Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.
Poslanci se z podnětu ANO sešli k určení daní a referendu, sněmovna ale neschválila program schůzí
Schůze k zákonu o referendu začala několik minut po skončení jednání o korespondenční volbě, které zabralo více než šedesát hodin čistého času. Debata k rozpočtovému určení daní odstartovala před pátou hodinou odpoledne. Aby se mimořádné schůze mohly uskutečnit, musela by koaliční většina umožnit schválení jejich programu. To se však nestalo.
O svolání schůze k návrhu zákona o celostátním referendu požádal klub ANO minulý týden. Podle jeho předsedkyně Aleny Schillerové existují zásadní otázky, o nichž by se mělo v referendu rozhodovat. Jde podle ní například o korespondenční volbu, přijetí eura, migrační pakt nebo právo veta v Evropské unii. Návrh zákona o celostátním referendu předložili ve sněmovně poslanci ANO loni v dubnu, vláda s ním nesouhlasila.
„Přímá demokracie v podobě referenda je sice výjimečnou a doplňkovou formou rozhodování, ale v případě zásadních otázek vnitřní nebo zahraniční politiky státu institutem velice chybějícím a žádoucím,“ řekla ještě před hlasováním o návrhu programu Schillerová.
Okamura kritizoval část obsahu návrhu ANO
Ještě před předsedkyní klubu ANO mluvil skoro hodinu lídr opozičního SPD Tomio Okamura. Kriticky upozorňoval na to, že návrh ANO zakazuje hlasování o vystoupení České republiky z Evropské unie a ze Severoatlantické aliance i o změně ústavního pořádku, tedy třeba o zrušení Senátu. Jde podle něj ve srovnání s ústavní předlohou poslanců SPD o osekaný a omezený návrh. Obecně však Okamura iniciativu ANO ohledně obecného všelidového hlasování ocenil.
Opřel se také do záporného stanoviska vlády Petra Fialy (ODS), která návrh ANO označila za „problematický, neboť řada společenských otázek vyžaduje nepopulární opatření, na nichž je velice těžké dosáhnout konsensu napříč politickým spektrem, jakkoli jsou fakticky nezbytné“. „Fialova vládní pětikoalice si osobuje právo diktovat občanům to, k čemu nemá politický mandát, to, s čím většina společnosti nesouhlasí. Ale tomu se říká diktatura, ne demokracie,“ prohlásil Okamura.
Víc peněz chtějí hejtmané z koaličních i opozičních stran
Klub ANO chtěl také neúspěšně projednat šestici krajských návrhů na změnu rozpočtového určení daní. Jde o rozdělování daní mezi stát, obce a kraje. Za konání schůze se přimlouvala zástupkyně svolavatelů Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která uvedla, že debata o návrzích by se měla vést. Označila za pozitivní, že se kraje shodly na totožném návrhu na zvýšení podílu ze sdílených daní i změně dalších kritérií. Okamura řekl, že jeho hnutí návrhy podporuje, protože současné nastavení systému přerozdělování peněz pro kraje už neodpovídá dnešním potřebám financování veřejných služeb. „Úprava je tedy nezbytná,“ podotkl.
Kraje usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím. Návrh změny rozpočtového určení daní postupně předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. O změnu tedy usiluje šest ze čtrnácti regionů, které zastupují hejtmani z koaličních i opozičních stran.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slíbil na čtvrtečním jednání se zástupci koaličních poslaneckých klubů postupné navýšení sumy na rozpočtové určení daní pro kraje do roku 2027. Místo jednorázového navýšení o šest miliard korun přišel s návrhem na růst o dvě miliardy během tří let, nebo o tři miliardy během dvou let. Návrh by mohl odblokovat neshody na změně pravidel přerozdělování daní mezi regiony.
Před poslanci vyjádřil své přesvědčení, že dohodu jsou obě strany schopné najít v řádu měsíců. Nová kritéria rozdělování peněz jsou podle Stanjury poctivější a spravedlivější než ta dosavadní. Pokud by se však hledala absolutně spravedlivá pravidla, znamenalo by to podle něj prodlužování současného stavu. „Pokud se nám to nepovede dotáhnout v našem volebním období, tak hrozí, že ta jednání se vrátí úplně na začátek,“ podotkl.
