Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.
Zástupci ODS a TOP 09 usilují o to, aby se nové paragrafy přidaly k další novele zákoníku práce. Tu by měla vláda projednat zřejmě během května.
Změny v liberalizační novele svým významem nepřispějí k liberalizaci trhu práce tak, jako kdyby byla součástí výpověď bez udání důvodu, argumentoval pro návrh místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Naopak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že výpověď bez udání důvodu pro něj „vůbec není cesta“. Má za to, že návrh není na pořadu dne.
„Našim koaličním partnerům jsme avizovali, že to určitě načteme v Poslanecké sněmovně jako pozměňovací návrh ve druhém čtení,“ podotknul ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). K debatě o návrhu chce využít čas mezi druhým a třetím čtením.
Ta už ale podle koaličních partnerů proběhla – ale bez shody. Předložení pozměňovacího návrhu tak část vládních stran překvapuje. „Řekli jsme si, že budeme načítat pozměňovací návrhy jenom pro ty, které máme v koaliční shodě,“ vysvětlila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
I místopředsedkyně sněmovny z Pirátské strany Olga Richterová argumentuje, že „takto zásadní věc“ nemůže projít, pokud nebude koaličně dohodnutá.
Je to součástí programového prohlášení, tvrdí ODS a TOP 09
Občanští demokraté a TOP 09 ovšem porušení koaliční smlouvy odmítají. Poukazují naopak na další koaliční dokument – programové prohlášení vlády. „Celkově zvýšíme flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců,“ stojí v prohlášení.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu TOP 09 Michala Zuny je v rámci pětikoalice celá řada bodů, které se musí vyříkat a vysvětlit. „Ale neznamená to, že by to měla být nějaká rozbuška,“ upozornil.
Strany, které výpověď bez udání důvodu prosazují, mají ve sněmovně necelou čtvrtinu křesel. Koaliční partnery chtějí přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. Obě opoziční uskupení toto odmítají.
„Když se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na tom, že mu dá vyšší nebo několikanásobně vyšší odstupné, tak si myslím, že i teď to jde,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová. Podle ní je špatné nařizovat věc zákonem, neboť se pak zaměstnanec nemůže bránit.
V praxi by se výpověď bez udání důvodu podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy praktikovala hlavně ve státní správě. „To je také špatně, (...) a ještě by to stát platil,“ varoval.
Opozice kritizuje i způsob projednávání změn – místo jedné, velké novely zákoníku práce budou v parlamentu dvě současně.
