Pokud operuje žena, má pacient méně komplikací, ukázaly dvě rozsáhlé studie

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

Nový výzkum se skládá ze dvou studií a navazuje na předchozí, který přinesl podobná zjištění. Tehdy se zaměřoval na výsledky pacienta do třiceti dní po zákroku. Nové studie zkoumaly, jaký vliv mělo pohlaví chirurga na zdraví operovaného devadesát dní po zákroku. 

Oba výzkumy prošly recenzním řízením a ukazují, že u lidí operovaných ženami se méně často objevují pooperační komplikace a pacienti potřebují také kratší následnou péči, než když skalpelem vládnou muži.

Muži operují rychleji

Studie byly rozsáhlé. Jejich autoři zanalyzovali s pomocí statistických metod více než milion záznamů o chirurgických operacích. Ty pocházely ze dvou zemí: Kanady a Švédska. Oba soubory dat ukázaly stejné výsledky – pooperační následky jsou u lidí operovaných ženami méně dramatické než u těch, kde zákrok prováděl muž.

Muži ale měli také oproti ženám v roli lékařů některé výhody. Například operovali průměrně kratší dobu, podle autorů výzkumu to může vést k interpretaci, že lepší výsledky žen spočívají v delší době strávené „na sále“.

Podle urologa se specializací na onkologické zákroky Christophera Wallise, který vedl kanadskou studii, by tyto výsledky měly muže-chirurgy přimět k tomu, aby se zamysleli nad svým přístupem k práci. „Jako muž-chirurg si myslím, že tyto údaje by měly mě i mé kolegy přimět k tomu, abychom se pozastavili a zamysleli se nad tím, proč mohou být i lepší výsledky,“ uvedl pro deník The Guardian.

Podle tohoto výzkumu mělo devadesát dní po operaci nežádoucí pooperační komplikace 13,9 procenta pacientů operovaných mužem, ale jen 12,5 procenta pacientů operovaných ženou. Mezi tyto komplikace vědci zahrnovali rozsáhlý soubor problémů od nutností další původně neplánované operace přes mrtvice a infarkty až po úmrtí. 

Pacienti, které operovaly ženy, na tom byli lépe i rok po operaci. Za tu dobu mělo 20,7 procenta nějaké nežádoucí pooperační příhody; po chirurgických zákrocích provedených muži to bylo 25 procent.

Vyvrácené předsudky

Velmi podobný výsledek dala i švédská větev výzkumu, která sledovala jen pacienty po operaci žaludku. Ti, které operovaly ženy, trpěli méně komplikacemi a měli kratší dobu hospitalizace než pacienti operovaní muži. Ženám opět trvala operace delší dobu ve srovnání s jejich mužskými kolegy.

Podle švédských vědců je sice třeba brát výsledky s jistou rezervou, ale přesto naznačují, že rozdíly mezi úspěchem mužů a žen v chirurgii existují a možná je vysvětluje odlišný postoj obou pohlaví k podstupování rizika. V řadě jiných odvětví totiž mužům trvá kratší dobu, než učiní rozhodnutí.

Zajímavé také je, že data i zkušenosti naznačují, že v některých zemích světa se věří, že muži-chirurgové jsou lepší než ženy v této profesi. „Zajímavé je, že většina dříve publikovaných studií naznačuje, že ženy jsou přinejmenším stejně dobré jako mužští chirurgové, nebo jako v tomto případě dokonce o něco lepší,“ vyvrací tento předsudek Wallis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...