V Česku dosud obdrželo víza 222 847 ukrajinských uprchlíků. Od úterý získávají víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Na cizinecké policii se zatím nahlásilo už téměř 120 tisíc Ukrajinců, informovalo ministerstvo vnitra. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vládě předloží materiál pro zjednodušení zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny, ti by pečovali hlavně o běžence. Uznávání kvalifikací řeší bruselské úřady jednotně na úrovni EU.
Vnitro vydalo už přes 220 tisíc speciálních víz. Zdravotníci z Ukrajiny by se mohli snáz zapojit
Ministr zdravotnictví ve čtvrtek jednal s eurokomisařkou pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Stellou Kyriakidesovou. Eurokomisařka doplnila, že Komise připravuje řešení platné pro všechny státy.
„Za mimořádné situace je třeba přijímat mimořádná řešení,“ uvedla. Podle Válka je třeba dostat ukrajinské odborníky, lékaře i další zdravotníky do systému co nejdříve. V řádu dní by podle něj mohli začít pomáhat s péčí o ukrajinské uprchlíky, například na UA pointech. Ti, kteří budou chtít absolvovat vzdělávací kurzy, mohou nastoupit na akreditovaná pracoviště a pracovat pod dozorem. Pokud budou chtít v zemi zůstat, projdou standardním procesem uznávání odborného vzdělání.
Podle Válka se řeší krátkodobá strategie na příští tři měsíce a pak dlouhodobá na jeden rok, po který uprchlíkům platí vízum strpění. V současné době mohou zdravotníky bez aprobačních zkoušek přijmout jen zdravotnická zařízení akreditovaná pro vzdělávání na tříměsíční stáže, které lze prodloužit až na tři roky.
Povinná očkování
S eurokomisařkou diskutoval také o očkování uprchlíků. Řeč šla o povinné dětské vakcinaci i ochraně před covidem-19. „Tento problém vyřešíme v řádu týdnů. Není to ale problém, že bychom nebyli schopni očkovat,“ dodal Válek. Nedostatek vakcín pro české děti podle něj nehrozí.
Povinná dětská očkování má podle odhadů asi polovina uprchlíků z Ukrajiny, očkováno proti covidu-19 je pak méně než třicet procent běženců. Sdělil to předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Vychází ze zkušenosti z některých regionů, například z Libereckého kraje. „Připravujeme aktualizaci doporučení k očkování ukrajinských osob u nás, ve spolupráci s praktiky pro děti a také epidemiology. Nestandardní schémata pro nestandardní dobu,“ napsal na Twitteru Chlíbek.
Na úrovni celé EU se řeší také získání zdravotnické dokumentace uprchlíků z Ukrajiny. Eurokomisařka Kyriakidesová také uvedla, že je v celé Unii připraveno deset tisíc lůžek pro nemocné, kteří potřebují akutní zdravotní péči. „Některé převozy už proběhly a další budou v brzké době pokračovat,“ řekla. Česko vyzvala, aby této možnosti využilo, pokud by byl tuzemský zdravotní systém pod příliš velkým tlakem.
Válek doplnil, že Česko přijalo asi 25 onkologicky nemocných dětí, o které pečují zdravotníci Fakultní nemocnice v Motole. Péči o ně je ale podle něj třeba řešit dlouhodobě, třeba i po skončení války. Na Ukrajině totiž nefunguje česká obdoba veřejného zdravotního pojištění.
U české cizinecké policie se dosud zaregistrovalo 119 768 uprchlíků z Ukrajiny. Ve středu se nahlásilo 2925 lidí, speciální víza jich dostalo 5031.
Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je podstatně vyšší. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jich do Česka za měsíc války dorazilo téměř 300 tisíc. Asi polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Anastasia přišla do Česka s dcerou a několika dalšími ženami z rodiny. Nyní se vyrovnává se dvěma zásadními životními změnani – hned poté, co se stala matkou, se stala uprchlíkem. První výročí v životě malé Kariny tak mladá rodina mohla oslavit pouze na dálku – přes mobil.
Události: Anastasia uprchla z Ukrajiny s novorozenou dcerou (zdroj: ČT24)
Přístup k pojištění i vzdělání
Lidé prchající před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území Česka až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. Všichni uprchlíci s vízem ke strpění mohou už také využít on-line aplikaci k vyřízení humanitární dávky, informovalo na Twitteru Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dodalo, že v on-line aplikaci bude možné po 11. dubnu žádat také o příspěvek pro solidární domácnosti za ubytování běženců, ten schválila vláda ve středu.
Domácnosti, které uprchlíky ubytují bezplatně, mohou tak získat tři tisíce korun na osobu, maximálně však 12 tisíc za měsíc. „Chceme takto podpořit domácnosti, které pomáhají v této těžké situaci,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Dočasnou ochranu, zdravotní péči, práci bez pracovního povolení, sociální zajištění či vzdělání zaručuje válečným uprchlíkům takzvaný lex Ukrajina. Začal platit v pondělí. Od tohoto týdne tak mohou váleční uprchlíci získat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb a pořízení základního vybavení pro začátek života v Česku. Na podporu má nárok každý příchozí, a to za měsíc, kdy vízum dostal. V případě potřeby o dávku bude možné žádat i opakovaně, ale nejvýš dalších pět měsíců.
