Ústavní soud strana 2 z 5

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, který nesouhlasil se zápisem na český vnitrostátní sankční seznam. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Zápis na sankční seznam vedl k zablokování účtů a zmrazení desítek nemovitostí, které například nelze prodat.

Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun v nominaci Turka by mohlo přinést jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem, který bude v úterý jmenován premiérem.

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.

Odvolací soud přiznal porodní asistentce Ivaně Königsmarkové 700 tisíc korun a omluvu za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v době nezákonného stíhání kvůli komplikovanému domácímu porodu. Potvrdil tak prvoinstanční verdikt. Žena již dříve dostala zhruba 870 tisíc jako náhradu ušlého zisku. Náhradu za zásah do profesní a společenské cti nebo do jejího zdraví však pražský městský soud před více než čtyřmi lety zamítl. Uvedl, že je nárok promlčený. Případ musel nyní přehodnotit na základě rozhodnutí Ústavního soudu.

Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25 tisíc korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost tak odkazovala na neexistující judikaturu.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Huga Salma-Reifferscheidta. Snažil se dosáhnout uznání toho, že jeho předek Hugo Mikuláš po druhé světové válce zůstal československým občanem. Salmové dlouhodobě usilují o navrácení někdejšího rodového majetku na Blanensku, včetně zámku Rájec nad Svitavou. Osvědčení o státním občanství je klíčem k restitučnímu nároku. Nové odmítavé usnesení je dostupné v databázi ÚS.

Prezident Petr Pavel nemá žádný prostor nejmenovat šéfa ANO Andreje Babiše premiérem, zmínil bývalý šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Zároveň ale mluví o ostudě, když se předsedou vlády stane obžalovaný člověk. Podotkl také, že možnost odmítnout už jmenovanému premiérovi nějakého ministra je velmi malá.

Dle pravomocného verdiktu pražského vrchního soudu se bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip musí omluvit spolku Milion chvilek pro demokracii za to, že jej spojil s kybernetickým útokem na nemocnici.

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Ministerské nominace schválí koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v úterý, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud jde o nominaci Filipa Turka (Motoristé) do křesla šéfdiplomata, je rozhodnutí na Motoristech, shodli se Havlíček a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle europoslance Jana Farského (STAN) se debatou o nominacích přeskakuje první krok, a to vyřešení možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Hosté řešili také záměr vznikající koalice zmrazit platy politiků od 1. ledna 2026.

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Podmínka prezidenta Petra Pavla, aby šéf ANO Andrej Babiš sdělil před jmenováním premiérem, jak vyřeší svůj střet zájmů, podle prvního místopředsedy hnutí Karla Havlíčka nevyplývá ze zákona, ale přesto bude akceptována. „Z mého pohledu se jedná o seriózní přístup, jedná se o vstřícný krok a my nechceme vykopávat žádnou válečnou sekeru s panem prezidentem,“ zdůraznil Havlíček v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud ve středu zamítl návrh pětatřiceti poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Šlo o iniciativu končící vlády Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě staví k CHKO Soutok kriticky. Proti CHKO se vymezovali také Motoristé a jejich předseda Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí.

Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.

Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.

Expert na ústavní právo Michal Bartoň i odborník na právo EU Martin Smolek se letos stanou novými ústavními soudci. Senát jejich nominaci v tajných volbách schválil. Bartoň obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů, Smolek dostal 44 hlasů. Bartoň je vedoucím katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Smolek byl vládním zmocněncem u Soudního dvora Evropské unie. Senát dále schválil návrh na snížení hranice pro přednostní získání obecního mandátu. Naopak nepřijal zakotvení práva platit v hotovosti.

Šest dozorců a dozorkyň z věznice ve Světlé nad Sázavou obžalovaných z mučení odsouzené dostalo dvouleté podmíněné tresty se zkušební dobou dva roky. Ve věci v úterý rozhodoval odvolací soud v Pardubicích, jehož předchozí rozsudek zrušil Ústavní soud. Jeho verdikt je pro soud závazný, řekl předseda senátu Aleš Holík.

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu v úterý zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle dřívějšího odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Ministerstvo nyní v reakci uvedlo, že rozhodnutí soudu respektuje a nově odhadlo, že náklady s tím spojené budou maximálně 620 milionů korun.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?