Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Většina je přitom určena na dva nové jaderné bloky. Plán počítá s Dukovany i Temelínem. Pro příští vlády není dokument závazný – premiér Andrej Babiš (ANO) ho považuje za vizi, kam v budoucnu investovat.
Vláda zveřejnila investiční plán do roku 2050 za 8 bilionů. Podle ODS tipuje jako ve Sportce
Události ČT: Vláda představila investiční plán Česka do roku 2050 (zdroj: ČT24)
Vládní plán řadí dopravu i průmysl mezi investiční strategické oblasti. Mezi další patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost.
Dohromady plán obsahuje projekty v hodnotě asi osm bilionů korun, které by měly vzniknout do roku 2050.
„Zmapování jednoznačně ukázalo, že potřeba veřejných investic významně převyšuje jak finanční možnosti, tak absorpční kapacitu České republiky,“ uvádí dokument. Podle materiálu tak bude nezbytné projekty uvedené v plánu ještě vytypovat a vytvořit metodiku takového výběru.
Investiční akce ministerstev jsou v investičním plánu vyčísleny na 3,98 bilionu korun a akce hrazené z dotací na 4,02 bilionu korun. Objem peněz je přitom podle dokumentu součet investičních výdajů, které by dané ministerstvo chtělo proinvestovat samo nebo přes podřízené organizace.
„Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze,“ uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny Babiš. Investiční plán by měl sloužit nejenom vládě, ale také krajům, obcím a také případným investorům, kteří by se zajímali o projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Jednotlivé projekty by měly být zapsané ve veřejně přístupné databázi.
Plán bude sloužit v rámci vyjednávání příštího rozpočtového období evropských peněz 2021–2027, kde bojujeme hlavně za kohezi, tedy investice. Myslím, že jsme dobře připraveni a můžeme ukázat Evropě konkrétní projekty.
Plán se bude vyvíjet. Piráti namítají, že na velkou část projektů se nikdy nedostane
„Babiš po více než roce utajování konečně představil svůj plánovaný národní investiční plán, který se na první pohled může tvářit poměrně ambiciózně. Opak je však pravdou. Jedná se totiž o pouhý seznam potenciálních investic, kterému chybí jasná metodika, pravidla, konkrétní harmonogram a především prioritizace jednotlivých projektů,“ kritizují vládní dokument Piráti.
Největším nedostatkem podle nich je, že není vůbec zajištěno reálné financování projektů v hodnotě osm bilionů korun. „Již dnes je jasné, že na velkou část projektů se nikdy nedostane,“ podotkli.
„Jsem zklamaný z toho, že jde o nedodělek. Chybí tam dvě nejdůležitější části - z čeho se to bude platit a jaká bude priorita projektů. To co jsme dnes dostali představeno je jen soupis projektů, které by si ministerstva, kraje, úřady přály realizovat,“ uvedl Mikuláš Ferjenčík /Piráti/ místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Dokument upozorňuje na to, že ze shromážděných investic budou v budoucnu vybrány projekty, které budou označeny za strategické. Nutnou podmínkou pro takové označení bude velikost projektu, a to minimálně 50 milionů korun a u dopravních staveb 300 milionů korun. Další podmínkou bude minimálně pětiletý dopad takového projektu. Investice by také měla podporovat základní funkce státu.
„Projekty splňující charakteristiky strategických investic budou následně konfrontovány s prioritami České republiky, neboli budou vybírány takové, jež zapadají do strategických oblastí určených v návaznosti na Teze Hospodářské strategie České republiky,“ uvádí dokument. Národní hospodářskou strategii v současnosti zpracovává ministerstvo průmyslu a měla by obsahovat vedle Národního investičního plánu i Národní inovační strategii, strategii pro Digitální Česko a další.
Materiál upozorňuje na to, že seznam investic se bude postupně upravovat a zpřesňovat. „Bude to živý dokument, lidé se budou moci zúčastnit veřejné konzultace,“ vysvětlil koncept ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Poprvé historicky se mají obyvatele možnosti podívat na to, co stát chystá,“ dodal.
