Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená vládou. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Zavádí vyšší pokuty, monitoring velkých znečišťovatelů a poprvé také přehled, kudy vedou trubky, co jimi teče a komu patří.
Novela vodního zákona reaguje na Bečvu. Vládou schválený návrh řeší kompetence i monitoring
Události: Novela vodního zákona reaguje na Bečvu (zdroj: ČT 24)
Nyní to jsou tři roky od havárie na Bečvě. Tehdy to znamenalo čtyřicet kilometrů znečištěné řeky a množství otrávených ryb. Zásah podle sněmovní vyšetřovací komise provázel chaos, úřady situaci podcenily a dělaly chyby. Nezajistily ani dost průkazných vzorků.
Otrava Bečvy je z poslední doby asi tou nejznámější havárií, ale není jediná. V minulosti bylo takových víc. Třeba jen loni inspekce životního prostředí řešila 210 větších i menších událostí.
Kontrola výustí velkých podniků
Novela vodního zákona rozděluje a zpřesňuje kompetence i pro případ, že havárie zasahuje víc krajů. Velké podniky také budou muset nepřetržitě měřit to, co vypouštějí. Takovou povinnost teď nemají.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by po změně pravidel vypadal zásah jinak. „Zaprvé by to byli hasiči, kteří celý ten zásah řídí a řeší. Jsou tam jako první, a zároveň vodoprávní úřad a Česká inspekce životního prostředí by věděly, kde jsou jaké výusti a přesně by mohly odebírat vzorky k těm daným výustím,“ popsal.
Konkrétně hasiči mají zasahovat proti šíření havárie, vodoprávní úřady rozhodovat, jak ji zneškodnit, a inspektoři životního prostředí můžou v případě mimořádných událostí, jako byla ta na Bečvě, převzít řízení.
„Nebylo od začátku úplně zřejmé, kdo tomu takzvaně velí, a to by se teď mělo zpřesnit. Tam určitě jsme zajedno. Jen mě opravdu mrzí, že to trvalo tak dlouho, tohle už určitě mohlo být dřív,“ zdůraznil místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Richard Brabec (ANO).
Ministerstvo životního prostředí chce rovněž vytvořit evidenci všech výpustí do řek. Zatím taková neexistuje. Potřeba bude zkontrolovat zhruba sto tisíc kilometrů vodních toků, což zabere několik let. „Pokud nedohledáme majitele těch kanalizací nebo to, z jakých areálů tečou, tak je zaslepíme, aby do té řeky prostě nešly,“ dodal Hladík.
Návrh teď posoudí Poslanecká sněmovna a Senát.