Dopravní stavba

Královéhradecký kraj ve spolupráci se státem zahájil na Rychnovsku výstavbu infrastruktury pro rozšíření průmyslové zóny Solnice-Kvasiny za 670 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu na to poskytne dotaci 410 milionů. Hotovo by vše mělo být do konce roku 2025, řekli představitelé kraje. Cílem je napojit průmyslovou zónu na dopravní a technickou síť a zlepšit dopravu na silnici I/14 mezi Solnicí a Rychnovem nad Kněžnou. Je to součást investic státu a kraje do veřejné infrastruktury v regionu zóny Solnice-Kvasiny, ve které má největší továrnu Škoda Auto.

Nikdy v historii novodobého Česka se nestavělo tolik silnic najednou. Pracuje se na víc než dvou stech čtyřiceti kilometrech nových dálnic a silnic první třídy. Řidiči to ale pocítí až příští rok, protože letos se otevřou spíš jen krátké úseky. Otazník se navíc vznáší nad financováním, ani rozpočet na letošek není zdaleka zajištěný. A v dalších letech bude zřejmě ještě hůř.

Začíná rekonstrukce jednoho z hlavních dopravních uzlů v Praze, Barrandovského mostu. Je ve špatném stavu a podle vedení Prahy je oprava nutná. Magistrát zároveň vyzval řidiče k trpělivosti a ohleduplnosti. První fáze rekonstrukce mostu začne v pondělí a potrvá 110 dní. Nejnáročnějších bude pro řidiče prvních deset dnů na Strakonické ulici. Kvůli bourání nájezdové rampy bude u mostu doprava zúžena do jednoho jízdního pruhu, řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Řidiče projíždějící Přerovem čekají další omezení, důvodem je budování okružní křižovatky ulic Tovární, Generála Štefánika a Durychova. V souvislosti se stavbou musí motoristé počítat po dobu deseti dnů s částečnou uzavírkou a objízdnými trasami. Město do stavby investuje téměř milion korun. Za poslední týden je to zahájení stavby druhého kruhového objezdu, první se staví v ulicích Dluhonská, Polní a Tržní.

Rekonstrukce pražského Barrandovského mostu by měla začít v první polovině letošního května, avizoval primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě). Technická správa komunikací (TSK) nyní vyhodnocuje nabídky od zhotovitelů stavby. Při opravách nebude most uzavřen a provoz bude omezen vždy v jednom ze čtyř pruhů v každém směru. Objízdné trasy TSK projednává.

Za poklesem části konstrukce dálničního mostu nad železničním koridorem u Uherska na Pardubicku stojí podle zjištění České televize projektová chyba v propočtech betonáže. Zřícení podle stavbařů nehrozí. Opravy potrvají několik týdnů.

Sto pět kilometrů nových dálnic zprovoznili nebo ještě zprovozní silničáři během současného volebního období. To je o pět kilometrů méně, než si dal kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) za cíl ve svém programovém prohlášení. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) pokládá čísla za úspěch. Podle části sněmovní opozice ale současné tempo výstavby dostatečné není a stát by měl v budování přidat.

Na dálnici D1 jsou rozkopané poslední čtyři úseky mezi Mirošovicemi a Kývalkou, kde od roku 2013 probíhají rozsáhlé opravy. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámil jejich úplné zprovoznění počátkem října a podle předsedy dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) tomu tak bude. Člen podvýboru a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka si tím však není jistý. Varoval před kvapnou a nekvalitní prací i před tím, že v příštích letech nebude na dopravu dost peněz. O dopravních stavbách diskutovali poslanci v Událostech, komentářích.

Těžce poškozenou českou ekonomiku by měly rozhýbat také dopravní stavby. Plánuje to tak alespoň vláda. Rozpočet na ně chce ještě letos zvednout o 6,5 miliardy. Státní organizace už začaly chystat tendry na všechny stavby, na které letos mohou získat povolení.

Kvůli šíření nákazy koronavirem a souvisejícím protiepidemickým opatřením jsou v ohrožení termíny dokončení některých dopravních staveb v Jihomoravském kraji. Stavební firmy nechtějí pokračovat ve stavbách. Podle náměstka hejtmana Romana Hanáka (ČSSD) jsou přitom některé financované z dotací z Evropské unie, a kraj proto čelí problémům s investicemi.

Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Většina je přitom určena na dva nové jaderné bloky. Plán počítá s Dukovany i Temelínem. Pro příští vlády není dokument závazný – premiér Andrej Babiš (ANO) ho považuje za vizi, kam v budoucnu investovat.

Vláda na pondělním zasedání schválila návrh takzvaného liniového zákona, jehož cílem je zkrátit zhruba o třetinu přípravu dopravních staveb, která nyní trvá průměrně zhruba 13 let. Počítá například s rychlejším vyvlastňováním. Opozice ho kritizuje s tím, že omezuje práva obcí a vlastníků. Vláda také rozhodla o tom, že se platy vojáků od začátku příštího roku zvýší plošně o 1500 korun.

Ministerstvo dopravy uzavře s Prahou společné memorandum o řešení významných dopravních staveb na území města. Obě strany budou také o přípravě staveb pravidelně jednat. Ve středu to oznámili ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) a primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Třeba Pražskému okruhu stále schází k dokončení zhruba 40 kilometrů. Dostavba jižní části okruhu u Běchovic by měla začít za dva roky a severní část se začne stavět nejdříve v roce 2026.

Stát dá v příštím roce na dopravní stavby 87 miliard korun, což je o pět miliard víc, než původně plánoval. O další peníze od státu už ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), který v pátek bilancoval více než sto dní ve funkci, žádat nebude. Také ohlásil, že stát chce do pěti let zahájit výstavbu většiny zbývajících úseků dálniční sítě. Nyní je rozestavěno 191 kilometrů nových dálnic, připraveno dalších 33. Loni byly v Česku zprovozněny čtyři kilometry nových dálnic.

Před rokem a půl oslavila dálnice D1 padesátiny, nyní by se dalo říct, že slaví osmdesátiny – 80 let od zahájení stavby. Tento paradox je vysvětlitelný tím, že byla stavba po desetiletí přerušena a pak bylo nutné zahájit ji znovu téměř od nuly. Prvním klíčovým datem je 24. leden 1939. Dálnice nazývaná česko-slovenská, případně jako dálnice západ-východ, přitom zdaleka nebyla jedinou velkou dopravní stavbou, která se začala připravovat za druhé republiky. Poté, co Německo obsadilo pohraničí, bylo bezpodmínečně nutné začít stavět nové silnice i železniční tratě – a své „pomníky“ v té době na českém území zanechali i němečtí inženýři.

Ostrava chce v souvislosti s výstavbou objektů Ostravské univerzity na výstavišti Černá louka dořešit i několik dopravních staveb. Chystá například úpravu komunikace, která odděluje připravovaný univerzitní areál od řeky Ostravice, potvrdila ve středu náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO).