Dusno v Perském zálivu. Sedm zemí už přerušilo styk s Katarem

6 minut
Některé arabské země chtějí izolovat Katar kvůli údajné podpoře terorismu
Zdroj: ČT24

Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a poté také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda oznámily přerušení diplomatických vztahů s Katarem. Katar podle nich podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu. Zmíněné země proto přerušují pozemní, letecké i námořní spojení. Spojené státy i Rusko věří, že konflikt neovlivní společný boj proti terorismu.

Maledivské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Male prosazuje politiku podpory míru a stability na Blízkém východě a rozhodlo se přidat k diplomatickým krokům vůči Kataru kvůli odporu „vůči činnostem, které povzbuzují terorismus a extremismus“.

Maledivy jsou ostrovní převážně sunnitský stát s více než 340 tisíci obyvateli. Nachází se v Indickém oceánu a také se potýká s islámským extremismem. V poměru k počtu obyvatel odchází z této země prakticky nejvíc lidí bojovat za radikály v zahraničí, uvedla agentura AP.

Rijád už nechal uzavřít hranici, přičemž krok vysvětlil potřebou „ochránit národní bezpečnost před hrozbami terorismu a extremismu“.

„Občanům Saúdské Arábie se zakazuje cestovat, pobývat nebo létat přes Katar. Na případný návrat mají 14 dní. Z bezpečnostních a preventivních důvodů se bohužel zároveň zakazuje občanům Kataru vstupovat nebo cestovat přes Saúdskoarabské království. I ti mají 14 dní na odchod ze země,“ sdělil Rijád.

Rijád zrušil licenci katarské televizi Al-Džazíra

Saúdská Arábie obvinila Katar, že podporuje extremisty a šíří prostřednictvím médií jejich ideologii. Jak napsala agentura Reuters, jednalo se o evidentní narážku na vlivnou katarskou televizi Al-Džazíra. Rijád také následně zavřel kanceláře Al-Džazíry na svém území a zrušil jí licenci. Dostupná už není ani katarská kabelová televize beIN Sports pro diváky ve Spojených arabských emirátech.

„Katar podporuje množství teroristických a sektářských skupin, které narušují stabilitu v regionu, včetně Muslimského bratrstva, Islámského státu a Al-Káidy,“ konstatovala saúdskoarabská státní tisková agentura SPA. Podle ní Katar rovněž financuje radikální skupiny napojené na šíitský Írán, který je regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.

Saúdové také vyloučili Katar z koalice bojující proti Húsiům v Jemenu – Dauhá podle nich podporuje kromě Islámského státu a Al-Káidy právě i jemenské rebely. Z tohoto důvodu přerušila kontakt s Katarem i mezinárodně uznávaná jemenská vláda.

„Praktiky Kataru, který spolupracuje s ozbrojenými povstalci podporovanými Íránem a podporuje extremistické skupiny, vyšly jasně najevo,“ konstatoval jemenský kabinet prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího.

Bahrajnské ministerstvo zahraničí uvedlo, že stáhne své diplomaty z Kataru do 48 hodin. Vyzvalo rovněž katarské diplomaty, aby opustili do dvou dnů Bahrajn.

Paradoxní je, že Katar nepodporuje příliš odlišné skupiny od těch, které podporuje Saúdská Arábie. Akorát je to jiný ideologický tábor. Saúdové podporují řadu salafistických a wahhábistických skupin, které dnes třeba bojují v Sýrii, zatímco Katar podporuje jiný proud islamistických hnutí, který má blízko k Muslimskému bratrstvu.
Břetislav Tureček
analytik

Aerolinky včetně Emirates ruší lety

Dubajská letecká společnost Emirates a aerolinky Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů už oznámily, že od úterý zruší veškeré své lety z a do Dauhá. Spojení s Katarem ruší také firmy Saudi Arabian Airlines, Air Arabia či FlyDubai a stejný postup se očekává i u dalších aerolinek, včetně bahrajnské společnosti Gulf Air a egyptské Egyptair. Katarské aerolinky Qatar Airways naopak ohlásily zrušení všech letů do Saúdské Arábie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ratingová agentura Moody's Investors Service vyjádřila obavu, že přerušení diplomatických vztahů by mohlo ovlivnit hodnocení úvěrové spolehlivosti Kataru, pokud dojde k narušení obchodní výměny a přílivu investic. 

