Poslanci strana 4 z 5

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Nouzový stav vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení o 30 dní po skoro šestihodinové debatě. Proti bylo opoziční SPD, podle jeho šéfa Tomia Okamury ho vláda zneužívá k posilování své moci. ANO navrhovalo prodloužení pouze o čtrnáct dní. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Poslanci jednali o odkladu účinnosti části stavebního zákona. Vláda tak chce odložit o rok vznik Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním organizovaných krajských stavebních úřadů. Podle schválené a platné podoby zákona mají začít fungovat v polovině příštího roku a mají nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Strany nynější vládní koalice, které byly v minulém období v opozici, s tímto řešením nesouhlasily. Nynější vláda chce proto odkladem účinnosti části získat čas na jeho věcné úpravy. Opoziční poslanci se ve středu o jednotlivých bodech zákona přeli s koalicí, s odkladem účinnosti nesouhlasí. Projednávání bude pokračovat ve čtvrtek.

Předlohu o úplném zrušení elektronické evidence tržeb (EET) měla sněmovna začít projednávat v úterý odpoledne jako první bod pokračování řádné schůze, nakonec se k ní ale vůbec nedostala, protože jen schválení programu schůze trvalo přibližně tři hodiny. Následně bylo jednání do 18 hodin přerušeno. Po pauze začali zákonodárci debatovat o vládní strategii ke zvládání uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině. Rozprava skončila přibližně po hodině, pokračovat bude ve středu ráno.

Sněmovna propustila do závěrečného kola vládní návrh na roční odklad klíčových pasáží stavebního zákona. Schvalovat by ho mohla za dva týdny. Poslanci se o návrh opět přeli. Nynější vláda chce o jeden rok odložit vznik krajských stavebních úřadů zřízených pod Nejvyšším stavebním úřadem, kam mají přejít nynější stavební úřady fungující u měst a obcí. Opoziční ANO vládní návrh kritizuje.

Poslanci na středeční schůzi schválili některá daňová zvýhodnění související s pomocí Ukrajině. Z daňového základu bude možné například odečíst dary Ukrajině na její obranu. Sněmovna rovněž schválila návrh, který ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také nařízení, podle něhož nebudou vybraná vozidla podléhat silniční dani. Ročním odkladem účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona by se poslanci měli zabývat v pátek.

Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci. Při útoku zemřelo nejméně padesát lidí a dalších 87 utrpělo zranění, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, je mezi mrtvými i pět dětí. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

Sněmovna v pátek neprojednala zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Zabránily tomu obstrukce hnutí ANO. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba podali poslanci ANO „štos“ přihlášek už v ranním bloku změn programu schůze. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová v úvodu jednání mluvila o koaliční „posedlosti Babišem“. Poslanci ANO nakonec v poledne schůzi žádostí o přestávku předčasně ukončili.

Neprošel program mimořádné schůze, kterou svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny na žádost opozičních stran. Schůze tak skončila. Promluvili na ní však někteří poslanci s přednostním právem. Věnovali se postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda SPD Tomio Okamura – jehož hnutí svolání schůze iniciovalo – obvinil Polčáka v úvodním projevu, že chtěl osmimilionovou provizi z veřejných peněz za prosazení odškodňovacího zákona. Svého bývalého místopředsedy se naopak zastával šéf STAN Vít Rakušan či místopředsedkyně Věra Kovářová. Rakušan však řekl, že nepodpoří další nominaci Polčáka na kandidátku do europarlantu.

Pražský soud uvalil vazbu na šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Porybného. Podle obžaloby měl ohrozit vydavatelství Florenc, jehož byl ředitelem, a stát připravit o 24 milionů korun. K případu se vyjádřil zástupce šéfredaktora Lubor Kazda. Ten měl celý případ za politickou záležitost. Porybný byl o dva dny později propuštěn na kauci. Později bylo stíhání zastaveno jako neodůvodněné.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek dopoledne jednala o žádosti o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Návrh po přibližně třech hodinách poslanci schválili, Babišovo stíhání tak může pokračovat. Následně zákonodárci rovněž podpořili žádost o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze městské karty Opencard. Odpoledne pak měli poslanci na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Kvůli mimořádné schůzi kabinetu byla sněmovna večer přerušena do pátku.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Sněmovní debata o novele pandemického zákona zatím trvala více než 37 hodin. Začala v úterý po poledni, teprve ve středu večer se poslanci dostali k úspěšnému hlasování o podobě programu schůze, která normu projednávala do noci na čtvrtek. Rokování po celou dobu prodlužovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a aby se nedotkly i jednání o státním rozpočtu, politici pro něj vyčlenili samostatnou mimořádnou schůzi. Koalice navzdory opoziční kritice prosadila, že o novele bude sněmovna znovu hlasovat v pátek ve 13:00.

Senátem vetovaná novela pandemického zákona se vrátila do sněmovny. Politici připouštěli v dolní komoře dlouhou debatu, předchozí schvalování trvalo kvůli obstrukcím poslanců SPD více než 35 hodin. I v úterý odpoledne zahájilo hnutí SPD obstrukce, předseda Tomio Okamura využil svého přednostního práva a mluvil téměř šest hodin. Ani po celé noci se poslanci nedostali k hlasování o podobě programu schůze, která má vést k hlasování o pandemické novele.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Čtyři blízcí spolupracovníci britského premiéra Borise Johnsona odstoupili ze svých funkcí. Tři z nich podali výpověď kvůli kauze večírků pořádaných v úřadu premiéra v Downing Street během koronavirových uzávěr. Kritiku Johnson, který čelí stále většímu tlaku i z vlastní Konzervativní strany, sklidil i od ministra financí Rishiho Sunaka.

Poslanci ve středu už druhým dnem ve sněmovně schvalují novelu pandemického zákona. Projednávání legislativní normy výrazně komplikují obstrukce části opozičních poslanců, kvůli kterým zákonodárci v jednacím sále strávili i celou noc z úterý na středu. Tématu se věnovalo středeční Interview ČT24, jehož hostem byl ústavní právník Jan Kysela. Ten způsob jednání označil za smutný a zároveň varoval před možnými implikacemi do budoucna.

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslanci schválili v prvním čtení zákaz některých jednorázových plastových výrobků, jako jsou příbory, talíře nebo brčka, jak to vyžadují předpisy Evropské unie. Sněmovna o tom rozhodla téměř jednomyslně. Lhůtu na další projednávání zákona ve výboru pro životní prostředí prodloužila na osmdesát dní, i když se norma měla do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Dolní komora také v prvním čtení schválila vládní novelu, která upravuje pravidla pro oznámení a žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Projednání zákona o panevropském penzijním pojištění poslanci odložili.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Státní rozpočet nebo hlasování o důvěře nové vládě, to jsou hlavní úkoly poslanců pro začátek příštího roku. Pak ve sněmovně dojde třeba i na úpravy stavebního zákona. Pětice koaličních stran se dohodla, že bude podporovat hlavně vládní návrhy a omezí ty poslanecké. Na ně naopak sázejí opoziční ANO a SPD – předložily jich už desítky, třeba zmrazení platů politiků.

Poslanci ve funkcích potvrdili předsedy sněmovních výborů, které jejich členové volili ve středu a ve čtvrtek. Zvolili i členy stálých sněmovních komisí pro kontrolu různých zpravodajských služeb. Hnutí SPD neprosadilo na program schůze debatu o zrušení nouzového stavu, který vyhlásila končící vláda. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) postup kabinetu před poslanci hájil.