečováno během zotavování i po zbytek života.
Podle archeoložky Charlotte Robertsonové z Durhamské univerzity nálezy zpochybňují názor, že medicína a chirurgie se objevily v životě lidí až později. „Ukazuje nám to, že péče je vrozenou součástí lidského bytí. Nemůžeme předky podceňovat,“ prohlásila.
Amputace vyžadují komplexní znalosti lidské anatomie, chirurgie, hygieny a značnou technickou zručnost. „Když dnes přemýšlíte o amputaci v západním kontextu, je to velmi bezpečná operace. Člověk dostane anestezii, používají se sterilní postupy, je zajištěna kontrola krvácení a léčba bolesti,“ popsala Robertsonová. „A pak tu máme dobu před 31 tisíci lety, kdy někdo úspěšně provedl amputaci,“ dodala.