Ústavní soud strana 5 z 5

Robert Fremr měl u právnické veřejnosti kvalitní renomé díky dřívějšímu působení v mezinárodních justičních institucích, uvedl o místopředsedovi pražského Vrchního soudu emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. O tom, že Fremr soudil před rokem 1989 osoby, které se rozhodly z komunistického Československa odejít, prý nevěděl. O budoucnosti Ústavního soudu i o dalších nominacích hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy také zmínil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců.

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

Slovenská policie potvrdila, že v roce 2019 odposlouchávala schůzky podnikatele Mariana Kočnera a jeho obhájců ve vazbě. Jejich stížnost teď prověřuje ústavní soud. Kočnerovi advokáti už loni podali trestní oznámení a žádají zrušení dlouholetého trestu za padělání směnek.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost pozůstalých po ženě, kterou zdravotníci ve svitavské nemocnici po srdeční zástavě neresuscitovali. Zohlednili její základní diagnózu a četné související nemoci, stejně jako dříve vydaný pokyn lékařů „Do Not Resuscitate“, tedy neprovádět resuscitaci. Pozůstalí žádali odškodnění od společnosti Nemocnice Pardubického kraje, která zařízení ve Svitavách provozuje. Podle ÚS měl zdravotní personál s pacientkou a jejími blízkými více komunikovat, případně jim dát možnost předem vyslovit přání ohledně resuscitace. K porušení práva na život však v kauze nedošlo, uvedl ÚS.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Bývalý prezident Miloš Zeman podle ústavních soudců nevysvětlil přesvědčivě milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil. Ústavní soud (ÚS) sice odmítl stížnost muže, který milost pro Baláka zpochybňoval, zároveň mu ale v některých bodech dal za pravdu. Svůj názor soudci vyslovili takzvaně obiter dictum, tedy na okraj či nad rámec odůvodnění. Na milosti pro Baláka se tak nic nemění. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Chci dokázat vysvětlit, že rozhodně nejsme nějaký aktivistický orgán, který by chtěl měnit poměry, zasahovat do politické soutěže nebo nahrazovat politiku, řekl v pátečních Událostech, komentářích nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj jde o to, aby soudci Ústavního soudu dali najevo, že budou plnit svou roli.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Pavel Rychetský byl předsedou Ústavního soudu dvacet let a v pondělí se za účasti prezidenta Petra Pavla s tímto postem rozloučí. Ve veřejných funkcích působil téměř nepřetržitě už od ledna 1990 – jako generální prokurátor, ministr, senátor nebo vicepremiér. Před sametovou revolucí byl aktivním odpůrcem komunistického režimu, jedním z prvních signatářů Charty 77 a spoluzakladatelem Občanského fóra.

Prezident Petr Pavel jmenoval v pátek odpoledne na Pražském hradě Josefa Baxu předsedou Ústavního soudu (ÚS). Ústavní soudkyní se stala také profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, která bude zastávat i post místopředsedkyně.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Ústavní soud (ÚS) se zastal sedmnáctileté dívky, jejíž matka zůstala po dopravní nehodě osm měsíců ve vegetativním stavu, soudy nicméně její dceři, která v té době studovala střední školu, nepřiznaly náklady na výživu. Ústavní soud ve středu zrušil vyhlášeným nálezem rozsudky soudů nižších instancí s tím, že porušily práva stěžovatelky. Jednalo se o poslední nález ústavního soudce Ludvíka Davida, jehož funkčního období končí 7. srpna.

Po dvaceti letech se Pavlu Rychetskému promění každotýdenní harmonogram. Mandát předsedy Ústavního soudu v Brně totiž devětasedmdesátiletému právníkovi končí v pondělí 7. srpna. Před koncem ve funkci prostřednictvím rozhovoru pro Českou televizi předal doporučení pro nového předsedu: umět naslouchat a necítit přehlasování jako křivdu. Posteskl si, že se na Ústavní soud čím dál víc přenáší odpovědnost, která náleží někomu jinému.

Brzy bude jasné, kdo stane v čele Ústavního soudu. Jmenovat nového předsedu chce prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna. Jméno zatím neřekl. Dotyčný či dotyčná vystřídá Pavla Rychetského. Ani on, jak řekl, neví, kdo ze členů instituce se stane jeho nástupcem. Doporučení hlavě státu nedával.

Stát uspěl v mezinárodní arbitráži s kyperskými firmami z české skupiny Synot o 3,6 miliardy korun kvůli omezení hazardních her. Uvedlo to na svém webu ministerstvo financí. Firmám WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited vadilo zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Se státem kvůli tomu vedly arbitráž od roku 2015. Majitel Synotu Ivo Valenta řekl, že rozhodnutí zatím nechce komentovat.

Koalice ve sněmovně prosadila změny v penzích i přes kritiku opozice. V dolní komoře parlamentu se odehrála opět dlouhá diskuze, opozice neprosadila zamítnutí předlohy, její vrácení k opětovnému projednání do druhého čtení ani pozměňovací návrhy a chce se obrátit na Ústavní soud. Hnutí ANO je podle místopředsedy poslaneckého klubu Aleše Juchelky přesvědčené, že nemělo dostatek prostoru u řečnického pultu. To ale šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítá a kritizuje opozici za několikahodinové obstrukce. Sněmovní schůze o změnách v důchodovém systému byla hlavním tématem Událostí, komentářů.