Ústavní soud strana 4 z 5

Obecné soudy podle Ústavního soudu (ÚS) pochybily, když předběžným opatřením poslaly šestnáctiletého hocha do ústavu, aniž by ho vyslechly. Nic se pro něj ale nemění, v ústavu už je rozsudkem soudu. Šlo o první nález, který připravila a ve středu vyhlásila ústavní soudkyně Kateřina Ronovská, která u ÚS působí od srpna.

Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat návrhem na zpětné vyslovení nezákonnosti pandemického opatření z dubna 2021, které podmiňovalo účast na školní výuce negativním testem na covid-19, případně očkováním nebo prodělanou nemocí. Ústavní soud (ÚS) ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.

Opoziční ANO k Ústavnímu soudu podalo návrh na zrušení přísnějších podmínek pro předčasné důchody. Místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová stížnost odůvodnila zavedením změn bez přechodného období či procedurálními námitkami k projednávání ve sněmovně.

Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky – s těmito slovy prezident propůjčil Pavlovi Rychetskému v sobotu Řád bílého lva. Petr Pavel vybral šest desítek osobností jako nositele státních vyznamenání u příležitosti 105. výročí vzniku Československa. Bývalý politik a soudce Rychetský hovořil v pořadu Interview ČT24 o tom, co pro něj toto ocenění znamená, ale také o zkouškách demokracie a výzvách pro Ústavní soud, kterému dvacet let předsedal.

Ústavní soud dostane začátkem listopadu další stížnost týkající se důchodů. Tentokrát ji zástupci ANO připravili kvůli přísnějším podmínkám pro odchod do předčasné penze. Jiný návrh podali už dříve a další zvažují i kvůli úspornému balíčku. Změny v důchodech by se mohly dokonce projednávat veřejně.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost advokáta Radka Pokorného, jenž vedl spor s novinářem Erikem Bestem a jeho vydavatelstvím. Dosáhl omluvy za tvrzení v článku o mýtném tendru, nikoliv peněžitého odškodnění. Městský soud v Praze mu přiznal jen část nákladů řízení. ÚS nyní rozhodnutí o nákladech potvrdil. Plná náhrada nemusí nastupovat automaticky, je-li to odůvodněno okolnostmi případu, upozornil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Předseda ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa věří, že Ústavní soud dokáže projednat stížnost hnutí ANO kvůli valorizaci penzí ještě letos. Plénum se tím začne zabývat ještě v říjnu. „V posledních letech je to jeden z nejvážnějších případů, které dostal ústavní soud na stůl,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) obvinila v pátečních Událostech, komentářích vládní koalici v souvislosti s procesem schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně ze „znásilnění“ jednacího řádu. K tomu podle ní navíc dochází opakovaně. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) nicméně něco takového jasně odmítl, domnívá se, že opoziční zákonodárci měli na kritiku či úpravy souboru vládních úsporných opatření času dost, navíc s ním sami plýtvali.

Konsolidační balíček míří do horní komory. Senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09) neočekává žádné obstrukce jako ve sněmovně. Je přesvědčený o tom, že senátoři přistoupí k balíčku racionálně a politické boje půjdou při jeho projednávání stranou. Podle něj si uvědomují, že opatření jsou kvůli vysokému deficitu rozpočtu nutná. Koalice by je ale měla podle senátora lidem lépe vysvětlit. Růžička byl hostem Interview ČT24.

Konsolidační balíček by mohl – podobně jako například vládní důchodové novely – skončit před Ústavním soudem. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové to připadá v úvahu mimo jiné kvůli tomu, že koalice prosadila pevný čas hlasování ve sněmovně. Opozice se ale podle ní nepokusí dalšími obstrukcemi toto hlasování dál odkládat. I kdyby však následně u Ústavního soudu neuspělo, podstatnou část změn, které balíček zavádí, chce ANO zrušit, pokud se v budoucnu dostane do vlády, řekla Schillerová v Interview ČT24.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Ústavní soud odmítl i druhou stížnost gruzínského občana Polada Omarova, jenž se snaží odvrátit vydání k trestnímu stíhání do Spojených států. První neúspěšná stížnost směřovala proti rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), další proti postupu Městského soudu v Praze a Policie ČR. Obě odmítavá usnesení jsou dostupná v databázi soudu.

V Poslanecké sněmovně míří do finále jednání o vládním úsporném balíčku. Koalice je připravena si vynutit hlasování v pátek třináctého.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Obec Holubice na Vyškovsku podle Ústavního soudu chybovala, když kapacitu tržišť, tedy počet míst a jejich výměru, nevymezila přímo v tržním řádu. Pouze v něm odkázala na budoucí úpravu, o které měl vhodnou formou obecní úřad informovat prodejce. Holubice tím překročily zákonné zmocnění. Část tržního řádu obce proto soud zrušil.

Vrchní soud v Olomouci chyboval, když zabral hotovost tehdy už zemřelého muže, nepravomocně odsouzeného za krácení daně. Podle ústavních soudců aplikoval nesprávné ustanovení trestního zákoníku a porušil práva dědiček, které nemohly účinně hájit své zájmy. Ve sporu jde zhruba o tři čtvrtě milionu korun, Vrchní soud bude rozhodovat znovu. Nález vyhlásila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová, šlo o její první nález ve funkci ústavní soudkyně.

Hnutí ANO dokončuje další podání k Ústavnímu soudu kvůli zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Opozice se na strážce ústavnosti obrátila už na jaře kvůli zkrácení červnové mimořádné valorizace penzí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že pokud soud oběma podnětům vyhoví, bude to znamenat pád vlády. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by Ústavní soud obě novely zrušil. Zároveň uvedl, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října.

Sněmovní klub opozičního ANO se dohodl, že jeho poslanci napadnou u Ústavního soudu vládní penzijní novelu o zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a o zpomalení řádných lednových valorizací. K vládnímu konsolidačnímu balíčku podají kolem 35 pozměňovacích návrhů. Po pondělním jednání sněmovní frakce to řekla předsedkyně klubu Alena Schillerová.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavního soudce Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel je přesvědčen, že Simon splňuje odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu (ÚS). Senát má na posouzení nominace 60 dnů.

ANO, dostane-li se k moci, je podle jeho místopředsedy Richarda Brabce připraveno zrušit změny v důchodech, které prosadila nynější vláda. Poslanec ODS Jiří Havránek je přesvědčen, že se silnější z dvojice opozičních hnutí staví tak důrazně proti reformě hlavně proto, že mění nastavení systému zavedené za vlády ANO. Koaliční a opoziční politici se neshodují ani v tom, zda spolu vůbec jednají o dalších chystaných změnách. Podle Brabce dostala opozice od ministerstva práce jen dotazník. Poslanci Brabec a Havránek hovořili o důchodových změnách a konsolidaci veřejných financí v Událostech, komentářích.

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v 80. letech mladíka, který se pokusil odejít z Československa. Upozornil na to web Novinky.cz, který v archivu zjistil, že mu Baxa jako soudce plzeňského okresního soudu udělil podmínku. Šéf Ústavního soudu připustil, že se to mohlo stát, řekl však, že si nevzpomíná na detaily. Zároveň zdůraznil, že obvykle se pokusy o emigraci trestaly vězením. Zjištění přišlo krátce poté, co se kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici vzdal nominace na ústavního soudce Robert Fremr.