Je to největší skandál v historii této instituce, řekla Charanzová. Podle ní by měly v europarlamentu vzniknout větší kontroly

Nahrávám video
Hranice pro lobbing mezi europoslanci
Zdroj: ČT24

Otřáslo to celým Evropským parlamentem (EP), prohlásila v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně EP Dita Charanzová (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním korupce. „Je to největší skandál v historii této instituce,“ dodala s tím, že se nyní bude řešit, jaké kontrolní mechanismy nastavit do budoucna.

„Je to jediné téma, o kterém se všichni tady baví, vyvolává to celou řadu otázek – jak nastavit fungování této instituce tak, abychom zabránili podobným případům,“ uvedla Charanzová. 

Policie v pondělí pokračovala ve vyšetřování korupčního skandálu, který Evropským parlamentem otřásá od pátku, kdy několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce a zbavena všech funkcí v europarlamentu.

„Vede se velká debata o tom, že tito europoslanci – Kailisová i další, u kterých dochází ke kontrole počítačů, patří do frakce socialistů v Evropském parlamentu, jež se velmi vlažně postavila k rezoluci, která odsuzovala lidská práva v Kataru,“ podotkla Charanzová. Dodala, že celá řada jejích kolegů, kteří byli přítomni vyjednávaní tohoto usnesení, upozorňuje na to, že pozice socialistů byla „přinejmenším zvláštní“.

Někteří socialisté stáli při Kataru

„Změkčovali text a když jsme se zpětně dívali na vystoupení některých kolegů socialistů na plénu, včetně Kailisové, tak hovořili opačně než text, který parlament schválil. Hovořili o tom, že Katar by měl být jakýmsi vzorem v regionu, co se týče pracovněprávních podmínek, přitom všichni víme, k čemu docházelo při přípravách na fotbalové mistrovství, k úmrtí celé řady dělníků,“ podotkla Charanzová. 

Dodala, že parlament v pondělí přijal také rozhodnutí o tom, že nebude projednávat liberalizaci víz s Katarem. „V tuto chvíli jsou veškerá tato jednání zmražena,“ uvedla.

Zmínila, že se nyní europoslanci zabývají vlivem socialistické frakce na vyjednávání tohoto usnesení. „Na základě výsledků hlasování o usnesení, které odsuzuje situaci v Kataru, bylo vidět, že řada socialistických europoslanců toto usnesení nepodpořila. Tato politická skupina přitom patří k těm, která se velmi často zaobírá lidskoprávní problematikou – tím, jak jsou dodržována lidská práva ve třetích zemích.“ 

Charanzová dodala, že to vrhá špatné světlo nejen na socialistickou frakci, ale na celý parlament. „Je to největší korupční skandál v historii této instituce.“

Přístup třetích zemí do europarlamentu

Podotkla, že parlament má daná jasná pravidla, která se týkají například toho, s kým se poslanci scházejí – mají například registr lobbistů ze zemí EU. Vše se musí vykazovat. Otázkou, která se však podle ní nyní v parlamentu skloňuje, je přístup misí třetích zemí do Evropského parlamentu, jenž v současné době kontrolován není. „Očekáváme, že bude zaveden registr zástupců třetích zemí, kteří chodí do Evropského parlamentu,“ dodala. 

Poukázala rovněž na to, že europarlament má k dispozici i etickou komisi, která zkoumá přestupky. „Otázkou je, zda nezavést etický úřad, který by dohlížel na fungování všech evropských institucí,“ uvedla s tím, že návrhy se budou projednávat tento týden.  

Zdůraznila, že pokud se prokážou obvinění, jedná se o trestný čin. „Mohou být sebelepší pravidla, pokud se člověk rozhodne, že udělá trestný čin, tak ho udělá a žádná pravidla mu v tom nezabrání. Ale určitě jsou věci, které musíme zlepšit, musíme přicházet s novými pravidly tak, abychom zabránili vlivu třetích zemí na fungování evropských institucí,“ dodala.

Zmínila, že v europarlamentu jsou určité politické tlaky. „Tlaky tu jsou, existují takzvané skupiny přátel s Čínou, s různými zeměmi a je otázkou, jestli by tyto skupiny přátel neměly podléhat nějakému většímu dohledu.“ Podle Charanzové se rovněž bude projednávat, zda by neměly být více kontrolovány i cesty europoslanců.

„V tuto chvíli máme pravidelné delegační mise, ale paní Kailisová cestovala do Kataru poté, co bylo rozhodnuto, že nepojede oficiální delegace Evropského parlamentu.“ Charanzová podotkla, že je v současné době na stole celá řada otázek, které se měly řešit nejen v parlamentu, ale napříč evropskými institucemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
před 1 hhodinou

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 5 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 6 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 9 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 10 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
12. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...