Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil cestu, při níž se snaží urovnat roztržku mezi svým spojencem Katarem a sousedními státy. Jako první navštívil Saúdskou Arábii, která společně se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem v červnu přerušila s Katarem diplomatické styky a uvalila na něj sankce. Jedním z požadavků je i uzavření turecké vojenské základny v zemi.
V Saúdské Arábii bylo setkání formální, ale věcné. Turecký prezident s králem Salmánem jednali o boji proti terorismu a jeho financování. Právě kvůli tomu jeho země společně s dalšími státy Perského zálivu ukončila diplomatické styky se sousedním Katarem.
„Od samotného začátku usilovně pracujeme na urovnání krize a budeme tak činit až do konce, abychom se vyhnuli problémům mezi těmito bratry, které jsou urážlivé a trvalé,“ podotkl Erdogan. Přátelské bylo pak jeho setkání s kuvajtským emírem.
Arabské země po Kataru také chtějí, aby přerušil kontakty s Íránem. Vypnout by podle nich měl i vlivnou televizi Al-Džazíra a nechybí ani požadavek na uzavření turecké základny, kterou země v emirátu má.
Základna se ale spíše rozroste o dalších několik stovek vojáků, jejichž vyslání schválil turecký parlament minulý měsíc.
„Erdogan se snaží ukázat to, že podporuje katarskou pozici. Zároveň se ale snaží hrát roli zprostředkovatele. Saudské Arábii, Spojeným arabským emirátům a dalším může říct: Katar přežil, zvládne to i do budoucna a Turecko ho bude podporovat. Proto je ve vašem zájmu deeskalovat napětí a najít řešení této krize,“ uvedl katarský docent politologie a mezinárodních vztahů Samer S. Shehata.
Výsledky kuvajtských a saúdských rozhovorů zatím nejsou známé. Erdogan ale už dříve avizoval, že se bude snažit hrát na notu hospodářské spolupráce. Právě vzájemný obchod totiž blokádou významně utrpěl. „Jak už jsem řekl dříve, politické konflikty jsou jen dočasné, ale ekonomické vazby přetrvají mnohem déle,“ zdůraznil turecký prezident.
Katar obvinění z podpory terorismu odmítá. Krok arabských zemí označil za zásah do své suverenity. Jeho silným spojencem jsou kromě Turecka i Spojené státy, s nimiž nedávno podepsal dohodu o boji proti financování terorismu.
Vše odstartoval možný kyberútok
Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.
Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“.
Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři a obvinění odmítá. Americké úřady podle CNN podezřívají z kyberútoku Rusy.
Podle některých analytiků se zemím Perského zálivu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje za hlavního rivala v regionu. Letos na jaře Katar zrušil moratorium na těžbu v obřím nalezišti zemního plynu v Perském zálivu, které leží v jeho a íránských teritoriálních vodách.
Bývalý britský protektorát Katar je nejbohatší stát světa díky zásobám ropy a zemního plynu. Je to absolutistická arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního, jehož rodina vládne od poloviny 19. století. Parlament v zemi neexistuje.
Etničtí Arabové tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci, zejména z Indie, Íránu či Pákistánu. Celkem 93 procent obyvatel vyznává islám, kolem pěti procent křesťanství. Muslimové jsou většinově sunnité, šíitů zde žije ale přes 30 procent.
Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice al-Džazíra. V občanské válce v Sýrii emirát podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusra, která je napojená na Al-Káidu.
