Páry stejného pohlaví by mohly získat v úředním svazku shodná práva a povinnosti jako manželé, svazek by se ale nazýval partnerstvím, nikoli manželstvím. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců z ústavně-právního výboru k poslanecké novele občanského zákoníku, která by uzákonila možnost uzavřít manželství také homosexuálům. O úpravě mluvil na středečním jednání výboru jeden z předkladatelů předlohy Josef Bernard (STAN). Ve hře by mohla být i další úprava, která by z práv vyňala osvojení dětí. Výbor projednávání novely občanského zákoníku přerušil do příští schůze.
Stejnopohlavní páry by mohly vstupovat do partnerství s právy manželů, počítá návrh
„Chceme narovnání práv homosexuálních párů s jednou jedinou výjimkou, a tou je název manželství,“ řekl Bernard. Pozměňovací návrh dává podle Josefa Cogana (STAN) pětice členů výboru. Označil jej za kompromis, ve sněmovně by se podle něj mohla najít výrazně širší shoda. Pirát Jakub Michálek úpravu označil za krok správným směrem. Věc je podle něj hodnotovou otázkou, na níž jsou různé názory.
Pozměňovací návrh, který by z práv vyňal osvojení, představila Helena Válková (ANO), byť se s takovým řešením neztotožňuje. Jde podle ní o pojistku, pokud by širší návrh nebyl schválen. Válková upozornila na vysokou míru neshody na této záležitosti jak mezi politiky, tak ve společnosti jako celku. Marek Benda (ODS) argumentoval, že neexistuje právo na dítě a že existuje právo dítěte znát své pravé rodiče.
V souvislosti s tím se debata stočila také na náhradní mateřství, kterým se zabývá podle Martiny Ochodnické (TOP 09) pracovní skupina. Ve skupině není podle ní nikdo, kdo by náhradní mateřství podporoval. Někteří členové se kloní podle poslankyně k úplnému zákazu, ale pokud se skupina dohodne, půjde podle ní o velmi přísnou zákonnou regulaci. Návrh má být podle Ochodnické hotový v květnu příštího roku, a nelze jej tedy provázat s nynější novelou občanského zákoníku.
Někteří členové výboru se kriticky stavěli k tomu, že výbor dostal oba pozměňovací návrhy jen krátkou dobu před jednáním. Zpravodaj Aleš Dufek (KDU-ČSL) kvůli tomu navrhoval přerušení debaty, aby výbor mohl rozhodnout kvalitně a s chladnou hlavou. Pro přerušení nakonec hlasovala většina přítomných členů.
Lidé stejného pohlaví by podle původní novely občanského zákoníku měli v manželství stejná práva, jako nyní mají žena a muž. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Registrované partnerství, do něhož mohou homosexuálové a lesby vstupovat nyní, by jako institut prakticky zaniklo.
Členové výboru také odročili projednávání dvojice dalších předloh, které se týkají manželství nebo partnerství párů stejného pohlaví. Jde o poslaneckou novelu, jež by zakotvila ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy, a o lidoveckou novelu zákona o registrovaném partnerství a dalších zákonů. Zavedla by partnerství, v němž by homosexuální dvojice požívaly prakticky stejná majetková a sociální práva jako manželé, ovšem bez rodičovských práv. Právní výbor zařadil tuto předlohu na program, ačkoli ji sněmovna v úvodním kole ještě neprojednala.
Novinky pro působení nejvyššího žalobce
Sněmovna také patrně uzákoní sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce. Ústavně-právní výbor dolní komory ve středu podpořil vládní novelu, která také stanoví požadavky na jeho odborné a manažerské schopnosti a pravidla pro odvolání.
Úpravy by měly podle předkladatelů pomoci zamezit případnému politickému vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství. Členové výboru doporučili schválení pozměňovacího návrhu Heleny Válkové (ANO) a Jakuba Michálka (Piráti), podle kterého bude dostávat výroční zprávu o činnosti státního zastupitelství po jejím projednání vládou také Senát.
Dvojici úprav, jak je předložila Válková s předsedou výboru Radkem Vondráčkem (ANO), výbor zamítl. Týkaly se prodloužení funkčního období nejvyššího státního zástupce na devět let a jeho odvolávání tak, aby pravomoc měla pouze vláda. Vedoucí státní zástupci mají být podle novely odvolatelní v kárném řízení. Nejvyššího státního zástupce bude moci nadále odvolat i vláda, jako je tomu doposud, zákon ale stanoví, jaké k tomu musí nastat důvody.
Cílem předlohy je podle zdůvodnění zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, bližší požadavky na kandidáta zákon nestanoví. Kabinet může nejvyššího žalobce odvolat na návrh ministra spravedlnosti i bez udání důvodu.
Nejvyšší státní zástupce i ostatní vedoucí státní zástupci mají být do funkce jmenováni podle novely na sedm let. Aby všichni vedoucí funkcionáři státních zastupitelství nenastoupili ve funkčním období jedné vlády, výběrová řízení by se konala postupně v několika letech.
Nejvyšší státní zástupce by podle novely nesměl být jmenovaný do této funkce opakovaně. Šéfem žalobců by se nemohl stát státní zástupce s pravomocným kárným opatřením, pokud nebylo zahlazeno. Předloha zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Uchazeči budou muset splnit požadovanou dobu praxe.