Šestice arabských zemí přerušila diplomatické styky s Katarem. Zastavují i letecké a námořní spojení. Podle Egypta, Saúdské Arábie, Bahrajnu, Libye, Spojených arabských emirátů a Malediv podporuje Katar teroristické skupiny napojené na Írán a destabilizuje celý region. Jak je možné, že země, které jsou často samy obviňovány z podpory teroristů, obviňují ze stejné věci Katar? Podle arabisty Petra Pelikána jde v této diplomatické rozmíšce především o souboj ideologií.
Krize kolem Kataru? Jde hlavně o souboj ideologií, říká arabista Pelikán
6 minut
Arabista Petr Pelikán: Jde o souboj ideologií
Je Katar hnízdem podpory islamistického terorismu?
Záleží na tom, čemu budeme říkat islamistický terorismus. Katar je skutečně velice zajímavá země. Deset až patnáct let je – naprosto v nepoměru ke svému významu, ať už velikostně, nebo mocensky – prakticky všude. Hostí jednání mezi opozicí a vládou ze Súdánu, dodává zbraně do Libye, přestěhovalo se tam sídlo Hamasu a tak dále. Cokoliv se děje, je tam Katar. Neřekl bych přímo, že podporuje terorismus, ale dělá politiku na všechny strany a všude má dobré přátele, včetně stran, které se tu více, tu méně označují za teroristické.
Takže i v Saúdské Arábii a v Íránu?
Takže i v Saúdské Arábii a Íránu, ano.
Znamená to, že teď něco selhalo?
Nebo naopak. Katar dělá velmi chytrou politiku a mě by zajímalo, jestli je to koníček tamního emíra, nebo jestli je tam nějaká skupinka ve vládě, která se rozhodla, že z Kataru udělá maličkou, ale významnou zemi. Těžko říct.
Jak mohou některé země, o kterých se také ve veřejném prostoru píše, že jsou podporovatelé terorismu, kritizovat někoho jiného, že podporuje terorismus?
Na to nezbývá než říci, že je to zajímavé.
A proč to je tedy? Jde tam o úplně něco jiného? V tomto smyslu si asi všechny ty země nemají co vyčítat, jestli vám dobře rozumím?
No, myslím si, že nemají. Spousta konfliktů, které probíhají na Blízkém východě, bych hodnotil jako konflikt a soupeření, zástupnou válku mezi Saúdskou Arábií a Íránem.
Válku o co, o vliv v celém regionu?
My jsme zvyklí, že chceme vidět ropu, zemní plyn, maximálně vliv, ale zapomínáme, že tyhle země pořád mají nějakou ideologii, takže já bych úplně neodbíhal od toho, že je to zápas o ideologii.
Tedy zda převáží sunnité či šíité?
Ano, sunnité, šíité, arabský element, perský element.
Nebo je to ještě složitější?
Je to komplikovanější, ale můžeme říkat sunnité, šíité, Arabové, Íránci.
Proč souboj ideologií? Jenom proto, že jedna bude silnější?
Nesnažte se za vším hledat úplně logické motivace. Když si baníkovci domluví, že místo, aby se šli kochat fotbalem, někde se radši poperou, proč vlastně? Proč? Těžko říct. A tady to taky docela funguje.
Chtěl jsem se samozřejmě ptát na ropu, protože ty ceny zareagovaly. Vystoupaly nahoru, ale pak ještě v průběhu dne spadly dolů. To je doklad toho, co říkáte, že ekonomické zájmy za tím vůbec nemusí být?
Vždycky bývám podiven, když slyším, že středoevropské měny v důsledku negativního resentimentu na tokijské burze poklesly o 3,5 procenta. Nechápu to. Takže zřejmě někde byl nějaký resentiment negativní, a pak zase pozitivní. A Katar tím, že má dva miliony obyvatel, tak je mu ve skutečnosti úplně jedno, jestli ropa a zemní plyn půjde o trošku nahoru nebo o trošku dolů. Mají i dlouhodobé kontrakty, protože vyvážejí zejména do Japonska a do Koreje, takže nejsou závislí na té části světa, o kterou my se zajímáme – Evropa, Západ.
Čili z Evropy na to můžeme nahlížet tak, že tam probíhá souboj ideologií, který pro nás není nějak významný? Nebo to může být kvůli podpoře terorismu pro Evropu problém?
Ono to vždycky má víc příčin, ale doporučoval bych nezanedbávat ty ideologie.
