Belgická ministryně zahraničí čelí výzvám k rezignaci. Udělila víza ruským a íránským delegacím

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.

Lahbibová čelí kritice mimo jiné za to, že víza ruským a íránským diplomatům schválila krátce poté, co byl z íránského vězení propuštěn belgický humanitární pracovník Olivier Vandecasteele. Toho Teherán odsoudil za špionáž. Belgická vláda za něj vyměnila diplomata, který byl v Belgii shledán vinným z pokusu o bombový útok na setkání íránských exulantů ve Francii.

Na „bruselském městském summitu“, který se uskutečnil minulý týden, se sešli starostové z více než 300 měst, včetně Bruselu, Bogoty, Kyjeva a Teheránu. Akce se zúčastnili také členové Evropské komise a Evropského parlamentu, měli diskutovat o výzvách, kterým města čelí.

Belgický státní tajemník pro vnější vztahy a zahraniční obchod Pascal Smet v neděli kvůli této plně hrazené cestě rezignoval. „Našli jsme e-mail, z něhož vyplývá, že má kancelář souhlasila s úhradou životních nákladů vedoucích delegací z Teheránu a Kazaně. Nyní žádám organizátory, společnost Metropolis, aby je uhradili,“ uvedl Smet na nedělní tiskové konferenci. Dodal, že o e-mailu nevěděl a chybu podle něj udělal jeden z jeho zaměstnanců.

Belgicko-íránská zákonodárkyně Darya Safaiová z opoziční Nové vlámské aliance (N-VA) uvedla, že strana žádá rezignaci Lahbibové. „Potřebujeme ministryni, která přijme svou zodpovědnost,“ řekla Safaiová. „Nevyřešená otázka zní, proč souhlasila s udělením těchto víz? Proč po propuštění Oliviera Vandecasteela souhlasí s tím, aby do Bruselu přijeli teroristé? A proč musí být jméno Belgie vždy pošpiněno zahraničními vztahy, které nedokáže kontrolovat?“ dodala.

Ministerstvo zahraničních věcí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo. Belgičtí zákonodárci se k projednání této záležitosti sejdou 21. června.

Cesta na Krym

Lahbibová odcestovala na okupovaný poloostrov Krym v červenci 2021, aby zde podle svých slov natočila dokumentární film. Později belgickým médiím řekla, že na cestu použila ruské vízum. Území, které Rusko obsadilo v roce 2014, je mezinárodně uznávané jako součást ukrajinského území.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničních věcí Oleg Nikolenko tehdy na kontroverzi reagoval na své facebookové stránce. Zdůraznil postoj Kyjeva k návštěvě Krymu přes Rusko. „Návštěva dočasně okupovaného Krymského poloostrova je povolena pouze v případě, že následuje z pevninské části Ukrajiny. Vstup z území Ruské federace je nezákonný,“ uvedl.

Zjištění zhoršilo vztahy mezi Bruselem a Kyjevem krátce po nástupu Lahbibové do čela belgické diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 15 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled