Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Šéfka Komise doufá v brzký průlom v jednání o společné obchodní dohodě. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva prohlásil, že by dohoda mohla být definitivně schválena do konce roku. „Evropa usiluje o to, aby ji státy Latinské Ameriky a Karibiku chtěly jako partnera,“ řekla von der Leyenová během jednání.
EU se snaží vyvážit vliv Číny, která v posledních dvou dekádách výrazně posílila své ekonomické vazby v Latinské Americe. Podle odhadů expertů investovala v regionu stovky miliard eur. Prezidenti a premiéři evropského bloku a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) spolu v pondělí zasedají po osmi letech a jedním z témat diskusí budou právě evropské investice.
„Výzvy, kterým čelíme, jsou urgentní a složité. Nemůžeme si dovolit dalších osm let do příštího summitu,“ prohlásil na začátku schůzky předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by měly obě strany posílit kontakty a scházet se na vrcholné úrovni každé dva roky.
Dohoda z roku 2019 stále nebyla ratifikována
Podle šéfky EK by Unie chtěla do roku 2027 nasměrovat zmíněnou částku 45 miliard eur do regionu v rámci svého plánu strategických projektů nazvaného Globální brána.
„Naší ambicí je urovnat všechny zbývající neshody nejrychleji, jak to půjde,“ uvedla von der Leyenová k obchodní dohodě Unie a společenství Mercosur, které sestává z Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Uruguaye.
Na textu dohody, která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, se strany po téměř dvaceti letech jednání dohodly v roce 2019; nebyla však dosud ratifikována.
Definitivnímu schválení na straně EU brání odpor některých zemí v čele s Francií, která má obavy z dopadů levného dovozu na své zemědělce. Brazílii na druhé straně vadí nové ekologické požadavky, které chce do paktu EU prosadit.
Řeší se pozice vůči válce na Ukrajině
EU chce také přesvědčit latinskoamerické státy, aby se jasně postavily na stranu Ukrajiny čelící ruské agresi. Řada zemí regionu ruskou invazi jasně odsoudila, některé včetně největší Brazílie však odmítají podpořit Kyjev a země jako Venezuela či Nikaragua jsou přímo ruskými spojenci. Venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura zastupuje na summitu viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která je na sankčním seznamu EU.
„Byli jsme docela arogantní v posledních několika dekádách. Je to pro nás budíček. Abychom už nikdy neudělali stejnou chybu,“ řekl před jednáním nizozemský premiér Mark Rutte s odkazem na neochotu části států vyjít EU vstříc. V aktuálním návrhu společného prohlášení nechtějí země CELAC připustit jasné odsouzení ruské agrese, ale pouze „vyjádřit obavy z války na Ukrajině“.
Brazilský prezident dal během jednání najevo, že jeho země se nehodlá zapojit do přímé podpory Kyjeva. „Závod ve zbrojení činí boj proti klimatickým změnám ještě obtížnějším,“ prohlásil lídr dvousetmilionové země, po níž chce EU důslednější kroky proti odlesňování Amazonie.
Zámořské země naproti tomu hodlají do společné deklarace prosadit kritickou zmínku o někdejším evropském kolonialismu a obchodu s otroky z Afriky. „To je téma, o kterém bychom měli vést vážnou debatu,“ prohlásil premiér karibského ostrova Svatý Vincenc a Grenadiny Ralph Gonsalves, jehož země v současnosti sdružení CELAC předsedá.
Fiala: Je to příležitost posílit obchod
Podle předsedy české vlády Petra Fialy (ODS) je pondělní jednání také příležitostí posílit obchodní vazby a také možnosti dovozu strategických surovin. Český export do Brazílie podle Fialy loni poprvé přesáhl deset miliard korun, vývoz do Mexika dosáhl rekordních 21,5 miliardy korun. Na cestu s premiérem odletěl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Jednání je důležité i z geopolitického hlediska, především v kontextu ruské agrese na Ukrajině, ale také posilování čínského vlivu a dalších zemí,“ dodal premiér s tím, že to musí vést Evropu ke snaze vyvažovat a zintenzivňovat vztahy s regiony, které jsou nám z řady důvodů blízké.
