Neštěstí na izraelské hoře Meron se politizuje. Spor se vede o příčinu tragédie i vyšetřovací komisi

Nahrávám video

Jedna z největších civilních tragédií v Izraeli se stává předmětem politického boje. Týden po náboženské pouti na hoře Meron, kde v tlačenici zemřelo 45 lidí, jsou už známé podstatné detaily hromadného neštěstí. Stále ale není jasné, kdo nese odpovědnost za hrubé chyby při organizaci akce. Opozice tvrdí, že se obává, že vládní vyšetřování by mohlo celou záležitost zamlžit.

Tragickou tlačenici na hoře Meron zachytila průmyslová kamera a je tedy jasné, jak se neštěstí odehrálo. Příčiny ale zatím známé nejsou. Argument kritiků vlády zní, že kvůli účasti ultraortodoxních stran v koalici toleroval stát závažná rizika při náboženské pouti.

„Netanjahu má dlouhodobou politickou alianci s ultraortodoxními politickými stranami, na hoře Meron nefungovala řádná státní policie, nefungoval tam řádný státní dozor a ultraortodoxní autority – rabíni a různé spolky – si v podstatě privatizovaly horu pro sebe včetně bezpečnostních opatření,“ shrnul argumenty kritiků zpravodaj ČT David Borek. 

Premiér nicméně slíbil rozhodné kroky. „Provedeme důkladné, seriózní a detailní vyšetřování tak, abychom zajistili, že podobné neštěstí se už nebude opakovat,“ prohlásil Netanjahu.

Nahrávám video

Spor o vyšetřovací komisi

Opozice mu ale nevěří. „Potřebujeme státní vyšetřovací komisi, aby se pozůstalí dozvěděli, kdo může za smrt jejich blízkých,“ míní Jair Lapid, předseda opoziční strany Ješ atid a politik, kterého izraelský prezident pověřil sestavením nové vlády poté, co se to nepovedlo Netanjahuovi. 

„V Izraeli jsou státní vyšetřovací komise poměrně silným nástrojem, bývají často zřizovány po neúspěšných vládách nebo po nějakých velkých skandálech, je to silnější nástroj než třeba česká sněmovní vyšetřovací komise,“ vysvětlil Borek.

Právě o zřízení komise se také vede spor. „Kritici útočí na premiéra Netanjahua, že obstruuje, že ji ještě nezřídil,“ dodal Borek. Vytvoření komise už podpořilo i vedení izraelské policie. Bývalý státní auditor uvedl, že na možná rizika v souvislosti s poutním místem upozorňoval už před více než deseti lety a že se tragédii dalo předejít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled