Poslanci strana 3 z 5

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) by měl v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu vzrůst asi o 19 milionů na 417,7 milionu korun. Návrh základních ukazatelů rozpočtu Hradu ve středu schválil sněmovní rozpočtový výbor, a ministerstvo financí ho tak zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Zákonodárci podobně schválili i rozpočet dolní parlamentní komory, oproti letošku se mírně zvýší.

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Nouzový stav vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení o 30 dní po skoro šestihodinové debatě. Proti bylo opoziční SPD, podle jeho šéfa Tomia Okamury ho vláda zneužívá k posilování své moci. ANO navrhovalo prodloužení pouze o čtrnáct dní. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Poslanci jednali o odkladu účinnosti části stavebního zákona. Vláda tak chce odložit o rok vznik Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním organizovaných krajských stavebních úřadů. Podle schválené a platné podoby zákona mají začít fungovat v polovině příštího roku a mají nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Strany nynější vládní koalice, které byly v minulém období v opozici, s tímto řešením nesouhlasily. Nynější vláda chce proto odkladem účinnosti části získat čas na jeho věcné úpravy. Opoziční poslanci se ve středu o jednotlivých bodech zákona přeli s koalicí, s odkladem účinnosti nesouhlasí. Projednávání bude pokračovat ve čtvrtek.

Předlohu o úplném zrušení elektronické evidence tržeb (EET) měla sněmovna začít projednávat v úterý odpoledne jako první bod pokračování řádné schůze, nakonec se k ní ale vůbec nedostala, protože jen schválení programu schůze trvalo přibližně tři hodiny. Následně bylo jednání do 18 hodin přerušeno. Po pauze začali zákonodárci debatovat o vládní strategii ke zvládání uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině. Rozprava skončila přibližně po hodině, pokračovat bude ve středu ráno.

Sněmovna propustila do závěrečného kola vládní návrh na roční odklad klíčových pasáží stavebního zákona. Schvalovat by ho mohla za dva týdny. Poslanci se o návrh opět přeli. Nynější vláda chce o jeden rok odložit vznik krajských stavebních úřadů zřízených pod Nejvyšším stavebním úřadem, kam mají přejít nynější stavební úřady fungující u měst a obcí. Opoziční ANO vládní návrh kritizuje.

Poslanci na středeční schůzi schválili některá daňová zvýhodnění související s pomocí Ukrajině. Z daňového základu bude možné například odečíst dary Ukrajině na její obranu. Sněmovna rovněž schválila návrh, který ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také nařízení, podle něhož nebudou vybraná vozidla podléhat silniční dani. Ročním odkladem účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona by se poslanci měli zabývat v pátek.

Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci. Při útoku zemřelo nejméně padesát lidí a dalších 87 utrpělo zranění, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, je mezi mrtvými i pět dětí. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

Sněmovna v pátek neprojednala zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Zabránily tomu obstrukce hnutí ANO. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba podali poslanci ANO „štos“ přihlášek už v ranním bloku změn programu schůze. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová v úvodu jednání mluvila o koaliční „posedlosti Babišem“. Poslanci ANO nakonec v poledne schůzi žádostí o přestávku předčasně ukončili.

Neprošel program mimořádné schůze, kterou svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny na žádost opozičních stran. Schůze tak skončila. Promluvili na ní však někteří poslanci s přednostním právem. Věnovali se postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda SPD Tomio Okamura – jehož hnutí svolání schůze iniciovalo – obvinil Polčáka v úvodním projevu, že chtěl osmimilionovou provizi z veřejných peněz za prosazení odškodňovacího zákona. Svého bývalého místopředsedy se naopak zastával šéf STAN Vít Rakušan či místopředsedkyně Věra Kovářová. Rakušan však řekl, že nepodpoří další nominaci Polčáka na kandidátku do europarlantu.

Pražský soud uvalil vazbu na šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Porybného. Podle obžaloby měl ohrozit vydavatelství Florenc, jehož byl ředitelem, a stát připravit o 24 milionů korun. K případu se vyjádřil zástupce šéfredaktora Lubor Kazda. Ten měl celý případ za politickou záležitost. Porybný byl o dva dny později propuštěn na kauci. Později bylo stíhání zastaveno jako neodůvodněné.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek dopoledne jednala o žádosti o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Návrh po přibližně třech hodinách poslanci schválili, Babišovo stíhání tak může pokračovat. Následně zákonodárci rovněž podpořili žádost o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze městské karty Opencard. Odpoledne pak měli poslanci na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Kvůli mimořádné schůzi kabinetu byla sněmovna večer přerušena do pátku.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Sněmovní debata o novele pandemického zákona zatím trvala více než 37 hodin. Začala v úterý po poledni, teprve ve středu večer se poslanci dostali k úspěšnému hlasování o podobě programu schůze, která normu projednávala do noci na čtvrtek. Rokování po celou dobu prodlužovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a aby se nedotkly i jednání o státním rozpočtu, politici pro něj vyčlenili samostatnou mimořádnou schůzi. Koalice navzdory opoziční kritice prosadila, že o novele bude sněmovna znovu hlasovat v pátek ve 13:00.

Senátem vetovaná novela pandemického zákona se vrátila do sněmovny. Politici připouštěli v dolní komoře dlouhou debatu, předchozí schvalování trvalo kvůli obstrukcím poslanců SPD více než 35 hodin. I v úterý odpoledne zahájilo hnutí SPD obstrukce, předseda Tomio Okamura využil svého přednostního práva a mluvil téměř šest hodin. Ani po celé noci se poslanci nedostali k hlasování o podobě programu schůze, která má vést k hlasování o pandemické novele.