Ústavní soud strana 3 z 5

Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Žalobou PR agentury Bison & Rose na předsedu opozičního ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Agentura uspěla s ústavní stížností. Žádá omluvu za údajně nepravdivá tvrzení o své činnosti.

Ústavní soud (ÚS) dal Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh šanci na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím krajské hygienické stanice. Hygienici opakovaně vydávali hlukovou výjimku pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna. Jak Bosonohy, tak blízké Troubsko na Brněnsku jsou dlouhodobě silně zatížené hlukem. Soudy se zatím k náhradě újmy stavěly zamítavě, nyní musí Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodnout znovu.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti ženy, která se stala obětí sexuálního nátlaku kazatele. V trestním řízení usilovala o náhradu nemajetkové újmy. Okresní soud v Jihlavě, který kazateli uložil podmínku, ji však odkázal na občanskoprávní řízení, což byla podle ÚS chyba. Možnost odkázat poškozené s jejich nároky na řízení ve věcech občanskoprávních nelze nadužívat, jinak obětem hrozí riziko sekundární viktimizace, plyne z nálezu soudce zpravodaje Milana Hulmáka. Okresní soud teď rozhodne znovu.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli možnosti výpovědi bez udání důvodu, kterou navrhují do takzvané flexinovely zákoníku práce doplnit poslanci ODS a TOP 09. Pokud by se pracovní kodex s touto změnou přijal, jsou odboráři připraveni „eskalovat protestní akce“ a začít chystat generální stávku.

Rozhodnutím Ústavního soudu skončí od 1. července povinnost podstoupit před úřední změnou pohlaví chirurgický zákrok. Zatím ale není jasné, jaká pravidla budou platit pak. Poslanci ODS a KDU-ČSL přišli s novelou občanského zákoníku. Není ale jisté, jestli ji zákonodárci stihnou během pěti měsíců schválit.

Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. „ÚS dal za pravdu vládě, to je třeba respektovat,“ sdělila za poslance ANO Alena Schillerová.

Výsledek loňských senátních voleb na Rokycansku je definitivně potvrzený. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost Pavla Karpíška (ODS), jenž křeslo v Senátu neobhájil. NSS stížnost projednal po zásahu Ústavního soudu, původně se jí z formálních důvodů nezabýval kvůli výhradám k elektronickému podpisu. Volby na Rokycansku vyhrál Miroslav Kroc (STAN).

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout o dovolání družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Stížnosti družstva vyhověl Ústavní soud (US), důvody jsou spíše procesní, spočívají v porušení práva na zákonného soudce. Původně NS dovolání odmítl.

Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.

Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti. Ústavní soud (ÚS) nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti interpretaci Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky právní úpravy lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Robertu Tempelovi odškodnění ve výši 8,892 milionu korun. Muž byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu, ve vězení byl téměř dvacet let. Za stíhání a čas strávený za mřížemi požadoval po státu skoro devadesát milionů. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Podle právního zástupce státu Miloše Borovičky jde pravděpodobně o nejvyšší odškodnění, které kdy mělo v souvislosti s nezákonným stíháním ministerstvo spravedlnosti vyplatit. Pokud by odvolací soud úterní rozhodnutí potvrdil, dostal by muž dohromady asi třináct milionů.

Ve věku 76 let zemřela významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Informoval o tom Ústavní soud. Její osobnost i přínos pro české právo ocenili ve vyjádření mimo jiné prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předseda Soudcovské unie Libor Vávra či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.

Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím, potvrdil s konečnou platností Ústavní soud (ÚS). Odmítl stížnost muže, jenž chtěl v roce 2021 uspořádat demonstraci na náměstí U Svatého Jiří, což je prostor mezi svatovítskou katedrálou a svatojiřskou bazilikou. Pořadatelé shromáždění v hradním areálu potřebují souhlas Správy Pražského hradu. Usnesení je nově zpřístupněné v databázi soudu.

Nejvyšší správní soud (NSS) musí projednat volební stížnost bývalého senátora Pavla Karpíška (ODS), jenž loni neobhájil křeslo na Rokycansku. Původně se návrhem z formálních důvodů nezabýval, podle nálezu Ústavního soudu však chyboval. Ústavní soudci uložili NSS, aby návrh projednal a rozhodl o něm, pokud budou splněny ostatní podmínky řízení. Na výsledek voleb a složení Senátu nemá nález vliv, ten by měl až případný zásah NSS. Karpíšek rozhodnutí Ústavního soudu vítá.