Pithart: Brexit způsobil Cameron. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit

56 minut
Petr Pithart, Petr Kopecký a Václav Bělohradský v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

V úterý má dolní komora britského parlamentu rozhodnout o brexitové dohodě, kterou s Unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou raději odložila. Český expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL ) se obává důsledků, například obnovení napětí v Irsku. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského je neetické, že se Brusel snaží Britům odchod ztížit. Oponoval mu politolog Petr Kopecký, podle nějž Unie učinila maximum ústupků.

„Ukazuje se, jak je obtížné vystoupit po tolika letech z takového svazku. To si ale Britové měli uvědomit. Ti, kteří hlasovali pro brexit, asi mysleli na cokoliv jiného, jenom ne na předivo vztahů, které vzniklo. Vůbec si neuvědomovali tu složitost,“ okomentoval politické trápení, jímž Velká Británie a s ní celý kontinent prochází, bývalý český premiér Pithart.

„Měl si to uvědomit David Cameron (bývalý britský ministerský předseda – pozn. red.), který celý brexit vymyslel proto, aby si udělal pořádek v řadách vlastní strany,“ zkritizoval Pithart exšéfa britských konzervativců, který ovšem vedl kampaň za setrvání země v Unii.

„Odhadl to špatně. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit,“ poznamenal snad v jisté nadsázce křesťanskodemokratický politik. „Způsobil katastrofu, která zatím nemá konec,“ argumentoval Pithart, který se kloní k názoru, že se nakonec dohodu nepodaří schválit.

Nejspornějším bodem britského odcházení z Unie je irská pojistka, která řeší otázku hranic mezi unijním Irskem a britským Severním Irskem. Mnozí se obávají, že brexit by mohl znovu rozdmýchat staleté násilí, které ostrov zachvátilo naposledy v druhé polovině minulého století.

„V severozápadním konci Unie hrozí, že hranice může znovu obnovit napětí mezi katolickými a protestantskými Iry,“ povzdechl si Pithart. To podle něj upomíná na prvotní motiv vzniku Evropské unie. „Byl to strach z toho, že se obnoví konflikty, války. To jsme my neprožili,“ upozornil na odvěkou nenávist mezi evropskými národy, již se v rámci společenství daří tlumit.

Zastrašovací politika

Politiku, kterou Brusel k brexitu zaujal, Pithart chápe jako „zastrašovací“, mající odradit další země, a to i ty ze střední Evropy, od vystoupení z Unie. Zda je taková politika správná, se podle bývalého předsedy Senátu ukáže až podle toho, zda bude v tomto svém cíli úspěšná.

Jestliže je jednota Evropské unie postavena na strachu, že odchod by byl složitý, pak se Evropská unie minula svým cílem, jímž je demokratická důvěra a sdílená svrchovanost.
Václav Bělohradský
filosof a sociolog

„Odchod by měl být stejně vstřícný a demokratický jako příchod,“ sdělil svůj názor Václav Bělohradský. V Otázkách Václava Moravce řekl, že kontinent je Británii vděčný za to, co Evropskou unii naučila, třeba smysl pro instituce či pragmatický přístup k politice.

„Považuji za nevděčné a v jistém smyslu i v rozporu s demokratickou etikou ztěžovat někomu odchod. Měli bychom maximálně usnadnit odchod Velké Británie,“ apeloval na evropské společenství. „Politika strachu je vždycky špatná,“ míní filosof a sociolog Bělohradský. 

Politolog Kopecký: Mayová chce předčasné volby

Politolog Petr Kopecký z univerzity v nizozemském Leidenu upozornil, že i Evropská unie udělala v rámci vyjednávání o brexitu řadu ústupků. Soudí, že „udělala maximum“. „Ale tak, aby to na veřejnosti nebylo úplně vidět,“ poznamenal. „Klíčovou roli hraje irská vláda, která má bytostný zájem na tom, aby se situace v Severním Irsku odchodem Británie nevyhrotila,“ konstatoval.

Kopecký zdůraznil, že „nejstrašnějším“ scénářem pro Brity je, že Unii opustí bez dohody. Theresa Mayová se proto snaží vytvořit krizovou situaci a tím donutit ke schválení dohody část labouristické strany i nejeuroskeptičtěji smýšlející spolustraníky. Ti se bojí, aby dohoda nekonzervovala status quo, který se bude nazývat „brexit“.

„Je šance, že možná část labouristické strany odchod podpoří výměnou za předčasné volby. To je zájem Jeremyho Corbyna,“ čte politolog strategii šéfa opozičních labouristů. Domnívá se, že i Mayová se o tento výsledek snaží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Charkov utrpěl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé, dalších sedmnáct osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti.
06:51Aktualizovánopřed 10 mminutami

Čína podle Trumpa souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin

Čínský prezident Si Ťin-pching souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin do Spojených států, řekl v pátek americký prezident Donald Trump. Uvedl také, že se ještě nerozhodl, zda zavede další sankce proti Rusku, které zvažuje americký Senát. Dále dodal, že brzy rozhodne o příštím šéfovi centrální banky a pečlivě zváží, zda omezit vládní zakázky miliardáři Elonu Muskovi.
před 36 mminutami

„Rozhodli se s tím nic nedělat.“ Oběti groomingových gangů si stěžují na nezájem

Oběti takzvaných groomingových gangů ve Velké Británii si stěžují na nedostatečný zájem policie a úřadů o jejich případy. Vadí jim, že je řada pachatelů stále na svobodě. Groomingové gangy opakovaně a dlouhodobě znásilňují emocionálně zmanipulované oběti. „Existoval záměr bagatelizovat tento druh zločinů. Byl tam strach z obvinění z islamofobie a vytváření sociálních nepokojů,“ uvedla bývalá policejní vyšetřovatelka v Manchesteru Maggie Oliverová.
před 51 mminutami

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 1 hhodinou

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 8 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 9 hhodinami

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Rusko zasáhlo především Kyjev a regiony na západě Ukrajiny. Zraněných jsou desítky, mezi nimi i záchranáři. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Začal soud o žhářských útocích na majetek spojený s britským premiérem

V Londýně začal soud s muži obviněnými z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Minulý měsíc někdo ve stejnou dobu zapálil auto, které politik vlastnil, nebo vchod domu, kde bydlel dřív, než se odstěhoval do premiérské Downing Street číslo 10. Všichni tři obvinění pocházejí z Ukrajiny a podle obhájce vinu popírají. Policie případ šetří jako terorismus a řeší i možnou ruskou stopu.
před 11 hhodinami
Načítání...