Opravy D1 skončí včas, tvrdí vládní poslanec. Podle Jurečky ale na úkor kvality

Nahrávám video

Na dálnici D1 jsou rozkopané poslední čtyři úseky mezi Mirošovicemi a Kývalkou, kde od roku 2013 probíhají rozsáhlé opravy. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámil jejich úplné zprovoznění počátkem října a podle předsedy dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) tomu tak bude. Člen podvýboru a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka si tím však není jistý. Varoval před kvapnou a nekvalitní prací i před tím, že v příštích letech nebude na dopravu dost peněz. O dopravních stavbách diskutovali poslanci v Událostech, komentářích.

Modernizace 161 kilometrů dálnice D1 začala v roce 2013 a skončit má letos. Dříve zněla z Ředitelství silnic a dálnic slova o úplném zprovoznění dálnice v letních měsících, nyní se počítá s prvním říjnovým víkendem – shodou okolností necelý týden před volbami. Podle Martina Kolovratníka to tak bude, po volbách už budou pokračovat jen dokončovací práce, které přímo neomezí provoz.

„Slib řidičům, že bude hotovo v plném profilu, nebudou tam žádná omezení, zúžení a podobně, tak zatím vše nasvědčuje tomu, že bude dodržen,“ uvedl. Zdůraznil, že stavební firmy k tomu mají i finanční motivaci. „Došlo k velké ambici dohodnout se s firmami na finančním vyrovnání, zkrátka na tom, že za rychlejší a včasný termín bude pro dodavatele finanční bonifikace – motiv být rychlejší,“ řekl Kolovratník.

Marian Jurečka zdůraznil, že na cestách mezi Poslaneckou sněmovnou a Přerovskem, kde žije, jezdí po D1 minimálně dvakrát týdně a nemá z nynějšího jejího stavu pocit, že by za tři měsíce měla být z Benešovska na Brněnsko průjezdná bez omezení.

„Nejsem si jist, jestli se to stihne. Byl bych velmi rád, aby to nebylo, jako když se končila pětiletka – že se to musí stůj co stůj k tomu datu dokončit. Chci, aby to nebylo na úkor bezpečnosti a kvality. U mostů je evidentní, že se to nestihne. Myslím, že po těch deseti letech už je jedno, jestli to bude v září, nebo v listopadu, ale ať to není na úkor kvalitní práce nebo bezpečnosti lidí, kteří by potom nějaké věci dodělávali až za provozu,“ poznamenal.

Volby každopádně mohou vést k výměně na postu ministra dopravy a možná i financí. Budoucí šéfové obou resortů se budou muset vyrovnat i s tím, že dopravní stavby, které by měly po dokončení velké opravy D1 následovat, významně zdraží kvůli dražšímu materiálu.

„Asi se budeme potýkat s tím, že v příštích letech bude problém stavby ufinancovat. Už dnes odborníci říkají, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který se plánuje na příští rok, nebude stačit na to, aby se mohly začít stavět nové úseky. Vypadá to, že bude stačit jenom na to, aby se pokračovalo v rozestavěných,“ avizoval Jurečka.

Podle Kolovratníka by měl mít Státní fond dopravní infrastruktury v příštím roce stejný rozpočet jako letos.

To však nestačí, míní Jurečka. Domnívá se, že by v příštím roce bylo potřeba 145 miliard korun, tedy asi o dvacet více, než je plánovaný rozpočet fondu. Vládu viní z toho, že dopravním stavbám ubrala v rámci peněz z evropského fondu obnovy. „Původně mělo jít z plánu obnovy více než 80 miliard korun na dopravní infrastrukturu. Nakonec to dopadlo tak, že je to necelá třetina. Na silniční nejde prakticky vůbec nic.“

Šéf dopravního podvýboru sněmovny ale upozornil, že existují ještě další zdroje pro výstavbu, jako je evropský program CEF, z nějž bude možné vyčerpat stovky miliard korun.

Podle Jurečky je ovšem potřeba v rozpočtu na dopravu počítat i s tím, že ne vše půjde na výstavbu. „Důležitá část dopravní infrastruktury je kvalitní údržba. Je důležité, aby zůstal zachován minimálně rozpočet přes 15 miliard korun,“ zdůraznil. Navíc je podle něj potřeba i vylepšovat to, co už stojí, zmínil se o výstavbě nových odpočívadel pro kamiony.

Martin Kolovratník připustil, že stavby dálnic by vlastně správně neměly nynější politickou reprezentaci vůbec trápit, protože již dávno mělo být vše hotové. Důvod, proč tomu tak není, je podle něj jasný – jsou příliš složité zákony, které svazují přípravu staveb.

„Je to příklad D1 u Přerova, kde jsme ve fázi stavebního povolování, je tam neskutečné množství odvolání, podnětů od občanů a příprava stavby stále vázne,“ poznamenal. Nynější Poslanecká sněmovna schválila liniový zákon, který by to měl trochu vylepšit. „Začíná teď působit. Ale přirovnám to k parníku – když si řekneme, že nějakým směrem zatočíme, tak to ještě pár let trvá, než směr změníme,“ avizoval poslanec vládního ANO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 26 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.