Před humanitární dávkou vyplácely úřady práce utečencům dávku mimořádné okamžité pomoci. Mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková uvedla, že úředníci dostali 111 tisíc žádostí. Tvořily se fronty. Nápor pokračoval i tento týden po zavedení nové humanitární podpory. Vyřizování má urychlit a úřadům ulevit právě aplikace, kterou ministerstvo spustilo v pilotním provozu v pondělí. První den ji mohli využít jen lidé, kteří vízum získali do 4. března. Jurečka v pondělí večer oznámil, že o dávku přes aplikaci požádalo dvanáct set lidí. Od úterý se přes webový formulář mohli hlásit příchozí s vízem, které ministerstvo vnitra udělilo do 8. března.
Pražské zastupitelstvo ve čtvrtek rozhodlo, že magistrát poskytne jednotlivým pražským radnicím na pomoc pro ukrajinské uprchlíky zhruba 106 milionů korun. Peníze dostanou za každého uprchlíka a rovněž za každé lůžko zřízené v nouzovém ubytování v tělocvičnách a na dalších místech. Město zároveň přidá ke státnímu příspěvku 250 korun na ubytování dalších 140 korun ze svého rozpočtu. Další pomoc magistrát poskytne dobrovolným hasičům, kterým na jejich náklady s uprchlickou krizí přispěje souhrnnou částkou 485 tisíc korun.
Ambulance pro ukrajinské děti
Kvůli nárůstu dětských pacientů vznikne v Dětské nemocnici Brno ambulance pro ukrajinské děti, začne fungovat od pondělí. Nemocnice od začátku války koncem února vyšetřila víc než tři sta ukrajinských dětí, přes dvacet dětí hospitalizovala.
Nemocnice chce v pátek dokončit přípravy ambulance a od pondělí ji otevřít. Bude v pavilonu H v areálu v Černých Polích. „Dosud jsme provedli 334 vyšetření ukrajinských dětí. Nejčastějšími problémy jsou respirační nemoci. Máme 23 dětí hospitalizovaných, nejčastěji jsou tam střevní problémy,“ řekla mluvčí Fakultní nemocnice Brno, pod kterou dětská nemocnice spadá, Veronika Plachá.
Podle ní však kromě zdravotního stavu klasické ambulance v poslední době zaznamenaly nárůst administrativních úkonů v souvislosti s všeobecnými kontrolami a potvrzením bezinfenkčnosti, kterou ukrajinské děti potřebují kvůli nástupu do škol a školek. „Aby běžné ambulance nebyly tolik zatížené administrativními úkony, bude od pondělí fungovat samostatná ambulance pro ukrajinské děti,“ řekla Plachá. Ambulance bude přístupná od 7:00 do 15:00.
Omezené kapacity ve školkách
Už nyní se však řeší místa ve školce pro ukrajinské děti. Získat je bude problematičtější než v základní škole. Mateřinky mají totiž zaplněnější kapacitu. Průměrná obsazenost třídy ve školce je zhruba 21,5 dítěte, zatímco v základní škole 19,3. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství.
Nejvyšší možná kapacita třídy může být podle předpisů v mateřské škole 28 dětí, v základní 34. Tento počet ve třídě nesmějí školy překročit ani při zvýšení své dosavadní kapacity, o které mohou kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny požádat bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu.
Zápis českých dětí do základních škol bude v dubnu, do školek v první polovině května. Pro běžence z Ukrajiny se uskuteční až od 1. června do 15. července.
Kvůli nedostatku míst ve školkách chce pro ukrajinské předškoláky ministerstvo práce podpořit vznik dětských adaptačních skupin. Plánuje na ně uvolnit 300 až 400 milionů korun. Dotační program pro obce, kraje, neziskové organizace či státní instituce by se mohl spustit v polovině dubna. Na rozšíření nynějších dětských skupin či založení nových je možné získat evropské peníze z Národního plánu obnovy, počítá se s částkou 2,7 miliardy korun.
Místo ve školách
Problematické se jeví i zařazení ukrajinských dětí do škol. Od začátku války se jen na jihu Moravy registrovalo více než osmnáct tisíc lidí. Je mezi nimi tolik dětí školního věku, že by naplnily celý jeden ročník ve školách v kraji. Vedení kraje tak nyní hledá kapacity i způsoby, jak dětem umožnit pokračování školní docházky.
„Počet zatím registrovaných uprchlíků už má nyní stejný efekt jako příchod celého jednoho populačního ročníku do školství. A to lze předpokládat, že řada uprchlíků se zatím vzhledem k bezvízovému styku neregistrovala. Bude tak problém odhadnout kapacity na příští školní rok. Kromě míst ve školách potřebujeme i lidi, kteří nám jako učitelé pomohou situaci zvládnout,“ říká náměstek hejtmana pro vzdělávání Jiří Nantl (ODS).
Podle informací, které krajský úřad shromáždil, by sice teoreticky jihomoravské školy dokázaly všechny žáky a studenty pojmout, problém je, že volné kapacity jsou často na jiných místech, než kde jsou uprchlíci ubytovaní. Více než polovina v kraji registrovaných utečenců z Ukrajiny momentálně bydlí v Brně, kapacity jsou ale volné v jiných částech kraje. Nabídka míst ve školách by měla navíc odpovídat i možnému pracovnímu uplatnění pro rodiče těchto dětí, ve většině případů jde spíš o matky. Podle údajů od samotných škol je v kraji 8860 míst na prvním stupni a 4800 míst na druhém stupni základních škol.
„Zcela ale chybí kapacity v mateřských školách, klíčovým opatřením bude vznik adaptačních skupin, na jejich financování připravuje dotační program ministerstvo školství. V základních školách, kam by spadala asi největší část dětí, přicházejí v úvahu různá řešení, od navyšování počtu míst ve třídách až po zřizování nových tříd,“ uvedl Nantl s tím, že kraj momentálně všechny možnosti prověřuje.