Kvůli omezení neakutní péče tuzemské nemocnice měsíčně prodělávají více než tři miliardy korun a některá zdravotnická zařízení proto omezují potřebné investice. Pomoci by jim měla kompenzační vyhláška. Zákon, který je potřebný pro její přijetí, ministr Jan Blatný (za ANO) představil členům sněmovního výboru pro zdravotnictví a současně ubezpečil, že k ohrožení péče nedojde.
Kvůli omezení výkonů tratí nemocnice tři miliardy měsíčně. Na péči bude, ujišťuje Blatný
Události: Ministerstvo chystá kompenzační vyhlášku (zdroj: ČT24)
Nemocnice dostávají od Nového roku zálohy od pojišťoven, které jsou ale určené na standardní operace a další běžnou péči. Kvůli zvládání pandemie je ovšem v současnosti až na výjimky zakázaná a nemocnice se proto obávají, že na konci kalendářního roku budou muset inkasované zálohy vracet.
Souběžně s tím mají i vyšší výdaje – kromě ochranných prostředků musí kupovat také přístroje na podporu dýchání nebo kyslík, jehož spotřeba násobně vzrůstá – například v příbramské nemocnici desetinásobně, což zařízení měsíčně vyjde na milion. „Rozpočet vzal od ledna úplně za své,“ konstatuje místní ekonomický náměstek Radek Řechka. „V těchto podmínkách jsme schopni vydržet tak půl roku.“
„Kde to jde, se snažíme šetřit na nákupech, na rekonstrukcích, protože si nejsme jistí, že na to budeme mít prostředky,“ uvádí ředitel fakultní nemocnice na pražské Bulovce Jan Kvaček s tím, že změnu – a finanční jistotu – by měla přinést kompenzační vyhláška od ministerstva zdravotnictví, která poměry s ohledem na výjimečnou situací napraví.
Blatný: Pojišťovny se zaručily
Cílem vyhlášky je upravit rozdělení úhrad ze zdravotního pojištění jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. „Pojišťovny se zaručily, že nedojde k tomu, že by kvůli neplnění výkonnostních parametrů měly v první polovině roku jakákoliv zdravotnická zařízení potíže,“ dal se slyšet ministr zdravotnictví Jan Blatný. Připomněl, že do systému veřejného zdravotního pojištění jde o 50 miliard korun navíc ze státního rozpočtu za státní pojištěnce.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun za osobu, letos o dalších 200 korun. Navíc proti roku 2019 tak šlo loni asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard. Částky ale nepokrývají náklady na léčbu státních pojištěnců, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.
Náprava je žádoucí i podle opozice, třebaže zvolenou formu kritizuje. „Nemocnicím se to bude muset dorovnat, protože není možné, aby zbankrotovaly. Vidíme, že síť zdravotnických zařízení krizi (způsobenou koronavirem) zvládá,“ prohlásil člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Jako Piráti a STAN jsme navrhovali, aby byl zřízen samostatný covidový fond, ze kterého by byly tyto ztráty zdravotnickým zařízením kompenzovány, a nikoliv, aby si takto vláda ochránila státní rozpočet a projídala zdravotní pojištění do budoucna,“ doplnil místopředseda výboru Petr Třešňák (Piráti).
Odměny zdravotníkům
Kompenzační vyhláška ovlivní i to, kdy ke zdravotníkům dorazí odměny za mimořádné nasazení během podzimní vlny pandemie od října do února. Zdravotníci v nemocnicích mají obdržet 75 tisíc, nezdravotnický personál v nemocnicích 30 tisíc, k zaměstnancům hygienických stanic má jít 30 tisíc a k pracovníkům sociálních služeb 15 až 50 tisíc korun hrubého.
Podle příslibu ministerstva by se nové prémie měly objevit v květnové výplatě, odbory ale – i s ohledem na kompenzační vyhlášku – mají o termínu pochyby. „Byli bychom rádi, kdyby se odměny vyplácely průběžně,“ uvádí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Tento čas moc reálný není. Podle mého názoru to bude nejdřív v červnu.“