Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
U dlouhodobých projektů se s cenovými výkyvy počítá prostřednictvím inflačních doložek. Ty se však většinou nevztahují na opravy a rekonstrukce. „Tam může být problém zásadnější, protože to jsou akce poměrně krátké, nemají v sobě inflační doložku,“ popisuje generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
„Pokud někdo v zimě podával nabídky za stabilní situace a teď má začít opravovat a rekonstruovat, tak samozřejmě mu to výrazně vyletělo,“ dodává. Nechce prý předjímat, jak se k tomu ŘSD postaví, instituce prý zatím čeká na vývoj situace.
Podle ŘSD jde zatím o první reakci trhu na současnou situaci. Mátl připomíná i zkušenost ze začátku konfliktu na Ukrajině – tehdy po zhruba třech měsících ceny některých komodit podle něj klesly i pod předválečnou úroveň.
Asfalt, který je ve většině směsí, podle generálního ředitele společnosti Porr Dušana Čížka vzrostl z ceny osmi tisíc korun v únoru na patnáct tisíc korun v březnu. Skokový růst ceny této nenahraditelné komodity může podle stavebních firem opravy stávajících a budování nových silnic výrazně prodražit.
„Bylo to v roce 2022 po Ukrajině, to byl stejný skok a trvalo to nějakých skoro tři až pět měsíců, než se to dostalo do normálu,“ popisuje vedoucí Obalovny Středokluky Milan Vala. „Ceny silnic – to, co se vyasfaltuje za jeden rok – jsou o dvě a půl miliardy (korun) navíc jenom z důvodu růstu ceny asfaltu,“ dodává Čížek ze společnosti Porr.
Otázka kompenzace nákladů
A nejde jen o asfalt, skokově vzrostly i ceny pohonných hmot. Přímé náklady na paliva někdy tvoří podstatnou část nákladů, vysvětluje vedoucí vnějších vztahů společnosti Skanska Ondřej Šuch. „Ale podstatné jsou i nepřímé náklady, protože drahá paliva ovlivňují logistiku, náklady subdodavatelů, výrobu materiálu,“ vyjmenovává.
Marže stavebníků nejsou podle šéfa jedné z velkých firem tak velké, aby rozdíl pokryly. Čeká je tak vyjednávání o navýšení ceny zakázek s objednavateli, tedy především státem, kraji a obcemi. „Zatím máme uzavřené smlouvy, ty platí a jsme připraveni po nějaké prodlevě, třeba za měsíc s dodavateli o tom vývoji jednat,“ přibližuje hejtman Libereckého kraje a předseda Komise pro dopravu Asociace krajů ČR Martin Půta (SLK).
„Pokud to bude jednorázové a bude to krátké období, tak si myslím, že se s tím musí vyrovnat trh,“ predikuje šéf ŘSD Mátl. Pokud by však mělo jít o dlouhodobější problém, tak je dle něj potřeba se i na úrovni ministerstva dopravy bavit, zda jsou, či nejsou nasnadě možné kompenzace.
Podle šéfa resortu dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) jsou u nových staveb výkyvy ve smlouvách ošetřeny, i kdyby byly dlouhodobé. A stát svým závazkům prý dostojí. „Co se týče rekonstrukcí, které se nabízejí krátkodobě, jinými slovy máte nějakou stavbu, že potřebujete něco zrekonstruovat v průběhu května, a teď někdo předkládá nabídku, tak je jeho managementem rizik, jestli tam má zahrnutý aktuální nárůst paliv nebo živic asfaltových,“ argumentuje Bednárik.
Paušalizovat to, že stát bude automaticky valorizovat, protože se něco událo na trhu, nepřichází podle ministra v úvahu.
ODS vládu kritizuje, že se snížením spotřební daně na naftu, které by ulevilo i stavebním firmám, dlouho vyčkávala. V případě nedostatku asfaltu vidí cestu v nových trzích. „Nemyslím, že teď by byl čas na to, uvolňovat státní hmotné rezervy. Ale určitě je namístě hledat další trhy, další přístup k takovým surovinám a otevírat takové cesty pro české podniky,“ reaguje předseda ODS a exministr dopravy Martin Kupka.
ŘSD situaci nadále sleduje, podle ředitele podniku ale zůstává hlavní cíl neměnný – navzdory výkyvům na trhu udržet výstavbu v plánovaném tempu.
Pokračující výstavba
Bez ohledu na aktuální situaci plánuje stát do konce roku řidičům zprovoznit téměř 40 kilometrů nových dálnic a 21 kilometrů silnic I. třídy. ŘSD taky jedná o tom, aby byl už letos otevřen úsek D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí.
V přípravě je aktuálně 67 dálničních projektů, což dohromady představuje více než 408 kilometrů. Bezmála 58 kilometrů je nyní ve výběrových řízeních a na dalších téměř 137 kilometrech už běží stavební práce.
Stavební sezonu minulý týden zahájili dělníci například na téměř dvacetikilometrové trase D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. Pokračují také práce na necelých sedmnácti kilometrech D7 ve Středočeském kraji mezi Knovízem a Panenským Týncem nebo na částech D6 v ústeckém a karlovarském regionu.
Na všechny tyto záměry má letos ŘSD k dispozici přes 81 miliard korun, meziročně zhruba o 400 milionů víc. Naopak krajům letos Státní fond dopravní infrastruktury na opravy silnic druhé a třetí třídy finance neposlal. Zda vláda peníze uvolní, má být jasné v polovině roku. Podle některých hejtmanů je to ale příliš pozdě.
Rekonstrukcí prochází například chodníky, osvětlení i silnice v Bohumilči na Pardubicku. Dělníci tam pracují od loňského září. Silničáři teď úsek opravují pomocí technologie zvané recyklace za studena. Při ní se původní povrch vozovky znovu využívá a zpevňuje přímo na místě.
Kraje upozorňují na nedostatek financí
Na podobné projekty krajům pravidelně posílal peníze i stát. Loni ale příspěvek krátil a letošní rozpočet už počítá s nulou. „Máme dohodu s panem premiérem (Andrejem Babišem, ANO), že pokud se podaří vysoutěžit tendry, které jsou připravené a budou kryté právě státním rozpočtem, tak do června bychom měli vědět, jestli kraje z uspořených peněz něco dostanou,“ uvedl předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) však namítá, že samospráva nemůže v polovině roku plánovat investice do dopravy, protože jsou je prý schopni reálně dělat až na konci roku. Namítá ovšem, že tehdy jsou povětrnostní podmínky značně rizikové.
Třeba Královéhradecký kraj uvolnil letos z vlastních zdrojů na opravy silnic druhých a třetích tříd o 345 milionů víc než loni, Moravskoslezský o 266 milionů a Olomoucký o 94 milionů. Víc peněz posílá do oprav ale třeba taky Plzeňský, Ústecký nebo Pardubický kraj.
„My bychom potřebovali na opravy našich silnic více než 30 miliard korun – z toho pohledu, že tedy bude v Pardubickém kraji investováno něco přes dvě miliardy. Tak je jasné, že peněz dostatek není,“ upozornil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.
Mluvčí téže instituce v Jihomoravském kraji Monika Švehlová odkazuje i na výpadek unijního financování. „Co se týká evropských peněz, tak v letošním roce je to nějakých 119 milionů korun. Když bych to porovnala s rokem 2022, tak to bylo půl miliardy (korun). Takže ten propad a velikost je docela zásadní,“ dodává.
Podle ministerstva dopravy dal stát v letech 2020 až 2025 krajům na dopravu přes 58 miliard, z toho více než 25 miliard právě na silnice nižších tříd.
