Premiér Fiala při interpelacích hájil korespondenční volbu, odmítl výtky o účelovosti

Sněmovna měla ve čtvrtek na programu projednávání mezinárodních smluv v prvním i ve druhém čtení. Poslanci schválili například dohodu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Odpoledne jsou na programu ústní interpelace. Premiér Petr Fiala (ODS) při nich například hájil zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. V odpovědi na dotazy Jana Volného (ANO) se také ohradil proti výtkám o účelovosti. Volný se mimo jiné ptal, zda korespondenční volba nemá přinést koaličním stranám nové hlasy, když v Česku už jim podle něho „nikdo nevěří“. Fiala opáčil, že to se ukáže ve volbách. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé.

„Každý, kdo chce upravovat volební systém ve svůj prospěch, na to dříve či později doplatí. Voliči mění své chování, mění se nálady a názory ve společnosti,“ zdůraznil ministerský předseda. Volič se podle něho chová dlouhodobě racionálně a upravuje své rozhodnutí. „Nikdy bych se nedopustil takové naivity, abych upravoval volební systém proto, že bych si myslel, že nám to teď něco přinese,“ podotkl Fiala.

Koaliční novela o korespondenční volbě je ve sněmovně po desítkách hodin diskusí před závěrečným schvalováním. Kritiku opozičních ANO a SPD spojují tvrzení, že je tato volba účelová a nezaručuje dodržení ústavní zásady o rovnosti, přímosti a tajnosti hlasování. Poslanci těchto hnutí varují také před rozšířením možností manipulace s hlasy a před snížením důvěry veřejnosti ve volby. Obě hnutí se u krajanů v minulých volbách do sněmovny netěšila takové oblibě jako vládní strany.

„Systém je velice dobře ošetřen, neumožňuje to žádné volební podvody,“ oponoval Fiala. Korespondenční volba z ciziny podle něho nevytváří žádné výhody, ale snižuje nevýhody. Jde podle premiéra o nástroj, jak umožnit Čechům v zahraničí uplatnění volebního práva. V současnosti mohou Češi volit jen osobně na velvyslanectvích. „Nezavádíme korespondenční volbu pro občany na území České republiky, nic takového nikdo nemá v úmyslu,“ dodal.

Výpověď bez udání důvodu

Premiér při interpelacích rovněž avizoval, že se pokusí přesvědčit další strany vládní koalice, aby ve sněmovně prosadily výpověď bez udání důvodu do vládní novely zákoníku práce. „Je to věc, o které je moje politická strana přesvědčena, stejně jako Národní ekonomická rada vlády (NERV), stejně jako reprezentanti zaměstnavatelů, že by to byl správný krok. My se budeme pokoušet přesvědčit naše koaliční partnery a prosadit to při projednávání v Poslanecké sněmovně, ale zatím výpověď bez udání důvodu v tom balíku změn obsažena není,“ nastínil premiér.

„Není to nic proti zaměstnancům, počítá se s adekvátním odstupným ve výši šesti až osmi měsíčních platů, což je zcela dostatečná ochrana,“ dodal Fiala. Proti nové možnosti propuštění z pracovního poměru se již dříve postavili nejen opozice a odbory, ale i vládní lidovci. „Za KDU-ČSL mohu říci, že v žádném případě nebudeme podporovat jakýkoli proces, jakoukoli snahu, aby se to tam během legislativního procesu objevilo,“ zdůraznila ve středu místopředsedkyně sněmovního petičního výboru Nina Nováková.

NERV doporučil možnost propuštění bez udání důvodu kvůli tomu, že problémové zaměstnance či zaměstnance bez výkonu není možné v Česku propustit, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň. Vedle snadnějších výpovědí podpořil poradní orgán možnost pružnějších náborů či regulaci pracovní doby. Česko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovních sil. Podle NERV je potřeba český trh práce rozpohybovat.

Písemné interpelace

Dopoledne se zákonodárci zabývali nejprve písemnými interpelacemi. Na plénum se takový dotaz dostane v případě, když jeho autor není s odpovědí člena kabinetu spokojený. Sněmovna se vypořádala se třemi z celkem patnácti interpelací, a to jak kvůli omluvám členů vlády, tak poslanců.

Po necelé hodině od začátku schůze byly však interpelace přerušeny. Došlo k tomu proto, že v sále byl pouze jediný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Interpelace předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové však směřovaly na předsedu vlády, který ovšem v sále v té době nebyl.

Vzhledem k Fialově nepřítomnosti chtěla Schillerová přerušit své dotazy do jeho příchodu. „Považuji za skandální, že se opozice opět dívá do prázdných vládních lavic,“ kritizovala. Vládní tábor se pak podle Schillerové nesmí divit tomu, že se snaží zařadit do programu schůzí projednávání svých témat.

Schůze tak byla následně přerušena do 10:15 – tedy do doby, než předseda vlády na jednání sněmovny dorazil. Poslanci tak mohli na základě interpelace místopředsedy dolní komory za ANO Karla Havlíčka dokončit debatu o podílu českých firem na výrobě pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského dodavatele BAE Systems a vypořádat se s dotazem Schillerové na Fialu na téma paušální daně. Sněmovna projednala i interpelaci místopředsedkyně dolní komory za ANO Kláry Dostálové na ministra Bartoše. Týkala se tématu zákonného ošetření odborné kvalifikace horských vůdců a průvodců.

Čas na interpelace byl podle programu schůze vyhrazen pouze do jedenácti hodin, kdy zákonodárci začali s běžnou agendou – mimo jiné se zmiňovaným projednáváním mezinárodních dohod.

Mezinárodní smlouvy

Dolní komora posléze souhlasila s česko-německou dohodou o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Smlouva stanoví základní parametry pro fungování vodní cesty z Pardubic do Hamburku, má usnadnit její využívání pro nákladní lodě při kombinaci s vodohospodářskými a ekologickými potřebami. Dokument teď bude moci ratifikovat prezident Petr Pavel.

Česko bude muset zajistit plavební parametry pro úsek z Ústí nad Labem ke státním hranicím s Německem. Návazně na to by mezi Ústím nad Labem až Pardubicemi měla být možná plavba s hloubkou až 230 centimetrů. Německo by na svém území mělo zajišťovat hloubku plavební dráhy 140 centimetrů, také bude podle smlouvy přezkoumávat každých deset let nízkou referenční úroveň vodní hladiny. Na dodržování smlouvy má dohlížet společná smíšená komise.

Sněmovní souhlas se smlouvou nepodpořila část poslanců TOP 09 a Piráti. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová míní, že dohoda není pro Česko výhodná. „Nepovažuji za zodpovězené, proč bychom se měli německé vládě zavazovat větší hloubkou, než mají oni,“ prohlásila. V některých úsecích bude podle ní problém závazek splnit, neboť budou nutné stavební práce, které zasáhnou do přírody i do veřejných financí. Poslanec ODS Karel Krejza ale oponoval, že dlouho plánovaná výstavba jezu v Děčíně se smlouvou nesouvisí. „Nemyslím si, že tam existuje nějaká vzácná příroda,“ podotkl.

Kupka: Jasná pravidla

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poukazoval už dřív na to, že Labe v Česku má na většině úseků lepší plavební poměry než v Německu. Dohoda zavede podle něho jasná pravidla, jak se budou oba státy o tok starat.

Sněmovna dostala dohodu k projednání v prosinci 2021. Marek Novák (ANO) se nyní pozastavoval nad tím, že v dolní komoře ležela podle něho bezdůvodně více než dva roky. Označil to za ostudu. V úvodním kole poslanci dohodu podpořili letos v březnu.

Pro lodní dopravu na Labi dosud neexistuje žádný závazný dokument, který by řešil mezinárodní postavení této vodní cesty. Ta přitom patří do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T. Na všech ostatních evropských vodních cestách mezinárodního významu, například Dunaji, Rýnu nebo Sávě, jednotlivé státy mezi sebou dohody mají.

Dohoda sedmadvacítky s Chile

Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili pokročilou rámcovou dohodu mezi Evropskou unií, členskými státy a Chile. Dokument by kromě jiného mohl zvýšit objem vývozu z EU do jihoamerické země až o 4,5 miliardy eur, tedy o víc než 111 miliard korun. Dohoda má po svém vstupu v platnost nahradit dosavadní asociační dohodu mezi Chile a EU podepsanou v roce 2002. Podle důvodové zprávy dokument kromě jiného posílí ekonomickou odolnost obou stran. Dohodu nyní projedná sněmovní zahraniční výbor.

„Přibližně 99,9 procenta vývozu z EU bude osvobozeno od cel,“ informoval poslance ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Uvedl také, že Chile je první zemí z regionu Latinské Ameriky, která podepsala s EU tuto dohodu nové generace. Evropa má podle něj v chilské zahraniční politice privilegované postavení a EU je třetím největším obchodním partnerem země po Číně a USA.

„Pro EU je Chile partner blízký svými pozicemi, je to typická spřátelená země, která téměř ve všem hlasuje spolu s Evropou,“ řekl také ministr. Připomněl, že Česko si letos připomíná sto let od navázání diplomatických vztahů.

„Chile je velmi důležitý obchodní partner,“ podotkl předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Předsedkyně meziparlamentní skupiny přátel ČR–Chile Helena Válková (ANO) konstatovala, že dobré vztahy mezi oběma zeměmi existují i na parlamentní úrovni „Jihoamerický region se stává jedním z nosných pro naše exportéry a importéry a zejména Chile patří z tohoto pohledu k jednomu z nejdůležitějších,“ potvrdil její stranický kolega Jiří Strýček.

Podle serveru Businessinfo směřují české investice v Chile především do energetického a potravinářského sektoru. Mezi perspektivní obory ekonomické spolupráce podle serveru patří důlní, těžební a ropný průmysl, energetický průmysl nebo například informační a komunikační technologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...