Ústavní soud strana 2 z 5

Šance favorita mnohých Rumunů skončily, ústavní soud definitivně zakázal kandidaturu Calinu Georgescovi v prezidentských volbách. Stovky občanů rozhodnutí justice odmítly, několik hodin po oznámení verdiktu část příznivců zůstala před sídlem soudu. Protest proběhl klidněji než nedělní násilné střety. Důvodem byla i silná policejní přítomnost a bezpečnostní opatření. Georgescu ve zrušených volbách mohl získat hlasy, o které budou usilovat noví nacionalističtí kandidáti.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o dovolání starožitníka Josefa Salmona. Dostal podmínku a peněžitý trest za to, že prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli prý věděl, že byla kdysi ukradena. Prodal takto i další archiválie. Jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud. Hlavním důvodem zásahu je to, že Nejvyšší soud neposkytl Salmonovi vyjádření, které k jeho dovolání, později odmítnutému, sepsalo státní zastupitelství.

Rumunský krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu se bude u ústavního soudu bránit proti rozhodnutí volební komise, která mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Očekává se, že soud rozhodne do středy.

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Žalobou PR agentury Bison & Rose na předsedu opozičního ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Agentura uspěla s ústavní stížností. Žádá omluvu za údajně nepravdivá tvrzení o své činnosti.

Ústavní soud (ÚS) dal Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh šanci na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím krajské hygienické stanice. Hygienici opakovaně vydávali hlukovou výjimku pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna. Jak Bosonohy, tak blízké Troubsko na Brněnsku jsou dlouhodobě silně zatížené hlukem. Soudy se zatím k náhradě újmy stavěly zamítavě, nyní musí Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodnout znovu.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti ženy, která se stala obětí sexuálního nátlaku kazatele. V trestním řízení usilovala o náhradu nemajetkové újmy. Okresní soud v Jihlavě, který kazateli uložil podmínku, ji však odkázal na občanskoprávní řízení, což byla podle ÚS chyba. Možnost odkázat poškozené s jejich nároky na řízení ve věcech občanskoprávních nelze nadužívat, jinak obětem hrozí riziko sekundární viktimizace, plyne z nálezu soudce zpravodaje Milana Hulmáka. Okresní soud teď rozhodne znovu.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli možnosti výpovědi bez udání důvodu, kterou navrhují do takzvané flexinovely zákoníku práce doplnit poslanci ODS a TOP 09. Pokud by se pracovní kodex s touto změnou přijal, jsou odboráři připraveni „eskalovat protestní akce“ a začít chystat generální stávku.

Rozhodnutím Ústavního soudu skončí od 1. července povinnost podstoupit před úřední změnou pohlaví chirurgický zákrok. Zatím ale není jasné, jaká pravidla budou platit pak. Poslanci ODS a KDU-ČSL přišli s novelou občanského zákoníku. Není ale jisté, jestli ji zákonodárci stihnou během pěti měsíců schválit.

Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. „ÚS dal za pravdu vládě, to je třeba respektovat,“ sdělila za poslance ANO Alena Schillerová.

Výsledek loňských senátních voleb na Rokycansku je definitivně potvrzený. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost Pavla Karpíška (ODS), jenž křeslo v Senátu neobhájil. NSS stížnost projednal po zásahu Ústavního soudu, původně se jí z formálních důvodů nezabýval kvůli výhradám k elektronickému podpisu. Volby na Rokycansku vyhrál Miroslav Kroc (STAN).

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout o dovolání družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Stížnosti družstva vyhověl Ústavní soud (US), důvody jsou spíše procesní, spočívají v porušení práva na zákonného soudce. Původně NS dovolání odmítl.

Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.

Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti. Ústavní soud (ÚS) nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti interpretaci Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky právní úpravy lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.