Osmnáctiletá Saúdka se obává deportace z Thajska do Kuvajtu, kde na ni čeká její rodina. Teenagerka je přesvědčená, že ji příbuzní zabijí. Zabarikádovala se proto v hotelovém pokoji v tranzitní zóně na letišti v Bangkoku a odmítla nastoupit do letadla, jak jí nařídily thajské úřady. Šéf thajského imigračního úřadu ale později oznámil, že dívka poslána do Kuvajtu nebude a dostane dočasné povolení k pobytu v zemi. Mladá žena již pokoj opustila. Případ vyvolal znepokojení u lidskoprávních aktivistů.
„Doma nemůžu studovat a pracovat, chci svobodu“
Podle šéfa thajského imigračního úřadu bude nyní žena pobývat v Thajsku pod ochranou uprchlické agentury OSN (UNHCR), která její případ prošetří. To by mělo trvat pět až sedm dní.
Osmnáctiletá Rahaf Muhammad Kunúnová byla v Kuvajtu na dovolené, před dvěma dny se ale rozhodla utéct do Austrálie a požádat o azyl. Dívka řekla BBC, že se zřekla islámu, a proto se bojí násilné reakce příbuzných. „Ve své zemi nemůžu studovat a pracovat. Chci být svobodná, studovat a pracovat, jak chci,“ prohlásila mladá žena. Jejího otce prý rozčílilo, že zveřejnila svůj příběh a fotografie na sociálních sítích.
Ve svých příspěvcích na internetu žena uvedla, že pochází z vlivné saúdskoarabské rodiny, blíže ji ale neidentifikovala. Podle výpovědi thajského imigračního úředníka chce Rahaf uniknout předem dohodnutému sňatku.
Saúdská Arabka popsala, že dlouhodobě čelila fyzickému, verbálnímu a citovému zneužívání ze strany mužských rodinných příslušníků. „Nenechají mě řídit auto ani cestovat. Utlačují mě. Miluji život a práci, jsem velmi ctižádostivá, ale rodina mi brání žít naplno,“ citovala Kunúnovou agentura Reuters. „Vyhrožují mi a nedovolují mi pokračovat ve vzdělání,“ dodala a popsala, jak ji rodina věznila šest měsíců v jejím pokoji za to, že si ostříhala vlasy.
Let Kunúnové do Austrálie měl mezipřistání v Bangkoku, kde se situace zkomplikovala. Na mladou ženu tam podle jejích slov čekal saúdský diplomat, který jí zabavil pas. Dívka trvá na tom, že má australské vízum a nikdy neplánovala zůstat v Thajsku.
Rahaf je přesvědčena, že v Thajsku byla zadržena na žádost saúdskoarabských úřadů, které to ale popírají. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí uvedlo, že žena byla na letišti v Bangkoku zadržena pro porušení thajských imigračních zákonů.
Saúdské velvyslanectví v Bangkoku tvrdí, že Kunúnová byla na letišti zastavena, protože „neměla zpáteční letenku“ a jelikož má být deportována do Kuvajtu, „kde žije většina její rodiny“. Saúdi současně zdůraznili, že nemají pravomoci držet dívku na letišti nebo kdekoli jinde a že jsou v kontaktu s jejím otcem.
Dívka se měla v pondělí vydat do Kuvajtu na žádost thajských imigračních úřadů. „Moji bratři a má rodina na mě budou čekat na saúdské ambasádě v Kuvajtu. Zabijí mě, můj život je v ohrožení. Rodina mi vyhrožuje zabitím za nepodstatné věci,“ prohlásila Kunúnová.
Otec mladé ženy míří do Thajska
Šéf thajského imigračního úřadu Surachate Hakparn v pondělí oznámil, že plány dívku vyhostit se změnily kvůli obavám o její bezpečí. „Pokud by deportace měla skončit její smrtí, tak to určitě udělat nechceme,“ uvedl podle thajského zpravodajského serveru Khaosod English. O případu chce jednat se zástupci OSN.
Šéf thajské imigrační policie také prohlásil, že za Kunúnovou míří její otec. Úřady prý uvidí, zda bude žena ochotna vrátit se s ním do vlasti.
Rahaf je ve velkém nebezpečí, varoval zástupce lidskoprávní organizace
Skupiny hájící lidská práva případ značně znepokojil. „Zabarikádovala se v hotelu a říká, že ho neopustí, dokud nebude v kontaktu s agenturou OSN pro uprchlíky, aby mohla požádat o azyl,“ napsal na Twitter zástupce ředitele asijské pobočky Human Rights Watch Phil Robertson.
Thajší právníci se podle něj obrátili na trestní soud v Bangkoku, aby „zabránili deportaci Rahaf do Kuvajtu“. Žádost ale byla dle BBC odmítnuta. „Čas se krátí, hrozí jí velké nebezpečí,“ konstatoval Robertson. Thajská vláda si podle něj vymyslela, že dívka požádala o vízum, které nedostala. „Ve skutečnosti měla platnou letenku do Austrálie, ani se nechtěla dostat do Thajska,“ řekl BBC Robertson.
S dívkou se později sešel tým z agentury OSN pro uprchlíky. Thajsko není signatářem konvence OSN týkající se uprchlíků a neposkytuje legální ochranu žadatelům o azyl, připomíná BBC. V zemi přitom zůstává více než sto tisíc běženců.
Podobný případ se odehrál v dubnu 2017, kdy se pokusila dostat do Austrálie 24letá Saúdka Dina Ali Laslúmová. Z Kuvajtu doletěla na Filipíny, odkud ji ovšem její rodina odvlekla zpět do Saúdské Arábie. Mladá žena stačila poslat video na Twitter přes mobil kanadské turistky – tvrdila v něm, že ji rodina zabije. Osud Laslúmové zůstává od té doby neznámý, píše BBC.
Systém opatrovnictví trvá navzdory reformám
Ženy v konzervativním království Saúdské Arábie podléhají systému opatrovnictví, který je kombinací zvyklostí a zákonů, a po ženách požaduje, aby k některým základním rozhodnutím měly svolení muže – otce, bratra nebo manžela.
Bez souhlasu muže Saúdské Arabky například nesmějí zažádat o cestovní pas, cestovat do zahraničí, vdát se, založit si bankovní účet, opustit vězení, začít podnikat či podstoupit plánovaný chirurgický zákrok. „Pokud jsou prchající saúdskoarabské ženy proti své vůli vráceny rodině, mohou čelit krutému násilí, omezování svobody a dalšímu zneužívání ze strany příbuzných,“ varoval Michael Page z Human Rights Watch.
Utajený rozvod je minulostí, soudy musí poslat Saúdkám SMS
Saúdská Arábie ale prochází v posledních letech ekonomickými a společenskými reformami, za nimiž stojí korunní princ Muhammad bin Salmán. Od loňského roku mohou ženy řídit, od ledna také platí, že soudy musejí ženy informovat prostřednictvím SMS o tom, že došlo k rozvodu.
Právničky tvrdí, že nové opatření pomůže zabránit takzvaným tajným rozvodům, kdy se muž rozvede a manželce o tom neřekne. „Nové opatření zajistí, že ženy budou mít právo (na alimenty), když budou rozvedeny. Rovněž to zajistí, že jakékoliv zplnomocnění z období před rozvodem nebude zneužito,“ řekla v rozhovoru pro agenturu Bloomberg právnička Nisrín Ghamdíová.
Mnoho Saúdských Arabek se odvolalo poté, co byly rozvedeny, aniž by o tom věděly, řekla v rozhovoru pro místní noviny jiná právnička Samía Hindíová.
