Ústavní soud strana 2 z 5

Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.

Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.

Expert na ústavní právo Michal Bartoň i odborník na právo EU Martin Smolek se letos stanou novými ústavními soudci. Senát jejich nominaci v tajných volbách schválil. Bartoň obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů, Smolek dostal 44 hlasů. Bartoň je vedoucím katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Smolek byl vládním zmocněncem u Soudního dvora Evropské unie. Senát dále schválil návrh na snížení hranice pro přednostní získání obecního mandátu. Naopak nepřijal zakotvení práva platit v hotovosti.

Šest dozorců a dozorkyň z věznice ve Světlé nad Sázavou obžalovaných z mučení odsouzené dostalo dvouleté podmíněné tresty se zkušební dobou dva roky. Ve věci v úterý rozhodoval odvolací soud v Pardubicích, jehož předchozí rozsudek zrušil Ústavní soud. Jeho verdikt je pro soud závazný, řekl předseda senátu Aleš Holík.

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu v úterý zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle dřívějšího odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Ministerstvo nyní v reakci uvedlo, že rozhodnutí soudu respektuje a nově odhadlo, že náklady s tím spojené budou maximálně 620 milionů korun.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Do sněmovních voleb zbývá týden a přípravy vrcholí. O tom, zda něco může na poslední chvíli ovlivnit nálady voličů, a o rozhodnutí Ústavního soudu, že propojení stran nemusí být koalicí, v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politoložka Eva Lebedová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, komentátor týdeníku Euro Petr Fischer a komentátor Lidových novin Petr Kamberský. Své postřehy z posledních dnů kampaně a názory na šance stran a hnutí dostat se do sněmovny v pořadu 90′ ČT24 sdíleli šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, komentátorka Lenka Zlámalová z Czech News Center a komentátor ze Seznam Zpráv Václav Dolejší.

Ústavní soud (ÚS) „srozumitelně a jasně utnul celé klubko diskuzí“ z posledních měsíců, míní ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Reaguje na rozhodnutí ÚS, který odmítnul stížnosti na skryté koalice. Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd UK se ale domnívá, že debata bude po volbách znovu pokračovat, a to o takzvané uzavírací klauzuli. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Michal Bartoň a Martin Smolek aspirují na to stát se ústavními soudci – senátní výbor pro lidská práva je nyní oba jednomyslně podpořil. Definitivně o kandidátech prezidenta Petra Pavla rozhodne plénum horní komory 16. října. Vedle toho, že vede katedru ústavního práva na Univerzitě Palackého v Olomouci, má Bartoň zkušenosti přímo od Ústavního soudu, kde působí zatím jako asistent. Smolek má pro změnu praxi z resortu zahraničí, zastupoval také Česko u Soudního dvora Evropské unie. Pavel už ve funkci personálně obnovil Ústavní soud z více než dvou třetin – v jeho funkčním období by tyto dvě nominace měly být poslední.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Švehlovy střední školy polytechnické v Prostějově, která před deseti lety na hodinu propustila dva učitele. Podle nadřízených pili v pracovní době alkohol a odmítli dechovou zkoušku. Soudy v minulosti označily okamžité zrušení pracovního poměru za nepřiměřeně přísné a neplatné. Podle ÚS je však verdikt obecných soudů odtržený od reality a přehlíží podstatné okolnosti.

Ústavní soud (ÚS) dal porodní asistentce Ivaně Königsmarkové novou šanci na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním. Justice považovala nárok za promlčený. Podle ústavních soudců jej však Königsmarková uplatnila včas. Šestiměsíční promlčecí lhůta se měla počítat nikoliv od ústního vyhlášení pravomocného zprošťujícího rozsudku, ale až od doručení písemného odůvodnění, které v soudní síni podle Königsmarkové nezaznělo a zvukový záznam nelze přehrát.

Odvolací soud snížil Robertu Tempelovi odškodnění za nezákonné odsouzení k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu o 2,66 milionu korun. Muž tak podle středečního verdiktu dostane od státu dalších 6,23 milionu korun k ministerstvem spravedlnosti již dříve vyplaceným 3,6 milionu korun. Tempel strávil ve vězení téměř dvacet let. Částka, kterou dostane, patří k nejvyšším odškodněním, které české soudy za stíhání přiznaly. Rozhodnutí je pravomocné.

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Justice zbytečně zkomplikovala dívce se zdravotním handicapem cestu k odškodnění za nedostatečnou péči v novorozeneckém a kojeneckém věku. Před odebráním z péče rodičů byla podvyživená a vývojově opožděná. Otec dostal podmínku, trestní soud ale dívku s nárokem na náhradu odkázal do civilního řízení. Stížnosti dívky, za kterou jedná opatrovnice, nyní částečně vyhověl Ústavní soud (ÚS). Znovu rozhodne odvolací Krajský soud v Ostravě.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Postup hnutí Stačilo! a SPD a stran, které s nimi kandidují, představuje obcházení zákona, uvedl ve verdiktech k jejich registraci do sněmovních voleb jihočeský krajský soud. Stačilo! a SPD podle soudu jakožto faktické koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční, což ve volbách nastavuje nerovné podmínky. Českobudějovický soud stejně jako další krajské soudy ale návrhy na zrušení kandidátek zamítl, aby se vyhnul razantnímu zásahu do voleb.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Thajský ústavní soud v pátek zbavil funkce premiérku Petongtán Šinavatrovou za to, že červnovým telefonátem s kambodžským expremiérem Hun Senem porušila etická pravidla a poškodila národní zájmy. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž je verdikt již několikátou tvrdou ranou politické dynastii Šinavatrových a mohl by vést k dalšímu období nepokojů.

Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní, řekl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos postupně upozornil nejprve Nejvyšší správní soud (NSS) a nyní také Nejvyšší soud.

Justice podle Ústavního soudu (ÚS) chybovala při uvalení vazby na obchodníka s obrazy Jaroslava Fröhlicha. Ten je nepravomocně odsouzený za prodej padělků. Z vazby se dostal loni, kdy ÚS zkritizoval její opakované prodlužování. Ve středečním nálezu se zabýval samotným uvalením vazby. Zdůraznil, že pokud má justice dojem, že se obžalovaný snaží proces zdržet, musí nejprve využít mírnější donucovací prostředky. Vazba je až krajní prostředek.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na soudce Ústavního soudu (ÚS) vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michala Bartoně a Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování Česka před Soudním dvorem Evropské unie. Oznámil to odbor komunikace prezidentské kanceláře. Senát by měl návrh projednávat v polovině října, sdělil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Bývalému řediteli společnosti IZIP Jiřímu Paškovi a společníkovi firmy FINIM Iljovi Čurdovi ve středu odvolací Vrchní soud v Praze uložil pětileté vězení za podvod. O rok jim snížil tresty, které mužům loni v říjnu uložil pražský městský soud. Případ se týká spolupráce společnosti IZIP se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Oba muži vinu v minulosti popřeli. Středeční rozsudek je pravomocný.