Ústavní soud strana 2 z 5

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti pozůstalých po policistovi, který zemřel při havárii služebního vozu. Dcera a syn se domáhali u civilních i správních soudů odškodnění za duševní útrapy. Podle soudu se mohli a mohou domáhat odškodnění z takzvaného povinného ručení. Nález vyhlásil soudce zpravodaj Pavel Šámal.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Podle slovenského ministra spravedlnosti Borise Suska vracejí změny v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), které ve čtvrtek schválil tamější parlament, Slovensko ze středověku do moderní Evropy. Předlohu, jež kromě jiného zpravidla snižuje trestní sazby za korupci a hospodářskou kriminalitu a zkracuje promlčecí lhůty u některých závažných trestných činů, kritizovaly opoziční strany, prezidentka Zuzana Čaputová a také evropské instituce.

Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Babiš v reakci uvedl, že slovenský Ústavní soud pouze potvrdil, že oproti zaběhnuté praxi musí ve sporu ohledně StB žalovat jinou instituci. To už udělal. V kauze evidence u StB se prý bude soudit klidně do konce života, nikdy se nevzdá a své jméno očistí.

Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy, která na předváděcí akci podepsala leasingovou smlouvu a ocitla se kvůli tomu v exekuci. Později usilovala o její zpětné zastavení, avšak neuspěla, odmítl ji také Nejvyšší soud. Právě jeho usnesení nyní zrušili ústavní soudci, nález zároveň zpřístupnili na webu.

Při stanovení výživného mezi sociálně slabými lidmi musejí soudy rozhodovat obzvlášť pečlivě, doslova „s úctou ke každé stokoruně“, napsal v aktuálním nálezu Ústavní soud (ÚS). Vyhověl stížnosti otce, jemuž liberecké soudy po získání lépe placeného zaměstnání zvýšily výživné, a to i zpětně. Zbylý obnos by mu ale jen stěží zajistil důstojné živobytí. Nález je dostupný na webu soudu.

Zpětnou vazbu vnímám velmi intenzivně, svěřil se jen několik hodin po jednání celostátní konference své strany v pátečních Událostech, komentářích šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Spolustraníci ho navzdory kritice za vánoční večírek pořádaný jeho resortem v den tragické střelby na pražské filozofické fakultě podpořili. On sám přiznal, že leden byl pro něj velmi náročný a že ho mrzí, že se o kritice některých spolustraníků nedozvěděl přímo od nich, ale z médií.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

Soudy se nebudou znovu zabývat pokusem o vytunelování společnosti Čepro, za který byl odsouzen Radovan Krejčíř. Krejčíř chtěl kauzu znovu otevřít, obrátil se i na Ústavní soud (ÚS), ten však potvrdil verdikt pražského městského soudu, který vloni v létě nové řízení nepovolil. Vyplývá to z rozhodnutí soudu dostupného v justiční databázi. Krejčíř usiloval o nový proces ve své přítomnosti, podle soudů se na něj ale stále pohlíží jako na uprchlého. Kdyby byl uspěl, rozsudek by se zrušil a bylo by nutné otevřít nové hlavní líčení. Podnikatel si odpykává dlouholetý trest v Jihoafrické republice za obchodování s drogami a pokus o vraždu. V Česku dostal souhrnný trest patnácti let vězení, mimo jiné právě za pokus o vytunelování státního podniku Čepro.

Rozhodnutí Ústavního soudu přijímáme s pokorou, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal, že krok o zpomalení valorizace penzí nebyl jednoduchý. „Nečinili jsme to rádi, ale udělat jsme to museli s ohledem na budoucí vývoj důchodového systému,“ dodal s tím, že se nyní ukázalo, že opozice neměla pravdu v ničem. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová zopakovala, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat. Zároveň je zklamaná lidsky i jako právník, protože čekala celou řadu právních argumentů, které nalezla jen u třech soudců, kteří se vyslovili proti zamítnutí návrhu poslanců ANO.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů, stížnost směřovala na zkrácení mimořádné valorizace důchodů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění četl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně. Sněmovnu soudu zaplnili novináři a veřejnost, zejména důchodci. Po oznámení výroku zazněl v sále výkřik „Hanba!“

Vládní politici uvítali rozhodnutí Ústavního soudu ohledně snížené valorizace penzí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) argumenty vlády obstály, nález soudu je důležitý pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Ministr vnitra Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poznamenali, že vysvětlení soudu bylo velmi srozumitelné. Předsedu opozičního ANO Andreje Babiše verdikt zklamal, ANO podle něj udělalo pro důchodce maximum. Podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury rozhodnutí soudu není lidsky správné.

