Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se patrně změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna hlasy všech přítomných poslanců. Předloha, na níž se shodla koalice s opozicí, upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
Sněmovna schválila změnu vymezení znásilnění
Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“, připomněl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.
„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti k tomu, proč nezvolilo pojetí znásilnění založené na chybějícím souhlasu s pohlavním stykem.
Poslanci schválili změnu definice znásilnění (zdroj: ČT24)
Malá vyzvala k osvětě, věří ve zlepšení pro oběti
Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.
„Nemění se a nemůže se měnit to, že i tato trestná činnost musí být jednoznačně prokázána před soudem,“ zdůraznil Blažek. Nejčastěji se znásilnění stává podle něho v domácnostech, dokazování proto může být složité.
Zpravodajka předlohy Taťána Malá (ANO) uvedla, že znění zákona byla týmová práce. „Podílela se na ní velká řada lidí, a ačkoliv debaty ze začátku vůbec nebyly jednoduché, dokázali jsme se dohodnout na znění současné definice znásilnění,“ sdělila s tím, že doufá, že novela povede ke zlepšení postavení obětí.
Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) vnímá novelu jako velký krok. Poslanec TOP 09 Michal Zuna doufá, že se změní soudní praxe, kdy nyní je podle něho polovina hlášených případů znásilnění odložena a čtvrtina končí podmíněnými tresty.
Malá vyzvala ministerstvo k osvětě o změně vymezení znásilnění. Stanovení věkové hranice bezbrannosti pak označila za splacení velkého dluhu. Podle Blažka znamená, že na děti do 12 let se nesahá. „Hranice je jasná a správná,“ řekl.
Reakce
Hlasování poslanců o změně definice znásilnění označila za úspěch ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová. Konsent se zabývá zejména prevencí sexuálního obtěžování a násilí. „Mám z toho samozřejmě velkou radost, především kvůli dvanácti tisícům obětí, které ročně u nás znásilnění zažijí. Od teď budou mít u soudu lepší zastání a větší šanci na spravedlivé potrestání pachatele,“ ocenila Nejedlová.
Podobně se vyjádřila také předsedkyně České ženské lobby Marta Smolíková. „Je to vyvrcholení práce některých organizací České ženské lobby a našeho snažení. Ukazuje se, že sněmovna má pro oběti pochopení, takže by tam nemusel být problém s ratifikací Istanbulské úmluvy,“ řekla. Rychlé schválení novely bez připomínek označila za „naprosto nebývalé a výjimečné“. Věří v to, že podobně hladké bude i schvalování v Senátu.
„Považuji to za pozitivní signál pro oběti sexuálního násilí, že aktuální politická reprezentace bere jejich situaci vážně. Je to signál poté, co neprošla Istanbulská úmluva, že je vláda ochotná dělat aspoň tyto kroky,“ prohlásila zase šéfka organizace proFem Jitka Poláková.
Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech šestnáct evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.