Počet dní s extrémními vedry se od osmdesátých let zdvojnásobil. Teploty nad 50 stupňů jsou stále častější

Tempo zvyšování teplot stále zrychluje, ukazuje nová analýza globálních světových dat. Čím dál větší část planety zažívá stále častěji vyšší než padesátistupňová vedra.

Počet dní s extrémními vedry, kdy teploty šplhají nad 50 stupňů Celsia, se od 80. let minulého století zdvojnásobil. Takto horké dny také zažívají lidé na více místech planety než dříve. Vyplývá to z analýzy, kterou sestavila stanice BBC. „Tento vzestup lze stoprocentně přisoudit spalování fosilních paliv,“ komentovala výsledky klimatoložka Friederike Ottová z univerzity v Oxfordu.

Podle dat BBC se mezi lety 1980 a 2009 každý rok vyskytlo v průměru čtrnáct dní, kdy teplota někde na světě překročila 50 stupňů. V letech 2010 až 2019 už takto horkých dní bylo v průměru šestadvacet ročně.

Tropická vedra se objevují i v Kanadě

Ukazuje se také, že vzhledem ke globálnímu oteplování se extrémní horka objevují i tam, kde to dříve nebylo běžné. Nejvíce se s vysokými teplotami potýkají obyvatelé ze států na Blízkém východě, v Perském zálivu a v Africe; letošní léto ale ukázalo, že teplotní extrémy se nevyhýbají ani Evropě či Severní Americe. V Kanadě teploměry letos vystoupaly až k hodnotě 49,6 stupně, v Itálii naměřili 48,8 stupně.

„Musíme jednat rychle. Čím rychleji snížíme emise, tím lépe pro nás,“ uvedla klimatoložka Sihan Li z univerzity v Oxfordu. „Pokud budou emise a liknavost pokračovat, tak se extrémní horka budou zhoršovat a stanou se častějšími.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...