„Je důležité, že se budeme dívat trochu jinak i na strukturování dlouhodobých investic. Nesmírně důležitých je těch následujících deset let, kdy je to relativně přesnější. Co je za rokem 2030, je o něco více vize či ambice. To se může měnit v širším pásmu,“ uvedl šéf resortu průmyslu a obchodu.
„Bude oslovena veřejnost, ta se bude moci vyjadřovat k jednotlivým investicím, bude webový portál, bude e-mailová adresa, abychom si i s občany mohli vyměňovat informace o jejich názoru, jaké investice se budou realizovat v jejich kraji,“ přiblížila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Železnice, jaderné bloky, policejní auta i opravy nemocnic či ambasád
Na dopravní projekty by mělo do roku 2050 směřovat kolem 6,2 bilionu korun. Polovina by podle vlády měla být využita už do roku 2030. Větší část peněz by měla směřovat na železnici. Prioritou vlády jsou vedle modernizace a rozšiřování stávajících tratí především vysokorychlostní tratě. Ta největší by měla vést z Prahy přes Brno do Ostravy. Plán počítá i opravami nádražních budov.
U dálnic je pro vládu prioritou dostavba stávající dálniční sítě. Velká část investic je určena také na silnice první třídy a obchvaty. U očekávaných investic naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, ačkoliv v úvodní části vláda projekt označuje jako možnost rozšíření dopravních a vodohospodářských možností v zemi.
Z plánovaných investičních akcí ministerstva průmyslu a obchodu za celkem 423,5 miliardy korun tvoří převážnou většinu výdaje na nové jaderné bloky. Plán počítá se dvěma za 300 miliard. Jeden se má začít stavět v roce 2029 v Dukovanech, druhý zatím bez určení data zahájení stavby v Temelíně. Mezi další investice s garantem resortu má patřit třeba úprava krajiny a způsobu výroby elektřiny v Ústeckém kraji po ukončení těžby hnědého uhlí za 32,7 miliardy korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj má určeno 333,3 miliardy korun. Zhruba 70 procent je zamýšleno na projekty financované z národních dotací, 30 procent má jít na akce hrazené z evropských dotací. Z projektů financovaných z národních dotací má být 76 miliard korun na rozvoj regionů. Sem patří 20 tisíc kilometrů místních komunikací, 4200 sportovišť uvnitř i mimo areálů škol a tisíc rekonstruovaných veřejných budov.
Dalších 66 miliard je plánováno na výstavbu 48 tisíc standardně vybavených bytů v bytovém fondu obcí, 33 miliard korun má jít na výstavbu 24 tisíc bytů v bytovém fondu obcí určených pro nízko a středněpříjmové skupiny.
Do zdravotnictví chce vládní investiční plán dát 163 miliard korun. Na konkrétní projekty, většinou fakultních a psychiatrických nemocnic, je vymezeno 73,35 miliardy korun. Dalších 90 miliard by mělo jít obecně na zastaralé budovy a přístroje po roce 2031.
Ve kterých oblastech se počítá s největším podílem investic
Ministerstvo životního prostředí chce ze 110 miliard korun dát 46,4 miliardy na energetické úspory a zateplení budov. Dalších 12 miliard má jít na kanalizace a čistírny odpadních vod, téměř deset miliard chce resort investovat do nových vodních prvků a na podporu biodiverzity.
Ministerstvo vnitra navrhuje investice za 47,6 miliardy korun, nejvíce nákladů, 8,8 miliardy korun, má jít na obměnu vozového parku policie. Dalších 18 miliard by mělo jít na rozvoj digitalizace ministerstva.
Na investice v oblasti školství by podle plánu mělo jít zhruba 46,3 miliardy korun. Přibližně polovina by měla jít na investiční dotace pro veřejné vysoké školy. Na regionální úrovni by se mělo investovat do rekonstrukcí a vybavení mateřských, základních i středních škol. V případě mateřských a základních škol předpokládá plán také potřebu navýšení kapacity.
