Expremiér Cameron se vrací do britské vlády, povede diplomacii

Nahrávám video

Bývalý premiér David Cameron se stal novým britským ministrem zahraničí. Do funkce ho v rámci obměny kabinetu jmenoval ministerský předseda Rishi Sunak. Cameron, který britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016, se postu ministra zahraničí ujímá po Jamesovi Cleverlym. Ten stane v čele resortu vnitra, z nějž Sunak odvolal Suellu Bravermanovou. Svou rezignaci krátce nato ohlásila ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová, kterou v čele resortu střídá dosavadní ministr zdravotnictví Steve Barclay.

„Před námi je řada znepokojivých mezinárodních výzev, včetně války na Ukrajině a krize na Blízkém východě,“ uvedl Cameron krátce po svém jmenování do funkce na síti X.

Doufá, že jeho zkušenosti z minulosti přispějí k tomu, že Sunakovi pomůže s řešením klíčových úkolů v zahraniční politice. „I když jsem v posledních sedmi letech nebyl v první linii politiky, doufám, že moje zkušenost lídra konzervativců po jedenáct let a premiéra po šest let mi usnadní pomoc premiérovi při řešení těchto životně důležitých výzev,“ napsal Cameron.

Zpravodajský server britské BBC označil Cameronův návrat do vlády za překvapivý. Tento politik britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016 a na premiérskou funkci rezignoval poté, co v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie zvítězili stoupenci brexitu. Podle BBC Sunak doufá, že jeho krok učiní vládu viditelnější a že změní politickou atmosféru.

Z opozice však už zaznívá ostrá kritika vládní rošády. „David Cameron byl katastrofální premiér. Toto je poslední zoufalé zalapání po dechu vlády, která zcela postrádá talent a myšlenky. Uprostřed mezinárodní krize si Sunak vybral nevoleného zkrachovalce z minulosti, který před členy parlamentu ani nemůže skládat účty,“ napsal na X labouristický stínový ministr zahraničí David Lammy.

Naopak bývalá premiérka Theresa Mayová, která byla v Cameronově vládě ministryní vnitra, jmenování expremiéra ministrem zahraničí uvítala. „Jeho obrovská zkušenost na mezinárodní scéně bude neocenitelná v této době velké nejistoty v našem světě,“ napsala na X Mayová, která je nyní poslankyní.

Bravermanová kritizovala londýnskou policii kvůli propalestinským demonstracím

Cameron v čele britské diplomacie nahradí Cleverlyho, který vystřídá ministryni vnitra Bravermanovou. Dosavadní ministryně byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny.

Před několika dny psala v článku v deníku The Times psala o „propalestinských davech“ a obvinila policii, že při postupu na demonstracích uplatňuje „dvojitý standard“ a toleruje to, že demonstranti podporující Palestinu porušují zákon. Později podle BBC vyšlo najevo, že Downing Street článek neschválila.

„Pracovat jako ministryně vnitra bylo největší ctí, jaké se mi v životě dostalo,“ řekla Bravermanová a dodala, že se dále vyjádří, „až na to přijde čas“.

Cleverly krátce po vydání oficiálního potvrzení o jmenování do funkce ministra vnitra řekl, že jeho cíl „je jasný – chránit lidi v této zemi“.

Suella Bravermanová
Zdroj: Toby Melville/Reuters

Bravermanová by mohla v čele strany nahradit Sunaka

Agentura DPA o Bravermanové píše jako o nadějné kandidátce na šéfku britských konzervativců v případě, že strana v parlamentních volbách naplánovaných na příští rok prohraje. To se očekává, konzervativci v průzkumech za labouristy výrazně zaostávají.

Objevují se spekulace, že kritikou na adresu londýnské policie a dalšími pravicově populistickými výroky si Bravermanová připravovala pozici jako kandidátka pravicového křídla Konzervativní strany.

Bravermanová působila jako ministryně vnitra ve vládě Liz Trussové od loňského září do října, z postu ale musela odejít kvůli tomu, že ze soukromého e-mailu v rozporu s předpisy poslala oficiální dokument. Do funkce ji ale o několik dnů později znovu jmenoval Sunak, který se postu britského ministerského předsedy ujal po rezignaci Trussové.

Odpoledne ohlásila rezignaci na funkci také britská ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová. „Domnívám se, že je nyní vhodný čas pro odchod z vlády,“ uvedla v dopise adresovaném Sunakovi, jehož úřad demisi také zveřejnil.

Coffeyová dosud zastávala několik ministerských funkcí; byla ministryní zdravotnictví a vicepremiérkou ve vládě Trussové a předtím ve vládě Borise Johnsona ministryní práce. Sunak jí poděkoval za „oddanou službu“. Podle agentury Reuters už Sunak novým ministrem životního prostředí jmenoval dosavadního šéfa resortu zdravotnictví Stevea Barclaye.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 7 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 10 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 11 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 12 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.