Kdo přišel o práci kvůli koronaviru, může najít nové uplatnění. Vláda chce udržet a rozhýbat dopravní stavby

2 minuty
Události: Více peněz na dopravní stavby
Zdroj: ČT24

Těžce poškozenou českou ekonomiku by měly rozhýbat také dopravní stavby. Plánuje to tak alespoň vláda. Rozpočet na ně chce ještě letos zvednout o 6,5 miliardy. Státní organizace už začaly chystat tendry na všechny stavby, na které letos mohou získat povolení.

Z poloprázdného staveniště na dálnici D1 u Hvězdonic odcházeli minulé úterý poslední dělníci. „Je velmi pravděpodobné, že se některé stavby pozastaví. Neříkám, že se úplně zakonzervují, ale je velmi pravděpodobné, že jejich zprovoznění a dokončení se zpozdí,“ uvedl tehdy generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. 

Koronavirová opatření část dopravních staveb silně omezila. Kvůli odchodu cizinců a dalším výpadkům zůstala ani ne polovina dělníků. Práce se ale nezastavily všude.

Například dálnice D1 u Humpolce je jedním z mála stavenišť v Česku, kde se jede původním tempem. Firma sem stáhla dělníky z jiných staveb, které nejsou tak důležité, a tak tady má stále okolo dvou set pracovníků. 

Potvrzuje to i projektový manažer stavby na D1 Michal Vozdecký. „Tady se prakticky pracuje naplno.“ A ukazuje, že zde dělníci aktuálně odstranili cementobetonový kryt a pracují na odvodnění.

Mátl nyní zdůrazňuje, že pro ŘSD je klíčové stavět. „Ta ekonomika se nevzpamatuje, když se nebude stavět.“ 

Čekání na nové pracovníky

Udržet průmysl a zaměstnanost díky dopravním stavbám, to je i plán vlády. „Proto v době, kdy je zle, navyšujeme státní investice. Budou potřebovat zakázky, budou potřebovat dohnat ztráty,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).  

Ve stavebnictví pracovali v posledních letech z velké části cizinci. Nyní je dělníků málo. „Možná ten chybějící zbytek lidí najdeme mezi nezaměstnanými, kteří možná budou odpadat z jiných oborů. V té maximalistické variantě by to mohlo být 30 až 40 tisíc lidí,“ odhadl místopředseda Sdružení pro výstavbu silnic Michal Jurka.

Zhoršení na trhu práce připouští i Havlíček. „Celá řada lidí je v karanténě nebo jsou prostě v režimu útlumu, ty firmy se je snaží chránit, ale ta doba skončí.“ 

Podobně jako u Humpolce by to už od čtvrtka mělo vypadat i u Velkého Beranova. Hlavní práce na tom, aby se nově vyčleněné peníze využily, se zatím ale rozjíždí v kancelářích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...