Do projektů, které jsou různě spjaté s kulturou, uměním a zábavou, do roku 2050 stát vloží
prostřednictvím ministerstva kultury skoro 20 miliard korun. Další miliardy by do obnovy památek či výstavby nových objektů měly jít přes kraje a města. Plán uvádí novostavbu Národní knihovny, kterou vláda v roce 2008 zavrhla a dala přednost dostavbě depozitáře v Hostivaři, výstavbu nového kulturního centra v Českých Budějovicích nebo obnovu Invalidovny.
Ministerstvo spravedlnosti by chtělo v následujících letech proinvestovat 12,9 miliardy korun. Počítá především s rozšiřováním ubytovacích kapacit věznic či s rekonstrukcí soudních budov. Dvě největší investice, které se týkají výstavby, zahrnují vybudování Justičního areálu v Ústí nad Labem a stavbu nové věznice. Další 2,3 miliardy korun má jít do digitalizace justice.
Česká diplomacie by měla potřebovat 4,1 miliardy korun. Pět šestin nákladů je určeno na rekonstrukce a stavby zastupitelských úřadů ve světě. Největší částka připadá na renovaci velvyslanectví v Berlíně. Na ni by mělo jít 727 milionů korun. Dalších 723 milionů korun je určeno na nákup nové budovy pro stálé zastoupení Česka v Bruselu. Nákupy budov, jejich stavby a rekonstrukce plánuje ministerstvo také v Kyjevě, ve Varšavě, v Moskvě, ve Washingtonu, v Canbeře, v Soulu a v Addis Abebě.
Některé z projektů v dokumentu ale nemají konkrétní časový plán. Týká se to například výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej v Praze. Některým pak chybí i místo – třeba rychlobruslařské ledové arény Martiny Sáblíkové. Investice do obrany pak v plánu ze strategických důvodů vůbec nejsou.
Šéf ODS kritizuje cifry
„Předseda vlády hází různými čísly. Připadá mi, že je tipuje náhodně, jako ve Sportce. Všichni si přece pamatují, když se mluvilo o investičním plánu za 3,5 bilionu, za pět bilionů, teď už jsme na osmi bilionech. S realitou to už vůbec nemá nic společného,“ reagoval na premiérův rozhovor předseda ODS Petr Fiala. Babiš loni uváděl, že plán obsahuje 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun do roku 2030, v listopadu mluvil o 20 tisících projektech za pět bilionů do roku 2050.
Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) nelze mluvit o investičním plánu, který by Česko někam posunul. „Skutečný plán by musel obsahovat harmonogram realizace, zdroj financování, prioritizaci, zodpovědnou instituci…“ napsala na Twitteru.
Chybějící plán financování projektů kritizoval i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „‚Národní investiční plán‘, který není podpořen realistickým plánem financování, je jenom seznamem zbožných přání a nemá ani hodnotu papíru, na kterém je vytištěn. Opravdu má vláda právo se domnívat, že většina lidí nepřemýšlí?“ uvedl na sociální síti.
„Nejde o plán, je to jen jakýsi seznam,“ vytýká také předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). „Jediné, co je z toho vidět, tak je investiční zanedbanost, nebo kolik finančních prostředků by stát potřeboval na všechny priority,“ doplnil.
Člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) vnímá investiční plán hlavně z toho úhlu, že se konečně dostal na papír. „Debata by měla dostat věcnější podobu,“ poznamenal.
Europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák (STAN) ovšem nemá velká očekávání ohledně uskutečnění investic v plánu a celý návrh komentoval ironicky. „Andrej Babiš na poslední chvíli píše Ježíškovi. Aspoň takhle na mě souhrn přání známých jako ‚Národní investiční plán‘ působí. V posledních letech ale dost zlobil, takže bych si od toho moc nesliboval,“ napsal na Twitteru.
