Poslanci zvolili do Rady Českého rozhlasu ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka. Sněmovna také podpořila v úvodním kole zřejmě nejrozsáhlejší novelu o cenách od roku 2009, která mimo jiné upravuje působnost úřadů kontrolujících dodržování cenových předpisů a mění pravidla pro ukládání a vymáhání pokut. Ke schvalování ve sněmovně míří po pátečním jednání rovněž vládní novela vodního zákona, která má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Sněmovna zrychleně už v prvním čtení podpořila možnost vystavovat plnou moc i v elektronické podobě. Nyní předlohu dostanou k posouzení senátoři.
Poslanci zvolili do rozhlasové rady ředitele pražské zoo Bobka. Podpořili i možnost vystavit plnou moc elektronicky
Ke zvolení členem Rady Českého rozhlasu byl nutný zisk nejméně 79 poslaneckých hlasů. Někdejšího rozhlasového pracovníka a manažera Bobka volilo 137 členů dolní komory. Jeho protikandidáty byli v páteční tajné volbě ředitel teplické botanické zahrady Petr Šíla a člen dozorčí komise rozhlasové rady Jakub Chytil. Šíla, jenž je také teplickým zastupitelem za ODS, obdržel dva hlasy a právník Chytil žádný. Výsledky oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Při prosincovém veřejném slyšení Bobek poslancům řekl, že veřejnoprávní roli plní rozhlas správně, zásadnější chyby a problémy nevidí. „Role radního je jasně dána zákonem. Nežiji v představě, že by radní zasahovali do programu nebo do personálních otázek,“ prohlásil. Vyslovil se také pro zavedení automatické valorizace koncesionářských poplatků.
Devítičlenná Rada Českého rozhlasu je orgán, jejímž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Bobek obsadil místo po Vítězslavu Jandákovi, kterému skončil šestiletý mandát loni v červnu. Výběr Jandákova nástupce v rozhlasové radě se opozdil zejména kvůli tomu, že do volby radních Českého rozhlasu a České televize vstoupil novelou zákonů Senát. Obsazuje třetinu míst. V případě rozhlasové rady bylo nutné určit, zda místo po Jandákovi bude patřit k těm, jejichž obsazování zůstane sněmovně, nebo naopak připadne horní komoře.
Plné moci i v elektronické podobě
Poslanci už v prvním čtení schválili vládní novelu, podle které budou lidé moci plnou moc vystavovat i v elektronické podobě. Předloha uzákoní registr zastupování. Lidem bude sloužit k elektronickému vystavování plných mocí a vytvoří pro ně i centralizovaný systém, do něhož budou mít přístup další úřady. Lidé ho využijí v situaci, kdy budou někoho zastupovat, nebo když udělí plnou moc někomu, kdo naopak bude zastupovat při kontaktu s úřady je, například účetní při podání daňového přiznání.
Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že registr by měl stát spustit od července. Propojí se s dalšími systémy veřejné správy. „V první linii se nabízí ministerstvo dopravy a ministerstvo práce a sociálních věcí,“ uvedl.
V registru zastupování bude plná moc až do jejího odvolání nebo do skončení platnosti. Budou v něm také formuláře plných mocí pro různé účely. Bartoš upozornil na to, že plné moci musí splňovat předepsané náležitosti, v opačném případě nemusí být pro úřady dostačující. Zmocnitel navíc může plnou moc kdykoli odvolat, papírový dokument však přetrvává. V případě digitálních plných mocí by takové případy podle vicepremiéra nastávat neměly. Přínosem je také zvýšení právní jistoty, uvedl Bartoš.
Papírová forma oprávnění k zastupování nezanikne, lidé dostanou možnost volby mezi jejich listinnou a digitální podobou.
Mapování výpustí
Novela vodního zákona reaguje na havárii, která před třemi lety zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy. Ve vládou předložené podobě zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim má hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů. K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují.
Zemědělský výbor doporučil vložit do zákona povinnost stálého sledování stanovených zvlášť nebezpečných látek pro největší znečišťovatele místo povinnosti stálého měření. Podmínky tohoto kontinuálního sledování by stanovoval vodoprávní úřad. Výjimku ze sledování by měly mít podle doporučení výboru elektrárny a teplárny.
Pokud poslanci schválí návrh zemědělského výboru, změní se povinnost měření na povinnost sledování. Vládou navrhované znění zákona předpokládá, že vodoprávní úřad bude muset přihlížet k dostupnosti technologií kontinuálního měření i k ekonomické únosnosti těchto technologií.
Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat první dva tisíce kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.
Skupina pražských poslanců v čele s Michalem Zunou (TOP 09) předložila pozměňovací návrh, který upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Hlavního města Prahy. V případě povodně na Vltavě by odpovědnost přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.
Jakub Janda (ODS) a další poslanci chtějí usnadnit život vodákům. V případě, že jim na řece stojí v cestě vodní dílo, především malá vodní elektrárna, není někdy možné tuto překážku překonat a nebo obejít po břehu, kde jim v tom brání oplocení a zákaz vstupu, uvádějí. Navrhují proto, aby vodáci dostali možnost takovou překážku splout nebo loď přenést.
Návrh na rozvolnění podmínek pro letní tábory u vodních toků vyvolal pře
Poslanec KDU-ČSL David Šimek přednesl pozměňovací návrh směřující k tomu, aby vodní zákon mohl rozvolnit podmínky pro budování letních dětských táborů u vodních toků v takzvaných aktivních záplavových zónách. Tábory by tam podle něj měly být možné jako dosud pouze ze stanů, které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
Zrušit by se ale měla podmínka, že na daném místě existovaly i dříve. Šimek argumentuje například tím, že v dlouhodobém horizontu by udržování podmínky historické existence tábora v daném místě vedlo k postupnému vymizení možností tábory tohoto typu vůbec pořádat. Podmínka by vylučovala možnost zřizovat tábory na nových vhodných místech, míní. Požadavek podle něj ani neodráží měnící se krajinu.
Šimkův návrh vyvolal kritickou reakci především poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové, která varovala před možnými následky a dopady na bezpečnost a životy dětí v případě náhlých povodní. Výhrady měl i poslanec ANO a bývalý šéf hasičů Drahoslav Ryba, který varoval například před tím, že hasiči o již existujících táborech vědí, ale nově zřízené budou třeba v noci a dešti hledat obtížně.
Před rozmělňováním podmínky varoval i zpravodaj k novele Karel Tureček (ANO). Dosavadní výjimka pro historicky existující letní dětské tábory se do zákona dostala po pečlivé diskusi, uvedl. Dodal, že tábory tak mají pod kontrolou jak hasiči, tak správci povodí, kteří vědí, kde tábory jsou. Upozorňoval na to, že u velkých toků je čas reagovat na povodňovou situaci, ale třeba u bystřin a drobných toků může průtok mnohonásobně vzrůst i v desítkách minut.
Činnost Českého hydrometeorologického ústavu
Sněmovna v pátek podpořila v prvním kole projednávání vládní předlohu, podle které má být činnost Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od příštího roku upravena novým zákonem o veřejné hydrometeorologické službě. Před dalším schvalováním normu projedná sněmovní výbor pro životní prostředí.
ČHMÚ, který je příspěvkovou organizací ministerstva životního prostředí, má mít mimo jiné ze zákona „výlučné oprávnění k vyhlašování nebo odvolávání hydrometeorologických výstrah“. Zákon má podle předkladatelů umožnit co možná nejvyšší míru digitalizace výstupů z činností hydrometeorologické služby tak, aby byly dostupné v reálném čase. Využití zveřejněných dat ČHMÚ, jejich prezentace či výklad má podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) patřit volnému trhu.
Působnost úřadů kontrolujících ceny se zřejmě změní
Jednou z hlavních změn, které přinese novela zákona o cenách, je podle ministerstva financí odstranění případů, kdy se překrývají působnosti institucí zabývajících se cenami. Obecní a krajské úřady budou kontrolovat jen dodržování cenové regulace, kterou na základě cenového výměru resortu financí obce a kraje samy přijaly. Cenová rozhodnutí budou také nově vydávána v podobě opatření obecné povahy, budou muset obsahovat širší odůvodnění a budou nově podléhat soudnímu přezkumu.
Novela také zvyšuje horní hranici pokuty za řádné nevedení cenové evidence regulovaného zboží. Zákon nyní tento přestupek považuje za méně závažný. Podle vlády tak mohou nastat případy, kdy se obchodníkovi vyplatí zdánlivě ztratit cenovou evidenci a dostat za to pokutu, protože tím znemožní kontrolu a vyhne se jí. Horní hranice má činit nově deset milionů korun. Příjem z pokut by se tak sice mohl zvýšit, podle ministerstva financí ale bude rozdíl zanedbatelný. Pokuty bude vymáhat obecný správce daně, tedy příslušní celní úřad. Pokuty, které sám uložil, budou vymáhat i Specializovaný finanční úřad, kraj a obec.
Výroční zprávy veřejnoprávních médií
Sněmovna v pátek schválila výroční zprávy o činnosti i o hospodaření České televize v roce 2022. Veřejnoprávní televize předminulý rok podle zprávy udržela hospodaření v mantinelech rozpočtu, který počítal s příjmy a výdaji 7,17 miliardy korun, a to i přes inflaci přesahující patnáct procent a skokový růst cen energií. Snížila výdaje o 216 milionů a zachovala zůstatek na účtech na úrovni 1,9 miliardy korun, tedy o miliardu výše, než byla minimální hranice schválená radou.
Souhlas poslanců získaly také obdobné výroční zprávy týkající se působení Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře v předminulém roce. Český rozhlas předloni hospodařil s příjmy a výdaji 2,257 miliardy korun, což je o zhruba 21,5 milionu korun více, než předpokládal rozpočet. Hlavním zdrojem příjmů veřejnoprávního rozhlasu byl poplatek za rozhlasový přijímač ve výši 45 korun měsíčně. Rozhlas předloni ve dvou vlnách snížil počet pracovních míst o šedesát, a v průměru tak zaměstnával 1378 lidí. Průměrná mzda vzrostla o 494 Kč na 43 432 korun.
Česká tisková kancelář v předminulém roce hospodařila se ziskem 2,6 milionu korun proti plánu 456 tisíc korun a obratem 314 milionů. Příjmy agentury pochází z prodeje zpravodajství, pronájmů nemovitostí, reklamy a provozu akademie. ČTK předloni vydala přes 202 500 zpravodajských materiálů. Agentura zaměstnávala 248 pracovníků s průměrným věkem 46 let. Osobní náklady rostly o devět procent, což bylo pod úrovní inflace.
Sněmovna v pátek schválila i výroční zprávu Rady České televize o činnosti ČT za rok 2021. Sněmovní mediální výbor ji dříve schválit nedoporučil. Důvodem byl spor o odměnu pro tehdejšího generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. Rada mu bonus snížila a podle tehdejšího vyjádření poslance a člena výboru Jana Laciny (STAN) to nebylo v souladu se zákonem. Skupina opozičních členů výboru z hnutí ANO poté podala svoji oponentní zprávu, což umožňuje jednací řád. V ní naopak doporučila výroční zprávu schválit.
