Pokud operuje žena, má pacient méně komplikací, ukázaly dvě rozsáhlé studie

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

Nový výzkum se skládá ze dvou studií a navazuje na předchozí, který přinesl podobná zjištění. Tehdy se zaměřoval na výsledky pacienta do třiceti dní po zákroku. Nové studie zkoumaly, jaký vliv mělo pohlaví chirurga na zdraví operovaného devadesát dní po zákroku. 

Oba výzkumy prošly recenzním řízením a ukazují, že u lidí operovaných ženami se méně často objevují pooperační komplikace a pacienti potřebují také kratší následnou péči, než když skalpelem vládnou muži.

Muži operují rychleji

Studie byly rozsáhlé. Jejich autoři zanalyzovali s pomocí statistických metod více než milion záznamů o chirurgických operacích. Ty pocházely ze dvou zemí: Kanady a Švédska. Oba soubory dat ukázaly stejné výsledky – pooperační následky jsou u lidí operovaných ženami méně dramatické než u těch, kde zákrok prováděl muž.

Muži ale měli také oproti ženám v roli lékařů některé výhody. Například operovali průměrně kratší dobu, podle autorů výzkumu to může vést k interpretaci, že lepší výsledky žen spočívají v delší době strávené „na sále“.

Podle urologa se specializací na onkologické zákroky Christophera Wallise, který vedl kanadskou studii, by tyto výsledky měly muže-chirurgy přimět k tomu, aby se zamysleli nad svým přístupem k práci. „Jako muž-chirurg si myslím, že tyto údaje by měly mě i mé kolegy přimět k tomu, abychom se pozastavili a zamysleli se nad tím, proč mohou být i lepší výsledky,“ uvedl pro deník The Guardian.

Podle tohoto výzkumu mělo devadesát dní po operaci nežádoucí pooperační komplikace 13,9 procenta pacientů operovaných mužem, ale jen 12,5 procenta pacientů operovaných ženou. Mezi tyto komplikace vědci zahrnovali rozsáhlý soubor problémů od nutností další původně neplánované operace přes mrtvice a infarkty až po úmrtí. 

Pacienti, které operovaly ženy, na tom byli lépe i rok po operaci. Za tu dobu mělo 20,7 procenta nějaké nežádoucí pooperační příhody; po chirurgických zákrocích provedených muži to bylo 25 procent.

Vyvrácené předsudky

Velmi podobný výsledek dala i švédská větev výzkumu, která sledovala jen pacienty po operaci žaludku. Ti, které operovaly ženy, trpěli méně komplikacemi a měli kratší dobu hospitalizace než pacienti operovaní muži. Ženám opět trvala operace delší dobu ve srovnání s jejich mužskými kolegy.

Podle švédských vědců je sice třeba brát výsledky s jistou rezervou, ale přesto naznačují, že rozdíly mezi úspěchem mužů a žen v chirurgii existují a možná je vysvětluje odlišný postoj obou pohlaví k podstupování rizika. V řadě jiných odvětví totiž mužům trvá kratší dobu, než učiní rozhodnutí.

Zajímavé také je, že data i zkušenosti naznačují, že v některých zemích světa se věří, že muži-chirurgové jsou lepší než ženy v této profesi. „Zajímavé je, že většina dříve publikovaných studií naznačuje, že ženy jsou přinejmenším stejně dobré jako mužští chirurgové, nebo jako v tomto případě dokonce o něco lepší,“ vyvrací tento předsudek Wallis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 2 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...