Sněmovna měla ve čtvrtek na programu projednávání mezinárodních smluv v prvním i ve druhém čtení. Poslanci schválili například dohodu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Odpoledne jsou na programu ústní interpelace. Premiér Petr Fiala (ODS) při nich například hájil zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. V odpovědi na dotazy Jana Volného (ANO) se také ohradil proti výtkám o účelovosti. Volný se mimo jiné ptal, zda korespondenční volba nemá přinést koaličním stranám nové hlasy, když v Česku už jim podle něho „nikdo nevěří“. Fiala opáčil, že to se ukáže ve volbách. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé.
Premiér Fiala při interpelacích hájil korespondenční volbu, odmítl výtky o účelovosti
„Každý, kdo chce upravovat volební systém ve svůj prospěch, na to dříve či později doplatí. Voliči mění své chování, mění se nálady a názory ve společnosti,“ zdůraznil ministerský předseda. Volič se podle něho chová dlouhodobě racionálně a upravuje své rozhodnutí. „Nikdy bych se nedopustil takové naivity, abych upravoval volební systém proto, že bych si myslel, že nám to teď něco přinese,“ podotkl Fiala.
Koaliční novela o korespondenční volbě je ve sněmovně po desítkách hodin diskusí před závěrečným schvalováním. Kritiku opozičních ANO a SPD spojují tvrzení, že je tato volba účelová a nezaručuje dodržení ústavní zásady o rovnosti, přímosti a tajnosti hlasování. Poslanci těchto hnutí varují také před rozšířením možností manipulace s hlasy a před snížením důvěry veřejnosti ve volby. Obě hnutí se u krajanů v minulých volbách do sněmovny netěšila takové oblibě jako vládní strany.
„Systém je velice dobře ošetřen, neumožňuje to žádné volební podvody,“ oponoval Fiala. Korespondenční volba z ciziny podle něho nevytváří žádné výhody, ale snižuje nevýhody. Jde podle premiéra o nástroj, jak umožnit Čechům v zahraničí uplatnění volebního práva. V současnosti mohou Češi volit jen osobně na velvyslanectvích. „Nezavádíme korespondenční volbu pro občany na území České republiky, nic takového nikdo nemá v úmyslu,“ dodal.
Výpověď bez udání důvodu
Premiér při interpelacích rovněž avizoval, že se pokusí přesvědčit další strany vládní koalice, aby ve sněmovně prosadily výpověď bez udání důvodu do vládní novely zákoníku práce. „Je to věc, o které je moje politická strana přesvědčena, stejně jako Národní ekonomická rada vlády (NERV), stejně jako reprezentanti zaměstnavatelů, že by to byl správný krok. My se budeme pokoušet přesvědčit naše koaliční partnery a prosadit to při projednávání v Poslanecké sněmovně, ale zatím výpověď bez udání důvodu v tom balíku změn obsažena není,“ nastínil premiér.
„Není to nic proti zaměstnancům, počítá se s adekvátním odstupným ve výši šesti až osmi měsíčních platů, což je zcela dostatečná ochrana,“ dodal Fiala. Proti nové možnosti propuštění z pracovního poměru se již dříve postavili nejen opozice a odbory, ale i vládní lidovci. „Za KDU-ČSL mohu říci, že v žádném případě nebudeme podporovat jakýkoli proces, jakoukoli snahu, aby se to tam během legislativního procesu objevilo,“ zdůraznila ve středu místopředsedkyně sněmovního petičního výboru Nina Nováková.
NERV doporučil možnost propuštění bez udání důvodu kvůli tomu, že problémové zaměstnance či zaměstnance bez výkonu není možné v Česku propustit, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň. Vedle snadnějších výpovědí podpořil poradní orgán možnost pružnějších náborů či regulaci pracovní doby. Česko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovních sil. Podle NERV je potřeba český trh práce rozpohybovat.
Písemné interpelace
Dopoledne se zákonodárci zabývali nejprve písemnými interpelacemi. Na plénum se takový dotaz dostane v případě, když jeho autor není s odpovědí člena kabinetu spokojený. Sněmovna se vypořádala se třemi z celkem patnácti interpelací, a to jak kvůli omluvám členů vlády, tak poslanců.
Po necelé hodině od začátku schůze byly však interpelace přerušeny. Došlo k tomu proto, že v sále byl pouze jediný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Interpelace předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové však směřovaly na předsedu vlády, který ovšem v sále v té době nebyl.
Vzhledem k Fialově nepřítomnosti chtěla Schillerová přerušit své dotazy do jeho příchodu. „Považuji za skandální, že se opozice opět dívá do prázdných vládních lavic,“ kritizovala. Vládní tábor se pak podle Schillerové nesmí divit tomu, že se snaží zařadit do programu schůzí projednávání svých témat.
