Poslanci vyškrtli z novely o přeměnách obchodních společností a družstev spornou část zvanou lex ČEZ. Pokud by v zákoně zůstala, stát by ji podle kritiků mohl využít pro vyvlastnění menšinových akcionářů energetické společnosti. Zbytek předlohy, který reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, sněmovna s úpravami schválila a poslala k projednání do Senátu. Dolní komora také odsouhlasila například novelu o soudnictví ve věcech mládeže, novelu vodního zákona, a naopak odložila schvalování novely o utajovaných informacích.
Vládní návrh počítal s tím, že místo současných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo stačit pro rozdělení firem 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. V případě přijetí návrhu by o přeměně ČEZu mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba sedmdesát procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.
Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZu na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii. Zrušení příslušného ustanovení doporučil po mnohaměsíčním jednání v koalici jednomyslně sněmovní ústavně-právní výbor.
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
Sporná pasáž byla jen jednou ze tří stovek úprav novely, která má do českého právního řádu začlenit evropské předpisy. Předloha reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, která sjednocuje nejen pravidla pro přeshraniční fúze společností, ale nově zavádí i dosud chybějící unijní úpravu jejich přeshraničního rozdělení a přeshraničního přemístění sídla.
Zavedení hromadných žalob
Poslanci také schválili novelu, podle které budou moci spotřebitelé a drobní podnikatelé vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. Hromadné žaloby se mohou týkat zejména případů, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem a mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení.
Předloha umožňuje hromadná řízení u společného vymáhání většího množství nároků spotřebitelů a mikropodniků vůči podnikatelům. Poškození by se museli přihlásit. Žaloby by pak podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu.
Zařazení mikropodniků pod zákonnou ochranu vládní novela nepředpokládala, rozšíření prosadila ve sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s Josefem Coganem (STAN). Úprava uvádí, že za spotřebitele se pro účely tohoto zákona bude pokládat i podnikatel, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne padesát milionů korun.
Rozšíření práv dětí mladších 15 let
Poslanci rovněž schválili novelu, podle které získají děti mladší patnácti let více práv v případě, že se jejich počínáním bude zabývat policie. Policisté jim při prověřování činu nově budou muset zajistit přítomnost advokáta.
Novela reaguje na výtky Evropského výboru pro sociální práva, podle nějž Česko porušuje Evropskou sociální chartu. Například tím, že dětem mladším 15 let přiznává takzvanou nutnou obhajobu až v řízení před soudem pro mládež. Podle současné české praxe totiž dítě nemusí mít obhájce při policejním objasnění a zadokumentování činu.
Druhým nedostatkem české právní úpravy je pak podle Evropského výboru pro sociální práva to, že zákon výslovně neumožňuje, aby dítě mladší 15 let nemuselo být postaveno před soud pro mládež. Státní zastupitelství tak nově bude mít možnost nepodat návrh na zahájení řízení před soudem pro mládež. Stejně tak soud bude moci upustit od uložení opatření vůči dítěti i bez nařízeného jednání.
Odklad novely o utajovaných informacích
Schvalování novely o utajovaných informacích poslanci odložili na návrh ministra spravedlnosti Blažka, a to až po hodinové slovní přestřelce poté, co neschválili obdobný návrh Roberta Králíčka (ANO). Poslanci si v debatě mimo jiné vytýkali, kdy který z nich nebyl připuštěn na jednání výborů, na nichž se utajované informace projednávaly.
Novela má rozšířit možnost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi na všechny členy vlády, kteří mohou být zároveň členy dolní parlamentní komory. Novelu by měl proto koncem dubna projednat sněmovní bezpečnostní výbor.
Změna má především zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativu týkající se osvědčení a dokladů o bezpečnostní způsobilosti. Novela také podle ministra spravedlnosti Blažka zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.
Novela vodního zákona míří ke schvalování
Vládní novela vodního zákona, která má kromě jiného omezit rizika havárií na řekách, míří opět k závěrečnému schvalování. Poslanci ji ve středu nejprve vrátili do druhého čtení, a to kvůli upraveným pozměňovacím návrhům, které pak odpoledne načetli. Novela reaguje na otravu Bečvy z roku 2020 a kromě jiného upřesňuje pravomoci úřadů při likvidaci havárií.
Nově se mají nehody hlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Novela kromě jiného obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí.
Změna zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Vláda původně navrhla, aby tito znečišťovatelé museli neustále měřit hodnoty vybraných látek. Zemědělský výbor doporučil tuto povinnost zmírnit na kontinuální sledování.
Skupina pražských poslanců v čele s Michalem Zunou (TOP 09) předložila pozměňovací návrh, který upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Hlavního města Prahy. V případě povodně na Vltavě by odpovědnost přebíral magistrát, v případě menších toků, jako jsou Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.
Hlasování o příspěvcích na péči pro postižené
O podobě zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením by měli poslanci hlasovat v pátek, sněmovna závěrečné kolo jednání o novele nedokončila. Předloha má také zdůraznit podporu poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich domácím prostředí.
Růst příspěvků na péči poslanci schválí pravděpodobně podle koaličního návrhu, který podpořil sociální výbor. Čeká se, že úpravy opozičních hnutí ANO a SPD o razantnějším růstu části dávek dolní komora zamítne.
Od července se podle návrhu koalice mají zvýšit příspěvky na péči ve třech ze čtyř stupňů závislosti na pomoci druhých zhruba o desetinu až dvě pětiny. Nejnižší dávka, tedy v prvním stupni závislosti, zůstane na současné úrovni. Opozice to kritizuje i s ohledem na záměr ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit od července maximální ceny, které mohou lidé za sociální služby platit.
