Nikdy v historii novodobého Česka se nestavělo tolik silnic najednou. Pracuje se na víc než dvou stech čtyřiceti kilometrech nových dálnic a silnic první třídy. Řidiči to ale pocítí až příští rok, protože letos se otevřou spíš jen krátké úseky. Otazník se navíc vznáší nad financováním, ani rozpočet na letošek není zdaleka zajištěný. A v dalších letech bude zřejmě ještě hůř.
Zatím poslední položka na seznamu zahájených staveb je úsek dálnice D1 u Přerova. I díky tomuto projektu na přelomu roku silničáři hlásí rekordní rozestavěnost. Někde jsou zatím jen čáry v mapách, jinde už se rýsují náspy.
„Řidiči to opravdu poznají až v roce 2024, kdy máme v plánu zprovoznit přes sto kilometrů nových dálničních úseků, což se historicky Ředitelství silnic a dálnic nikdy nepovedlo,“ avizuje šéf ŘSD Radek Mátl.
Stavební tempo vyvolává paralely s devadesátými léty minulého století. Tehdy se totiž povedlo dostavět v podstatě celou D5 od Plzně až na německé hranice, dohromady to bylo 62 kilometrů naráz.
To byl rok 1997. V jednadvacátém století už se získávala povolení daleko hůř, přesto teď řádově srovnatelné kusy Česko opět dokončuje. Jednak jde o dálnici D3 od Českých Budějovic až po Kaplici, tedy skoro na rakouské hranice – 28 kilometrů. V podstatě dokončená by měla být i dálnice D4 od Prahy až po Písek, dodělává se 32 kilometrů jižně od Příbrami.
K tomu se přičte i 21 kilometrů D55 od Otrokovic po Bzenec a na dalších třech dálnicích po jednom úseku.
Rozpočet rekordní, zatím ale nejistý
Rekordní objemy umožňuje rekordní rozpočet na stavby dálnic, asi 70 miliard. Jenže to má háček – u 30 miliard se zatím neví, odkud se vezmou. „Tu možnost si tedy ani nepřipouštím, ale pokud by se to stalo, byl by to velký problém,“ připouští Mátl.
„Žádný takový otazník neexistuje. Všechny stavby, které běží, samozřejmě dokončíme. To rozhodnutí padne ve chvíli, kdy bude jasné, které řešení je pro Českou republiku nejvýhodnější,“ uklidňuje ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Možností je několik, náklady se ale liší. Zatímco v korunách by si teď česká vláda půjčovala poměrně draho, na podzim podepsala i dohodu s Evropskou investiční bankou, která by měla nabídnout levnější financování. Přesný úrok ale zatím známý není.
