Ústavní soud strana 2 z 5

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo devadesát procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a šedesát pět procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom informoval v úterý v tiskové zprávě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že stávku chápe nikoliv jako protest proti jeho úřadu, ale proti státnímu rozpočtu, který však podle něj téměř nelze měnit.

Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek. Soud vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku, lesy a pozemky. Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let. Justice musí podle nálezu Ústavního soudu respektovat rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Šance na restituci majetku se tak zvýšila.

Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce vězení v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z pražského Národního muzea. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Po muži vyhlásila police pátrání poté, co nenastoupil do vězení. V policejním pátrání byl muž podle dostupných informací od srpna.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl v průlomovém nálezu Ústavní soud (ÚS). Upozornil však, že z hlediska zákona nejde o poskytování zdravotní péče. Dosavadní výklad právní úpravy vedl k „absurdním důsledkům“, zdůraznil soud. Dovoloval totiž ženám rodit doma – ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.

Thajský parlament zvolil novou šéfkou vlády Petongtán Šinavatrovou. Pochází z mocenské rodiny bývalých premiérů. Po své tetě se stane jako druhá žena v premiérském křesle nejmladší předsedkyní vlády království v jihovýchodní Asii. Její zvolení přichází pouhé dva dny po odvolání dosavadního premiéra kvůli porušení ústavy. Poslední vývoj v Thajsku ilustruje přetrvávající vliv monarchie v zemi.

Řidiči už jezdí bez omezení v úseku D3 na dálničním obchvatu Tábora, kde Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vedlo dlouholetý spor o pozemky s majiteli motocentra. Informoval o tom mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Kvůli při nebylo možné úsek dlouhý zhruba 460 metrů dokončit, ve směru z Mezna do Českých Budějovic se jezdilo v zúžených pruzích sníženou rychlostí.

Ústavní soud (ÚS) se zastal dětské oběti zneužití v rodině a zjednodušil dívce cestu k náhradě újmy. Ve středečním nálezu zdůraznil, že trestní soudy by neměly poškozené zbytečně odkazovat na občanskoprávní řízení, pokud mohou o náhradě rozhodnout samy, třeba alespoň částečně. Občanskoprávní řízení totiž znamená další dokazování, konfrontaci s pachatelem a oživení nepříjemných vzpomínek. Ještě víc to platí u zvláště zranitelných obětí, například právě dětí.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Podle Ústavního soudu (ÚS) pražské soudy chybovaly při prodlužování vazby muže, který posílal výhružné zprávy dvěma úřednicím městské části Praha 8. Rozhodnutí dostatečně neodůvodnily, nezvážily všechny okolnosti. Muž strávil ve vazbě zhruba osm měsíců, poté si vyslechl podmíněný trest a dostal se na svobodu.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.

Ústavní soud se zastal tuniského občana, jenž byl ve vlasti odsouzen na doživotí za drogovou trestnou činnost. Případným vydáním do Tuniska se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Zohlední tentokrát i rozhodnutí německých soudů, které Tunisanova bratra ve stejné kauze nevydaly, a také judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Ústavní soud vyhověl stížnosti disidenta Jiřího Wonky, jenž se domáhal vyššího odškodnění za perzekuci v době komunistického režimu. Po rehabilitaci za omezení osobní svobody v roce 2021 přiznal stát Wonkovi náhradu újmy na zdraví 4125 korun, přičemž Wonka žádal 93 844 korun. Obvodní soud následně žalobu zamítl, což potvrdil městský soud. Wonkovo dovolání odmítl i Nejvyšší soud. Podle ÚS je výše odškodnění ve zjevném a extrémním nepoměru k závažnosti újmy, která stěžovateli vznikla, prohlásila soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská. Wonka je s výsledkem spokojený, jde o nárok za perzekuci, nikoli obohacení, vzkázal. O výsledné částce nyní rozhodnou obecné soudy.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Ostravská firma Imex Group neuspěla s ústavní stížností poté, co se u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za negativní výroky bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Pronesl je v pořadu České televize Otázky Václava Moravce po explozi muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Sklady měla firma v pronájmu. Ústavní soud stížnost zamítl. Podle soudce zpravodaje Jana Wintra měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky. Advokát firmy Radek Ondruš po vyhlášení řekl, že se ještě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Novou místopředsedkyní Ústavního soudu (ÚS) se po Vojtěchu Šimíčkovi stane Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel ji jmenuje v úterý společně s novými soudci Jiřím Přibáněm a Tomášem Langáškem, jejichž nominaci minulý týden schválil Senát. Poprvé v historii českého Ústavního soudu obsadí obě místopředsednická křesla ženy, druhou místopředsedkyní je totiž od loňského srpna Kateřina Ronovská.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25 tisíc eur a tisíc eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647 490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil kněz, který byl jejím učitelem na teologické fakultě.

Polský ústavní soud dal za pravdu prezidentovi Andrzeji Dudovi ve sporu o platnost zákonů, které přijímal parlament bez dvojice odsouzených a prezidentem omilostněných opozičních poslanců. Soud, který je podle současné proevropské vlády pod kontrolou nynější nacionalistické opozice, svým rozhodnutím podle agentury Reuters patrně prohloubí chaos v polské justici.

Senát ve středu souhlasil se jmenováním právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu ústavními soudci. Přimluvit se za ně přišel tradičně prezident Petr Pavel. Nominací Langáška se podle vlastních slov snažil Pavel vyjít vstříc poptávce části Senátu po konzervativním kandidátovi. Přibáň může podle hlavy státu do Ústavního soudu (ÚS) přinést velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci, ocenil také jeho nestrannost a mimořádný mezinárodní profil. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel padesát hlasů.

Bývalí poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (zvoleni za SPD), musí zaplatit pokutu za to, že na několika schůzích sněmovny v roce 2021 nenosili roušky. Po více než třech letech od incidentu o tom pravomocně rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Volný dostal pokutu 38 tisíc korun, Bojko pak 28 tisíc. Oba tvrdili, že se na jejich jednání vztahovala poslanecká imunita. Ministerstvo to odmítlo s tím, že protikoronavirová opatření jejich práva neporušovala.

Ústavní soud odmítl stížnost předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, a uzavřel tak letitý spor s vydavatelstvím Czech News Center kvůli užívání výrazu Pitomio na stránkách časopisu Reflex. Soud připustil, že výraz je hanlivý a může Okamuru urážet. „Ve veřejné či politické debatě jsou však i názory nadnesené a přehánějící ústavně chráněnými,“ stojí v usnesení. Vždy záleží na kontextu, v principu ale podobná karikatura politikova jména zakázaná není. O výsledku řízení informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi.

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.