Finsko omezí počet víz vydávaných Rusům. Přednost budou mít lidé s rodinnými či pracovními důvody

Finsko sníží počet víz udělovaných občanům Ruska na desetinu současného počtu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na finského ministra zahraničí Pekku Haavista. Finsko je jedinou unijní zemí, která sousedí s Ruskem a doposud vůči němu nezpřísnila vízovou politiku.

Podle úterního vyjádření šéfa finské diplomacie Haavista ale finské ministerstvo zahraničí od 1. září sníží počet schůzek pro žadatele o vízum, což zákonitě povede k nižšímu počtu víz vydaných Rusům.

Zpravodajský server Yle uvedl, že v současné době se ve Finsku zpracovává zhruba tisíc žádostí o ruská víza denně. Od září by mohl být počet snížen na sto až dvě stě žádostí. Přednost mají mít lidé, kteří vízum potřebují z rodinných důvodů, kvůli práci či studiu. Omezení by se tak měla dotknout především turistických víz. 

Víza omezilo i Estonsko

Ke stejnému kroku přistoupilo minulý týden Estonsko, které s účinností od 18. srpna zakazuje vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě. 

Rusové se totiž kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který chce otázku plošného pozastavení víz otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.

„V době ruské agrese, jejíž deklarované hranice se stále posouvají, nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů,“ poznamenal. „Jde o naši bezpečnost, dlouhodobě se snažím o snížení vlivu a působení ruských tajných služeb na území EU,“ doplnil Lipavský s tím, že Česko jako první členský stát EU vydávání víz pro občany Ruska plošně pozastavil, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...