Schůze tak byla následně přerušena do 10:15 – tedy do doby, než předseda vlády na jednání sněmovny dorazil. Poslanci tak mohli na základě interpelace místopředsedy dolní komory za ANO Karla Havlíčka dokončit debatu o podílu českých firem na výrobě pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského dodavatele BAE Systems a vypořádat se s dotazem Schillerové na Fialu na téma paušální daně. Sněmovna projednala i interpelaci místopředsedkyně dolní komory za ANO Kláry Dostálové na ministra Bartoše. Týkala se tématu zákonného ošetření odborné kvalifikace horských vůdců a průvodců.
Čas na interpelace byl podle programu schůze vyhrazen pouze do jedenácti hodin, kdy zákonodárci začali s běžnou agendou – mimo jiné se zmiňovaným projednáváním mezinárodních dohod.
Mezinárodní smlouvy
Dolní komora posléze souhlasila s česko-německou dohodou o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Smlouva stanoví základní parametry pro fungování vodní cesty z Pardubic do Hamburku, má usnadnit její využívání pro nákladní lodě při kombinaci s vodohospodářskými a ekologickými potřebami. Dokument teď bude moci ratifikovat prezident Petr Pavel.
Česko bude muset zajistit plavební parametry pro úsek z Ústí nad Labem ke státním hranicím s Německem. Návazně na to by mezi Ústím nad Labem až Pardubicemi měla být možná plavba s hloubkou až 230 centimetrů. Německo by na svém území mělo zajišťovat hloubku plavební dráhy 140 centimetrů, také bude podle smlouvy přezkoumávat každých deset let nízkou referenční úroveň vodní hladiny. Na dodržování smlouvy má dohlížet společná smíšená komise.
Sněmovní souhlas se smlouvou nepodpořila část poslanců TOP 09 a Piráti. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová míní, že dohoda není pro Česko výhodná. „Nepovažuji za zodpovězené, proč bychom se měli německé vládě zavazovat větší hloubkou, než mají oni,“ prohlásila. V některých úsecích bude podle ní problém závazek splnit, neboť budou nutné stavební práce, které zasáhnou do přírody i do veřejných financí. Poslanec ODS Karel Krejza ale oponoval, že dlouho plánovaná výstavba jezu v Děčíně se smlouvou nesouvisí. „Nemyslím si, že tam existuje nějaká vzácná příroda,“ podotkl.
Kupka: Jasná pravidla
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poukazoval už dřív na to, že Labe v Česku má na většině úseků lepší plavební poměry než v Německu. Dohoda zavede podle něho jasná pravidla, jak se budou oba státy o tok starat.
Sněmovna dostala dohodu k projednání v prosinci 2021. Marek Novák (ANO) se nyní pozastavoval nad tím, že v dolní komoře ležela podle něho bezdůvodně více než dva roky. Označil to za ostudu. V úvodním kole poslanci dohodu podpořili letos v březnu.
Pro lodní dopravu na Labi dosud neexistuje žádný závazný dokument, který by řešil mezinárodní postavení této vodní cesty. Ta přitom patří do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T. Na všech ostatních evropských vodních cestách mezinárodního významu, například Dunaji, Rýnu nebo Sávě, jednotlivé státy mezi sebou dohody mají.
Dohoda sedmadvacítky s Chile
Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili pokročilou rámcovou dohodu mezi Evropskou unií, členskými státy a Chile. Dokument by kromě jiného mohl zvýšit objem vývozu z EU do jihoamerické země až o 4,5 miliardy eur, tedy o víc než 111 miliard korun. Dohoda má po svém vstupu v platnost nahradit dosavadní asociační dohodu mezi Chile a EU podepsanou v roce 2002. Podle důvodové zprávy dokument kromě jiného posílí ekonomickou odolnost obou stran. Dohodu nyní projedná sněmovní zahraniční výbor.
„Přibližně 99,9 procenta vývozu z EU bude osvobozeno od cel,“ informoval poslance ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Uvedl také, že Chile je první zemí z regionu Latinské Ameriky, která podepsala s EU tuto dohodu nové generace. Evropa má podle něj v chilské zahraniční politice privilegované postavení a EU je třetím největším obchodním partnerem země po Číně a USA.
„Pro EU je Chile partner blízký svými pozicemi, je to typická spřátelená země, která téměř ve všem hlasuje spolu s Evropou,“ řekl také ministr. Připomněl, že Česko si letos připomíná sto let od navázání diplomatických vztahů.
„Chile je velmi důležitý obchodní partner,“ podotkl předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Předsedkyně meziparlamentní skupiny přátel ČR–Chile Helena Válková (ANO) konstatovala, že dobré vztahy mezi oběma zeměmi existují i na parlamentní úrovni „Jihoamerický region se stává jedním z nosných pro naše exportéry a importéry a zejména Chile patří z tohoto pohledu k jednomu z nejdůležitějších,“ potvrdil její stranický kolega Jiří Strýček.
Podle serveru Businessinfo směřují české investice v Chile především do energetického a potravinářského sektoru. Mezi perspektivní obory ekonomické spolupráce podle serveru patří důlní, těžební a ropný průmysl, energetický průmysl nebo například informační a komunikační technologie.