Katar je stejně jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ceny ropy na světových trzích ztratily počáteční zisky a klesly o více než jedno procento. Ropný trh se začal obávat, že roztržka by mohla podkopat nedávno
uzavřenou globální dohodu o omezení těžby.

Bezprecedentní krok je zatím největší roztržkou mezi státy Perského zálivu, jež mají blízko k USA. Nedávno navštívil Saúdskou Arábii sám Donald Trump v rámci arabského summitu, kde vyzval muslimy ke sjednocení v rámci boje proti radikálům.

Jde o velmi velmi vyhrocenou krizi, jakou jsme na Blízkém východě, aspoň co se týče sunnitsko-arabských států, neviděli od roku 2014, kdy opět tyto státy dočasně přerušily diplomatické styky, v tuto chvíli je to ale podstatně složitější.
Jakub Szántó

Tillerson vyzývá k dialogu

Přímo na armádní základně v Kataru působí 10 tisíc amerických vojáků. V Bahrajnu pak má základnu americká pátá flotila, která hlídkuje v mořích v oblasti Blízkého východu. V jejím rámci od loňského června operuje v Perském zálivu také letadlová loď George H. W. Bush.

Šéf americké diplomacie Rex Tillerson země vyzval, aby své rozepře vyřešily pomocí dialogu. Obavy, že by jejich rozhodnutí ovlivnilo boj proti teroru, ale nemá. V zájmu Moskvy je stabilita a mír na Blízkém východě, reagovalo Rusko, jež také doufá, že spor neovlivní boj proti terorismu.

„Samozřejmě může dojít k různým neshodám. Nejsme rádi, když země vedou spory. Chceme zachovat dobré vztahy se všemi státy, a to hlavně v tomto regionu, kde je spolupráce proti mezinárodnímu terorismu nejdůležitější otázkou,“ sdělil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Je to lživá kampaň, ohradila se katarská diplomacie

Katar uvedl, že neospravedlněného kroku přerušit kontakt s Dauhá lituje. Podle tamního ministerstva zahraničí se obvinění nezakládají na faktech a země čelí lživé kampani. Život běžných obyvatel Kataru to podle něj neovlivní.

Emirát zdůraznil, že jako země Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) ctí stanovy této organizace, respektuje svrchovanost ostatních států a nevměšuje se do jejich záležitostí. V GCC jsou společně s Katarem i Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Omán.

Pákistán se už vyjádřil, že nic takového neplánuje, stejně jako Írán – jeden z jeho vysoce postavených činitelů prohlásil, že tento postup nepřinese konec krize na Středním východě.

„Je to rivalita uvnitř sunnitského arabského tábora, uvnitř režimu na Arabském poloostrově. Aby Saúdská Arábie dostala na svou stranu i Západ a řadu dalších zemí, tak do toho vtahuje íránskou kartu a dělá z toho rozmíšku mezi sunnity a šíity,“ okomentoval situaci analytik Břetislav Tureček.

Vše začalo prohlášením emíra, které dle Kataru zveřejnili hackeři

Minulý týden se na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila údajná prohlášení vládnoucího katarského emíra šajcha Tamima bin Hamada, který v nich měl podporovat palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh.

Katar tvrdil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři. Čtyři arabské země přesto následně zablokovaly katarská média. 

Egypt a další arabské státy Katar dlouhodobě obviňují, že podporuje islamistické skupiny, kromě Hamasu třeba i zakázané Muslimské bratrstvo. Několik zemí Perského zálivu kvůli tomu odvolalo své velvyslance ze země už před třemi lety.

Tehdejší diplomatická roztržka trvala osm měsíců. Katar má v roce 2022 hostit fotbalový šampionát.

Bývalý britský protektorát Katar je nejbohatší stát světa díky zásobám ropy a zemního plynu. Je to absolutistická arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního, jehož rodina vládne od poloviny 19. století. Parlament v zemi neexistuje.

Etničtí Arabové tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci, zejména z Indie, Íránu či Pákistánu. Celkem 93 procent obyvatel vyznává islám, kolem pěti procent křesťanství. Muslimové jsou většinově sunnité, šíitů zde žije ale přes 30 procent.

Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice al-Džazíra. V občanské válce v Sýrii emirát podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusra, která je napojená na Al-Káidu.

Al-Džazíra
Zdroj: ČTK/AP/Kamran Jebreili

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...