Sdružení místních samospráv kritizuje způsob projednávání investičního plánu. Stěžuje si, že nedostalo příležitost se k němu vyjádřit, přestože má za úkol dávat připomínky k vládním návrhům s dopadům na samosprávu.
ČSSD opět oprašuje bankovní daň. Dobrovolný fond biliony nepřinese, obává se Hamáček
Nad financováním projektů se ale pozastavil i Babišův koaliční partner – sociální demokracie. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka je pro zaplacení projektů potřeba zdanit velké zahraniční firmy.
Jsem rád, že poprvé vznikl takový ucelený seznam priorit či investic.
„Podle sociální demokracie je potřeba, aby velké zahraniční firmy, které v Česku vytvářejí velké zisky a odvádějí je do zahraničí, část zisku ponechaly v České republice, a mohlo tak být investováno do českých občanů,“ uvedl šéf sociální demokracie. Za první vlaštovku považuje digitální daň a další na řadě může být bankovní daň, poznamenal. Sociální demokracie ji zahrne do předvolebního programu.
Andrej Babiš sice odkazuje na investiční fond, kam by měly přispívat banky, ten ale podle Hamáčka nebude na plány za biliony korun stačit. „Přinese maximálně pár jednotek miliard, my se ale musíme bavit o bilionech korun,“ míní Hamáček.
Také podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jde spíše o seznam než plán. „Protože plán znamená, že jsou tam nějaké priority, harmonogram a také výčet toho, kde se na to vezme,“ řekla před pondělním zasedáním vlády.
Za své ministerstvo považuje za důležité dva návrhy související se stárnutím populace a s demografickým vývojem. Maláčová požaduje, aby se stát zavázal, že bude každý rok investovat do desítek tisíc startovacích bytů. Zároveň podle ní bude důležité zhruba do roku 2030 postavit domovy pro seniory s přibližně 12 tisíci až 15 tisíci dodatečnými místy.
Babiš si od plánu slibuje přehlednost
Za hlavní přínos národního investičního plánu považuje premiér to, že se o všech plánovaných investicích bude vědět. Nyní tomu tak podle něj není. Jako příklad uvedl „objev“ pozapomenuté myšlenky na vznik nového traumacentra v Praze, když se ministerstvo zdravotnictví zabývalo otázkou, zda by byla v metropoli potřeba nová nemocnice.
„Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že nová nemocnice v Praze není potřeba. Ale následně jsem zjistil, že na Královských Vinohradech máme projekt traumacentra z roku 2009, o kterém nevěděl ani ministr, ani já. To je jen důkaz toho, že stát situaci nemá zmapovanou,“ řekl Babiš deníku.
Opoziční pobídky
O národním investičním plánu se začalo hovořit již za první Babišovy vlády. Loni na podzim premiér poprvé promluvil o jeho parametrech, tehdy však hovořil o tom, že obsahuje investice plánované do roku 2030. Mělo jít o 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun. Letos vyzývali opoziční poslanci z ODS a pirátské strany vládu opakovaně ke zveřejnění celého investičního plánu, ale dosud bezvýsledně.
V polovině dubna jim Babiš odmítl dokument poskytnout s argumentem, že jde o interní spis. „Národní investiční plán je moje myšlenka. A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože je to náš interní materiál,“ sdělil tehdy.
Na konci srpna podal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek dokonce správní žaloby, kterými se chtěl zveřejnění dokumentu domoci. „Cílem je transparentně seznámit starosty a další občany s tím, do čeho vláda hodlá investovat peníze daňových poplatníků,“ uvedl Michálek.
Pražský městský soud se ale věcí zatím nezabýval. Jak ostatně upozornila ČTK v době, kdy Michálek žaloby – směřující jednak vůči vládě, jednak vůči úřadu vlády – podal, Městský soud v Praze loni řešil správní žalobu v průměru 569 dnů. Bylo to nejdéle ze všech krajských soudů v Česku.