Expremiér Cameron se vrací do britské vlády, povede diplomacii

Nahrávám video

Bývalý premiér David Cameron se stal novým britským ministrem zahraničí. Do funkce ho v rámci obměny kabinetu jmenoval ministerský předseda Rishi Sunak. Cameron, který britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016, se postu ministra zahraničí ujímá po Jamesovi Cleverlym. Ten stane v čele resortu vnitra, z nějž Sunak odvolal Suellu Bravermanovou. Svou rezignaci krátce nato ohlásila ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová, kterou v čele resortu střídá dosavadní ministr zdravotnictví Steve Barclay.

„Před námi je řada znepokojivých mezinárodních výzev, včetně války na Ukrajině a krize na Blízkém východě,“ uvedl Cameron krátce po svém jmenování do funkce na síti X.

Doufá, že jeho zkušenosti z minulosti přispějí k tomu, že Sunakovi pomůže s řešením klíčových úkolů v zahraniční politice. „I když jsem v posledních sedmi letech nebyl v první linii politiky, doufám, že moje zkušenost lídra konzervativců po jedenáct let a premiéra po šest let mi usnadní pomoc premiérovi při řešení těchto životně důležitých výzev,“ napsal Cameron.

Zpravodajský server britské BBC označil Cameronův návrat do vlády za překvapivý. Tento politik britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016 a na premiérskou funkci rezignoval poté, co v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie zvítězili stoupenci brexitu. Podle BBC Sunak doufá, že jeho krok učiní vládu viditelnější a že změní politickou atmosféru.

Z opozice však už zaznívá ostrá kritika vládní rošády. „David Cameron byl katastrofální premiér. Toto je poslední zoufalé zalapání po dechu vlády, která zcela postrádá talent a myšlenky. Uprostřed mezinárodní krize si Sunak vybral nevoleného zkrachovalce z minulosti, který před členy parlamentu ani nemůže skládat účty,“ napsal na X labouristický stínový ministr zahraničí David Lammy.

Naopak bývalá premiérka Theresa Mayová, která byla v Cameronově vládě ministryní vnitra, jmenování expremiéra ministrem zahraničí uvítala. „Jeho obrovská zkušenost na mezinárodní scéně bude neocenitelná v této době velké nejistoty v našem světě,“ napsala na X Mayová, která je nyní poslankyní.

Bravermanová kritizovala londýnskou policii kvůli propalestinským demonstracím

Cameron v čele britské diplomacie nahradí Cleverlyho, který vystřídá ministryni vnitra Bravermanovou. Dosavadní ministryně byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny.

Před několika dny psala v článku v deníku The Times psala o „propalestinských davech“ a obvinila policii, že při postupu na demonstracích uplatňuje „dvojitý standard“ a toleruje to, že demonstranti podporující Palestinu porušují zákon. Později podle BBC vyšlo najevo, že Downing Street článek neschválila.

„Pracovat jako ministryně vnitra bylo největší ctí, jaké se mi v životě dostalo,“ řekla Bravermanová a dodala, že se dále vyjádří, „až na to přijde čas“.

Cleverly krátce po vydání oficiálního potvrzení o jmenování do funkce ministra vnitra řekl, že jeho cíl „je jasný – chránit lidi v této zemi“.

Suella Bravermanová
Zdroj: Toby Melville/Reuters

Bravermanová by mohla v čele strany nahradit Sunaka

Agentura DPA o Bravermanové píše jako o nadějné kandidátce na šéfku britských konzervativců v případě, že strana v parlamentních volbách naplánovaných na příští rok prohraje. To se očekává, konzervativci v průzkumech za labouristy výrazně zaostávají.

Objevují se spekulace, že kritikou na adresu londýnské policie a dalšími pravicově populistickými výroky si Bravermanová připravovala pozici jako kandidátka pravicového křídla Konzervativní strany.

Bravermanová působila jako ministryně vnitra ve vládě Liz Trussové od loňského září do října, z postu ale musela odejít kvůli tomu, že ze soukromého e-mailu v rozporu s předpisy poslala oficiální dokument. Do funkce ji ale o několik dnů později znovu jmenoval Sunak, který se postu britského ministerského předsedy ujal po rezignaci Trussové.

Odpoledne ohlásila rezignaci na funkci také britská ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová. „Domnívám se, že je nyní vhodný čas pro odchod z vlády,“ uvedla v dopise adresovaném Sunakovi, jehož úřad demisi také zveřejnil.

Coffeyová dosud zastávala několik ministerských funkcí; byla ministryní zdravotnictví a vicepremiérkou ve vládě Trussové a předtím ve vládě Borise Johnsona ministryní práce. Sunak jí poděkoval za „oddanou službu“. Podle agentury Reuters už Sunak novým ministrem životního prostředí jmenoval dosavadního šéfa resortu zdravotnictví Stevea Barclaye.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 6 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 8 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.