Advokát Milan Hulmák se bude moci stát novým ústavním soudcem. Senát s jeho jmenováním souhlasil tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Hulmák obsadí místo po Jiřím Zemánkovi, patnáctičlenný tým ústavních soudců poté bude znovu kompletní. Podle prezidenta Petra Pavla učinil Senát schválením Hulmákovy kandidatury další krok k naplnění vize vysoce kompetentního, složením různorodého a hodnotově pevného Ústavního soudu.

Ústavní soud ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Podle ústavního soudce a zpravodaje ve věci valorizace penzí Vojtěcha Šimíčka byla na plénu největší shoda v tom, že opozice měla k debatě dostatek prostoru. Soud podle něj nezpochybnil právo politické menšiny bránit vládě, aby prosadila něco, s čím opozice nesouhlasí. Nemůže si ale stěžovat, že byla „pošlapána“ její práva a nemohla vyjádřit své názory, když veškerou energii ve sněmovně vynaložila na obstrukce. Navíc nešlo o obsáhlý kodex, který by si zasloužil měsíce projednávání, řekl v pořadu Interview ČT24.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti Jiřího Gavendy v letitém sporu s někdejším zaměstnavatelem, mlékárenskou společností Olma. Šlo o oboustranné finanční nároky z doby, kdy Gavenda působil jako generální ředitel a zároveň jako předseda představenstva. Justice ale po jistou dobu takový souběh pozic nepřipouštěla.

Divím se, že je kolem korespondenční volby taková bitva, protože to není poprvé, kdy se o ní mluví, poznamenal v Interview ČT24 ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. Nikdy se mu ale nezdálo, že by byla předmětem nějakého lítého boje. Sám navrhovaný mechanismus hlasování poštou ze zahraničí považuje za dostatečně bezpečný. Otázkou je, zda má sněmovna rozhodnout v prospěch principu všeobecnosti, nebo tajnosti voleb, podotkl.

Rozhodnutí ohledně loňského snížení mimořádné valorizace penzí oznámí Ústavní soud ve středu 24. ledna. Nález vyhlásí ovšem jiný soudce zpravodaj, než byl u ústního jednání o opozičním návrhu na zrušení části zákona – Jana Svatoně nahradil Vojtěch Šimíček. Výměna soudce zpravodaje naznačuje, že se ten původní neshodl s většinou ostatních soudců na řešení.

Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy odsouzené za pomluvu policistky. V nálezu uvedl, že kriminalizovat se mají jen nejzávažnější pomluvy, navíc policisté jako úřední osoby musejí snést vyšší míru kritiky. Ženino provinění spočívalo v tom, že si stěžovala na chování policistky, která vyšetřovala její drobnou dopravní nehodu. Podle obecného soudu žena vědomě uvedla nepravdivé skutečnosti a policistku poškodila a dostala podmíněný trest.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost energetického podniku ČEZ ve sporu s nevládní ekologickou organizací Greenpeace. Šlo o pozměněný spot, podle soudce zpravodaje Pavla Šámala již z úvodu spotu bylo zřejmé, že nejde o oficiální reklamu ČEZu, ale o snahu s nadsázkou či ironií upozornit na dopady činnosti podniku na životní prostředí. Aktivisté do reklamního videa přidali záběry poškozených lesů a lesních požárů. Doplnili ho textem, podle něhož ČEZ svou činností škodí životnímu prostředí. Energetický podnik to pokládal za neoprávněné užití spotu. ČEZ rozhodnutí podle mluvčího Ladislava Kříže respektuje, přestože má na spor jiný názor.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muži vadilo, že kvůli blokaci webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.