Poslanci strana 3 z 5

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Britská Konzervativní strana v pondělí potvrdila Rishiho Sunaka jako svého nového lídra, zároveň se stane novým premiérem Spojeného království. Král Karel III. jej do funkce jmenuje v úterý dopoledne poté, co přijme rezignaci odcházející šéfky vlády Liz Trussové, uvedla stanice BBC. Sunak by podle ní měl také vystoupit s projevem před sídlem premiéra v Downing Street.

Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat do čela Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Johnson a exministr financí Rishi Sunak, kteří byli označováni za možné rivaly v souboji o budoucího premiéra, spolu v sobotu večer podle médií jednali, ale obsah schůzky nebyl zveřejněn. Největší šance stát se premiérem tak má nyní Sunak.

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, ODS by měla šestnáct procent, SPD by dostala 11,5 procenta a Piráti jedenáct procent. Pořadí na prvních čtyřech místech se nezměnilo, mírně vzrostla podpora pro ANO a klesla pro SPD. Do sněmovny by neprošli lidovci. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Podle ní u TOP 09, STAN a ČSSD nelze spolehlivě určit, zda by jejich podpora stačila na překonání pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do sněmovny.

V srpnu by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Podle průzkumu společnosti Median by se do sněmovny dostali ještě Piráti s 11,5 procenta a ČSSD, která by měla pět procent. Průzkum také ukázal, že roste ochota zúčastnit se voleb.

Jako „vládu národní katastrofy“ charakterizoval předseda opozičního ANO Andrej Babiš vládu Petra Fialy (ODS). Řekl to v Poslanecké sněmovně, která se na popud opozice sešla, protože se ANO pokusí vyslovit vládě nedůvěru, byť k tomu pravděpodobně nesežene dost hlasů. Fiala následně prohlásil, že vláda pracuje ve složitých podmínkách, část problémů podle něj zdědila po předchozí Babišově vládě. Mimo jiné hovořil o tom, že je kabinet připraven na eventualitu, že se nepodaří prosadit celoevropskou reakci na energetickou krizi. Politici schválili, že mohou jednat celou noc. Schůze nepokročila k rozpravě ani hodinu po půlnoci.

Policie navrhla podat obžalobu na člověka, který na sociálních sítích vyzýval prostřednictvím živých vysílání k násilným akcím proti poslancům a senátorům. Státní zástupkyně s ním uzavřela dohodu o vině a trestu, kterou bude schvalovat zlínská pobočka Krajského soudu v Brně.

V létě 1992 Československo směřovalo k rozdělení na dva samostatné státy. O tom, co všechno to bude obnášet, se v parlamentu bavili poslanci vládnoucí ODS se svými opozičními kolegy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) by měl v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu vzrůst asi o 19 milionů na 417,7 milionu korun. Návrh základních ukazatelů rozpočtu Hradu ve středu schválil sněmovní rozpočtový výbor, a ministerstvo financí ho tak zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Zákonodárci podobně schválili i rozpočet dolní parlamentní komory, oproti letošku se mírně zvýší.