Kuvajt strana 2 z 2

Před třiceti lety začala válka v Perském zálivu. Rychlý přesun vojsk a blesková akce tehdy vedly k obsazení Kuvajtu iráckou armádou. Během tří dnů, mezi 2. až 4. srpnem 1990, vjelo a přiletělo do této malé země kolem sto tisíc iráckých vojáků a Bagdád následně prohlásil Kuvajt za svoji provincii. Agresi okamžitě odsoudila OSN i většina zemí, které vyzvaly iráckého vůdce Saddáma Husajna ke stažení vojsk. Husajn to ale odmítl. Reakce ze strany světového společenství na sebe nenechala dlouho čekat. Konflikt odstartoval válku, která skončila porážkou Iráku.

Začátek první války v Perském zálivu. Událost, která v mnohém definovala přištích 30 let na Blízkém východě. Podívejte se, jak se situace vyvíjela v prvním dnu invaze a jak o tom tehdy informoval zpravodaj Československé televize Zdeněk Velíšek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Uplynulo třicet let od doby, kdy vojenské síly iráckého vůdce Saddáma Husajna vtrhly 2. srpna 1990 do blízkovýchodního emirátu Kuvajt a spustily tak řetězec událostí, který vedl k válce v Perském zálivu. Konflikt v blízkovýchodním regionu vyvolal mezinárodní pozdvižení, odsoudila ho Rada OSN a zapojilo se do něj bezmála 690 tisíc vojáků z 34 zemí včetně Československa.

Když se nový koronavirus začal šířit za hranice Číny, zněly předpovědi virologů a epidemiologů varovně: nejvíce ohroženou zemí světa se měl stát Tchaj-wan. Přesto má na začátku března méně případů než Kuvajt nebo Spojené státy.

Počet obětí koronaviru v íránském městě Kom stoupl z dvanácti na padesát. Uvádí to polooficiální agentura ILNA. Státní média nadále informují o dvanácti obětech. Čína jich oznámila dalších sto padesát. Celkem už tak v pevninské části země podlehlo nákaze 2592 lidí. První případy zaznamenaly Bahrajn, Kuvajt a Afghánistán.

Ochranka amerického velvyslanectví v Bagdádu ve středu zasahovala proti stovkám Iráčanů, kteří před objektem začali pálit americké vlajky. Pokračovali tak v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. Spojené státy kvůli protestům pošlou do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) má příští rok v plánu zúčastnit se fóra k uctění památky obětí holocaustu v Izraeli či vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Několikrát jej čeká také zasedání Evropské rady v Bruselu. Prezident Miloš Zeman se zúčastní například oslav 75 let od konce války v květnu v Moskvě nebo prezidentského summitu zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na podzim v Polsku. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se vydá do Indie, Kuvajtu, jedná i o dalších cestách mimo evropský kontinent.

Poprvé v historii vystoupí PKF – Prague Filharmonia na prestižní scéně v Kuvajtu a vyjede také na turné s proslulým německým pěvcem Jonasem Kaufmannem. Filharmonici představili své hlavní zahraniční projekty na nadcházející sezonu, ze které vypadlo turné v Číně. To odřekla druhá strana po sporu s pražským magistrátem.

Do armády vstupoval ještě na druhé straně barikády – v dobách Varšavské smlouvy. Po politických změnách v zemi a vstupu do NATO se generál Petr Pavel za dvacet let vypracoval do nejvyššího vedení Severoatlantické aliance. A česká armáda podle dnes už bývalého náčelníka generálního štábu ve výslužbě, generála Petra Pavla, po dvaceti letech v Alianci patří k těm nejlepším.

Mladá Saúdka, která požádala o azyl v Kanadě, uvedla, že jí útěk od rodiny stál „za riziko“, aby mohla žít nezávislejší život. „Neměla jsem co ztratit,“ řekla osmnáctiletá Rahaf kanadskému listu Toronto Star. Teenagerka, která už se těší, až si najde práci a začne žít „normální život“, odstranila ze svého příjmení „Kunúnová“ poté, co ji rodina odmítla. Nyní je tak jen Mohammedová.

Saúdskoarabská dívka, která před několika dny utekla od své rodiny do thajského Bangkoku, získala od OSN status uprchlice. Osmnáctiletá Rahaf Kunúnová se obává, že by ji doma zabili, protože se zřekla islámu. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) požádal australskou vládu, aby zvážila přesídlení Kunúnové do své země.

Osmnáctiletá Saúdka se obává deportace z Thajska do Kuvajtu, kde na ni čeká její rodina. Teenagerka je přesvědčená, že ji příbuzní zabijí. Zabarikádovala se proto v hotelovém pokoji v tranzitní zóně na letišti v Bangkoku a odmítla nastoupit do letadla, jak jí nařídily thajské úřady. Šéf thajského imigračního úřadu ale později oznámil, že dívka poslána do Kuvajtu nebude a dostane dočasné povolení k pobytu v zemi. Mladá žena již pokoj opustila. Případ vyvolal znepokojení u lidskoprávních aktivistů.

Americký prezident Donald Trump má ambiciózní vizi: USA jednají s představiteli osmi arabských zemí o vzniku protiteroristické a protiíránské aliance, jež by zajistila bezpečnost Blízkého východu. Podle expertů je však uskutečnění plánu nepravděpodobné. Arabské státy rozděluje celá řada politických a ideologických sporů. Jednou z aktuálních překážek je i blokáda Kataru. Pokud by „arabské NATO“ vzniklo, nejsilnější armádu by měl jednoznačně Egypt, nejvyšší výdaje na obranu pak Saúdská Arábie.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil cestu, při níž se snaží urovnat roztržku mezi svým spojencem Katarem a sousedními státy. Jako první navštívil Saúdskou Arábii, která společně se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem v červnu přerušila s Katarem diplomatické styky a uvalila na něj sankce. Jedním z požadavků je i uzavření turecké vojenské základny v zemi.