Před ambasádou USA v Bagdádu znovu hořely vlajky. Američané posílají do oblasti stovky vojáků

Ochranka amerického velvyslanectví v Bagdádu ve středu zasahovala proti stovkám Iráčanů, kteří před objektem začali pálit americké vlajky. Pokračovali tak v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. Spojené státy kvůli protestům pošlou do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat.

V úterý se dav krátce dostal do recepce amerického areálu v Bagdádu, samotnou budovu velvyslanectví ale neohrozil. Účastníci demonstrace pak oznámili, že protest bude pokračovat, a před velvyslanectvím, které je nejrozlehlejším zastupitelským úřadem USA ve světě, postavili asi padesát stanů.

Ve středu začali protestující znovu pálit americké vlajky a ochranka ambasády proti nim použila slzný plyn. Na místo přijely sanitky i policejní posily, které pomáhaly udržet kordon kolem velvyslanectví.

Během odpoledne se nakonec protestující z okolí velvyslanectví stáhli. Reagovali tak na výzvu organizátorů protestů, místních šíitských milic, uvedla agentura Reuters s odvoláním na iráckou armádu.

„Všichni protestující se stáhli, složili stany a ukončili protest. Irácké bezpečnostní složky mají plně pod kontrolou bezpečnost v okolí (americké) ambasády (v Bagdádu),“ uvedla irácká armáda v prohlášení. Katarská televize Al-Džazíra ale tvrdí, že část demonstrantů se přesunula na druhou stranu řeky Tigris, kde chce v protestu pokračovat.

Velvyslanectví je v nejpřísněji střežené zóně Bagdádu, kterou iráčtí vojáci uzavřeli a na vstupech obnovili prohlídky. Americká ambasáda oznámila, že až do odvolání přerušila veškeré konzulární služby, a vyzvala americké občany, aby na velvyslanectví nechodili.

Členové amerických bezpečnostních sil na střeše ambasády USA v Bagdádu (archivní foto)
Zdroj: Thaier Al-Sudani/Reuters

Za protesty stojí šíitské milice

Mezi demonstranty byli hlavně členové milicí zvaných Lidové mobilizační síly (PMF), které zastřešují mnoho ozbrojených skupin. Většina z nich je šíitská, ale v některých působí i sunnité, křesťané nebo jezídové. Právě PMF, které jsou součástí irácké armády, vyzvaly účastníky protestu, aby se rozešli. Podle Reuters zareagovaly PMF na úterní vládní požadavek stáhnout protestující z blízkosti velvyslanectví.

Nejradikálnější ze skupin podléhající PMF, Katáib Hizballáh, kterou podporuje Írán a na niž mířil americký nálet, protest zhodnotila jako velký úspěch. „Přišli jsme až k americkému velvyslanectví, to nikdo předtím neudělal. Teď je to na parlamentu,“ řekl její mluvčí.

Skupina požaduje odchod Američanů ze země. „Zavřete americké velvyslanectví v Bagdádu,“ stálo na jejích transparentech. Někteří demonstranti popsali zeď i okna komplexu nápisem Zavřeno jménem odboje. 

USA vyšlou stovky vojáků

V reakci na úterní násilnosti v Bagdádu se Spojené státy rozhodly neprodleně poslat do oblasti dalších 750 vojáků. Ministr obrany Mark Esper povolil přesun pěšího praporu z jednotky okamžité reakce 82. výsadkové divize. Kromě toho mají být další síly rychlé reakce připraveny k přesunu v příštích dnech.

Nejmenovaný americký představitel médiím sdělil, že na Blízký východ by mohlo zamířit až čtyři tisíce amerických vojáků. USA podle něj do Kuvajtu už poslaly 500 vojáků, odkud se „velmi pravděpodobně“ přesunou do Iráku, a další vojáci by je mohli následovat v nejbližších dnech.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo nicméně televizi Fox News tyto informace jednoznačně nepotvrdil. Uvedl jen, že USA hodlají zajistit, aby na místě měly dostatečné síly, aby byly s to čelit Íránu.

Protesty před americkým velvyslanectvím v Bagdádu
Zdroj: Thaier Al-Sudani/Reuters

Když budeme chtít, zaútočíme přímo, zní z Teheránu

USA nedělní nálet označují za odvetu za páteční raketový útok na iráckou vojenskou základnu, kde působí i Američané a kde jeden americký civilista přišel o život. USA z tohoto útoku viní milice Katáib Hizballáh podporované Íránem.

Americký prezident Donald Trump úterní protest v Bagdádu připsal Íránu a řekl, že Teherán za útok na velvyslanectví draze zaplatí.

Teherán obvinění odmítá, íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí Spojené státy za nálety na Katáib Hizballáh kritizoval. K Trumpovu obvinění prohlásil, že kdyby se Írán „rozhodl zaútočit na jakoukoli zemi, udělal by to přímo“.

Teherán si předvolal švýcarského chargé d'affaires v Íránu, který zastupuje americké zájmy, aby mu tlumočil protest proti údajnému válečnému štvaní ze strany USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled