Je to největší skandál v historii této instituce, řekla Charanzová. Podle ní by měly v europarlamentu vzniknout větší kontroly

25 minut
Hranice pro lobbing mezi europoslanci
Zdroj: ČT24

Otřáslo to celým Evropským parlamentem (EP), prohlásila v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně EP Dita Charanzová (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním korupce. „Je to největší skandál v historii této instituce,“ dodala s tím, že se nyní bude řešit, jaké kontrolní mechanismy nastavit do budoucna.

„Je to jediné téma, o kterém se všichni tady baví, vyvolává to celou řadu otázek – jak nastavit fungování této instituce tak, abychom zabránili podobným případům,“ uvedla Charanzová. 

Policie v pondělí pokračovala ve vyšetřování korupčního skandálu, který Evropským parlamentem otřásá od pátku, kdy několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce a zbavena všech funkcí v europarlamentu.

„Vede se velká debata o tom, že tito europoslanci – Kailisová i další, u kterých dochází ke kontrole počítačů, patří do frakce socialistů v Evropském parlamentu, jež se velmi vlažně postavila k rezoluci, která odsuzovala lidská práva v Kataru,“ podotkla Charanzová. Dodala, že celá řada jejích kolegů, kteří byli přítomni vyjednávaní tohoto usnesení, upozorňuje na to, že pozice socialistů byla „přinejmenším zvláštní“.

Někteří socialisté stáli při Kataru

„Změkčovali text a když jsme se zpětně dívali na vystoupení některých kolegů socialistů na plénu, včetně Kailisové, tak hovořili opačně než text, který parlament schválil. Hovořili o tom, že Katar by měl být jakýmsi vzorem v regionu, co se týče pracovněprávních podmínek, přitom všichni víme, k čemu docházelo při přípravách na fotbalové mistrovství, k úmrtí celé řady dělníků,“ podotkla Charanzová. 

Dodala, že parlament v pondělí přijal také rozhodnutí o tom, že nebude projednávat liberalizaci víz s Katarem. „V tuto chvíli jsou veškerá tato jednání zmražena,“ uvedla.

Zmínila, že se nyní europoslanci zabývají vlivem socialistické frakce na vyjednávání tohoto usnesení. „Na základě výsledků hlasování o usnesení, které odsuzuje situaci v Kataru, bylo vidět, že řada socialistických europoslanců toto usnesení nepodpořila. Tato politická skupina přitom patří k těm, která se velmi často zaobírá lidskoprávní problematikou – tím, jak jsou dodržována lidská práva ve třetích zemích.“ 

Charanzová dodala, že to vrhá špatné světlo nejen na socialistickou frakci, ale na celý parlament. „Je to největší korupční skandál v historii této instituce.“

Přístup třetích zemí do europarlamentu

Podotkla, že parlament má daná jasná pravidla, která se týkají například toho, s kým se poslanci scházejí – mají například registr lobbistů ze zemí EU. Vše se musí vykazovat. Otázkou, která se však podle ní nyní v parlamentu skloňuje, je přístup misí třetích zemí do Evropského parlamentu, jenž v současné době kontrolován není. „Očekáváme, že bude zaveden registr zástupců třetích zemí, kteří chodí do Evropského parlamentu,“ dodala. 

Poukázala rovněž na to, že europarlament má k dispozici i etickou komisi, která zkoumá přestupky. „Otázkou je, zda nezavést etický úřad, který by dohlížel na fungování všech evropských institucí,“ uvedla s tím, že návrhy se budou projednávat tento týden.  

Zdůraznila, že pokud se prokážou obvinění, jedná se o trestný čin. „Mohou být sebelepší pravidla, pokud se člověk rozhodne, že udělá trestný čin, tak ho udělá a žádná pravidla mu v tom nezabrání. Ale určitě jsou věci, které musíme zlepšit, musíme přicházet s novými pravidly tak, abychom zabránili vlivu třetích zemí na fungování evropských institucí,“ dodala.

Zmínila, že v europarlamentu jsou určité politické tlaky. „Tlaky tu jsou, existují takzvané skupiny přátel s Čínou, s různými zeměmi a je otázkou, jestli by tyto skupiny přátel neměly podléhat nějakému většímu dohledu.“ Podle Charanzové se rovněž bude projednávat, zda by neměly být více kontrolovány i cesty europoslanců.

„V tuto chvíli máme pravidelné delegační mise, ale paní Kailisová cestovala do Kataru poté, co bylo rozhodnuto, že nepojede oficiální delegace Evropského parlamentu.“ Charanzová podotkla, že je v současné době na stole celá řada otázek, které se měly řešit nejen v parlamentu, ale napříč evropskými institucemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...